Dům středního Polabí je místní dobová forma lidové architektury, typická pro poměrně velké území na rozhraní východních, středních a severních Čech.
Lokalizace Zástavbu tohoto typu lze najít v oblasti vymezené přibližně Prahou ze západu, Semily na severu a Litomyšlí na východě. Jedná se o regiony Mělnicko, Boleslavsko, Turnovsko, Kouřimsko, Poděbradsko, Nymbursko, Jičínsko, Čáslavsko, Chlumecko, Novobydžovsko, Pardubicko, Hradecko a Chrudimsko.
Charakteristické znaky Přestože se jednalo o domy v nejbohatších (etnicky) českých zemědělských oblastech, zástavba je typicky přízemní a patrové budovy jsou spíše výjimkou. Dům byl obvykle roubený, se sedlovou střechou, s předsazenou lomenicí, bohatě zdobenou zejména klasovitým skládáním prken, a u starších staveb ve vrcholu štítu s kabřincem, případně s polovalbičkou nebo makovičkou. V konstrukci roubení se mnohdy uplatňovaly trhanice, někdy byly domy omítané hliněnou omazávkou (tzv. v kožichu). Trojdílné dispoziční uspořádání domu bylo zpravidla komorového typu, tj. světnice, síň a komora (chlév byl obvykle samostatnou budovou, případně měl v téže budově samostatný vchod). Dům byl zpravidla orientován štítem do veřejného prostoru a v čelní fasádě měl dvojici oken, často sdružených. V hospodářské části tato dobová forma někdy tvořila patro, a to zbudováním sýpky nebo komory nad přízemním chlévem.
Stavby této dobové formy jsou doloženy od 16. až do 2. poloviny 18. století, kdy je postupně začaly vytlačovat stavby zděné, případně z vepřovic.
Architektonické varianty Lze rozlišit dvě základní varianty domu středního Polabí:
Dům bez podsíně Domů tohoto typu se do současnosti dochovalo poměrně málo, a to většinou s velmi jednoduše členěnými nebo jen svisle bedněnými lomenicemi. Jedná se například o:
Venkovský dům čp. 13 v Nepolisech Roubené stavení čp. 1 v Lukové má zvalbený štít Dům čp. 5 v Kosicích má rovněž polovalbičku Dům čp. 40 v Kosičkách Venkovský dům čp. 79 v Kosičkách Dům čp. 24 ve Vápně – v rámci pozdějších stavebních úpravy byla mj. odstraněna původní rákosová střešní krytina Dům čp. 48 v Zachrašťanech Dům čp. 12 ve Vysočanech – hodnotná lomenice s nápisem na záklopovém prkně (dům umístěn ve dvoře za novostavbou) Dům čp. 13 ve Vysočanech – roubený dům byl obezděn, v 80. letech 20. století pak byla část roubení znovu odkryta Dům čp. 50 v Barchůvku Dům čp. 12 v Prasku – stavba s předsazeným štítem Dům čp. 47 v Sekeřicích Dům čp. 14 v Šaplavě Vesnická památková zóna Nové Smrkovice (několik staveb) Vesnická památková zóna Libeň (několik staveb, např. čp. 1, 2, 3, 4, 10) Dům čp. 766 v Novém Bydžově má vedlejší světnici se samostatnou sedlovou střechou Dům čp. 5 v Chmelovicích má zajímavou lomenici – horní třetina skládána klasovitě, spodní část ve střední partii svisle a v trojúhelníkových partiích diagonálně Dům čp. 46 ve Volanicích – štít je předsazen před čelo přízemí, lomenice se střídavou klasovitou skladbou Domy čp. 61, 62 a 138 v Ohnišťanech Dům v Říční ulici čp. 76 v Chlumci nad Cidlinou má zvalbený štít Dům čp. 14 ve Zdechovicích Dům čp. 18 v Hrobičanech Příklady starších roubených domů bez podsíně, které byly později obezděny nebo nově vyzděny:
Dům čp. 35 v Pamětníku Dům čp. 14 v Písku Dům čp. 3 v Sekeřicích Dům čp. 43 ve Staré Vodě
Dům s podsíní Polabský dům s podsíní se vyskytoval na území středního a východočeského Polabí, dosud je několik staveb zachováno především na Nymbursku. Zajímavé je, že podsíně se vyskytovaly především u malých usedlostí.
Zatímco v městské zástavbě sloužila podsíň typicky pro nabídku zboží a jako krytá komunikace podél domovních průčelí, ve vesnické zástavbě plnila zřejmě funkci dobře osvětleného a zároveň chráněného prostoru pro drobné práce (světnice mívala pouze malá okna a neposkytovala tak dostatek světla). Prostor byl ovšem využitelný jen v průběhu teplé části roku, čímž lze vysvětlit jeho uplatnění právě v klimaticky příznivém Polabí.
Zachovalou ukázkou tohoto typu domu je dům čp. 38 v Hlušičkách. Roubený dům je zvenčí omítnut. Předsunutý štít je vynesen na prodloužených trámech věnce domu a samotné loubí podsíně máš spíš dekorativní charakter.
Kovárna ve Starém Bydžově, rovněž s podsíní, byla postavená z trhanic a zbořená roku 1969. Její kopie je dnes postavena v Muzeu lidových staveb v Kouřimi.
Podobně chalupa s podsíní, která stála původně v Oskořínku čp. 65 na Nymbursku, byla v roce 2012 přesunuta do Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem.
Reference
středního Polabí Kategorie:Lidová architektura v Česku Kategorie:Polabí