Wilhelm Srb-Schlossbauer (7. července 1890 Karlovy VaryMatrika narození – 6. února, event. 9. února, 1972 Wolfratshausen, Geretsried Gartenberg, Bavorsko) byl sudetoněmecký sochař a pedagog působící na Karlovarsku, Sokolovsku a později též v Praze, po odsunu německých obyvatel po roce 1945 pak v Bavorsku.
vpravo|náhled|265px|Kašna žabího krále v Pullachu, Mnichov, Bavorsko vpravo|náhled|265px|Reliéfy na domě Červený jelen v Karlových Varech symbolizující běžný život v lázeňském městě vpravo|náhled|265px|Reliéf Jeden den ze života horníka na Hornickém domě v Sokolově vpravo|náhled|265px|Památník chmelařského spolku v Žatci s portrétními reliéfy nejdůležitějších místních pěstitelů chmele, nedochováno vpravo|náhled|265px|Bronzová deska z pomníku k 700. výročí města Litoměřice, Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
Život Wilhelm se narodil 7. července 1890 v Karlových Varech. Rodiče, otec Wenzel Srb, obecní lesní úředník (narozen 30. června 1849 v dnes již téměř zaniklé obci Činov/Schönau, kraj Žlutice/Ludnitz) a matka Josepha (narozena 28. října 1853 v Andělské Hoře/Engelhaus), měli ještě dalších osm dětí. Bratr Julius byl významným karlovarským stavitelem. Wilhelmova manželka Marta (narozena 2. února 1904) pocházela z bavorského Geretsriedu. Manželé Srb-Schlossbauerovi měli jednoho potomka.
Wilhelm studoval v letech 1904–1908 na Odborné škole keramické v Teplicích a poté na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora Stanislava Suchardy. Po roce však přešel na Akademii výtvarných umění do Vídně, kde studoval figurální plastiku u profesora Edmunda von Helmer.
Na počátku první světové války narukoval k pěchotě, ale brzy upadl do italského zajetí. Po návratu z války v roce 1918 se rozhodl usadit v rodném městě Karlových Varech, kde působil jako profesionální sochař. Ateliér si zde zařídil teprve v roce 1926. V letech 1938–1943 byl předsedou Metznerbundu, od roku 1943 působil krátce na Německé vysoké škole technické v Praze.
Po druhé světové válce byl odsunut. V Německu se usadil nejprve v Einödhofu a po několika letech přesídlil do Gartenbergu.
Zemřel ve věku 81 let dne 6. února, event. 9. února, 1972 v Bavorsku (Wolfratshausen/Geretsried/Gartenberg).
Profesní kariéra Wilhelm Srb-Schlossbauer byl činným sochařem a uznávanou osobností. Pracoval hlavně v západních Čechách, později měl zakázky i v Praze. Proslavil se především jako sochař portrétní plastiky, které se věnoval před i po druhé světové válce. Vytvořil portrét své matky, či např. básníka E. G. Kolbenheyera, malíře a grafika Walthera Klemma, architekta Fritze Lehmanna, lékaře a rektora německé Karlovy univerzity profesora Grossera, lidového badatele Josefa Hofmanna nebo básníka a spisovatele Emila Merkera. K vynikajícím pracím z období první Československé republiky patřily figurální skupiny na budovách, reliéfní vlysy, především na moderních novostavbách.
V roce 1943 se stal profesorem na Německé vysoké škole technické v Praze, kde na fakultě architektury vyučoval figurální kresbu a modelování.
Ještě v roce 1914 se podepisoval pouze „Srb“, teprve později si přidal jméno své matky za svobodna „Schloßbauer“.
Dílo Výběr prací:
Kazatel (kolem 1930), plastika, terakota, nezvěstné Schoulená (kolem 1930), plastika, bronz, v. 23 cm, Národní galerie v PrazeHABÁNOVÁ, Anna: Mladí lvi v kleci, str. 28 Děvče s chlapcem (kolem 1930), kresba na papír, Galerie umění Karlovy VaryHABÁNOVÁ, Anna: Mladí lvi v kleci, str. 208 Památník chmelařského spolku (1932), Žatec – se třemi portrétními reliéfy nejdůležitějších místních pěstitelů chmele – Theodor Zuleger (1858–1929), Josef Fischer a Hans Damm (1860–1917), nedochováno Podíl na sochařské výzdobě průčelí paláce Adria v Praze (1922–1925) Pamětní medaile s portrétem J. W. Goetha (1932), bronz Jeden den ze života horníka (1925), reliéfní vlys na Hornickém domě, Sokolov; výška 2,5 metrů, délka přes 29 metrů, osm motivů ze života horníka: Loučení s rodinou, Cesta do práce, Fasování nástrojů a fárání, Práce v dole (dva výjevy), Vyfárání a vracení nástrojů, Cesta domů a Znovu doma.HABÁNOVÁ, Anna: Mladí lvi v kleci, str. 88–89 Reliéfní vlysy na domě Červený jelen (1935), Karlovy Vary; pro bývalou karlovarskou spořitelnu – alegorie zemědělec, úředník a obchodník, nad vchodem reliéfy symbolizují běžný život v lázeňském městě; témata např.: lázeňský host, Vřídlo, cestovní kancelář, nákupy, hotel, úřad, výroba porcelánu, zednické práce Krakonošova kašna ve Waldkraiburgu (1958) Vysídleným, pomník v Dachau Kašna žabího krále v Pullachu, Mnichov Figury nosiček vody na městské kašně v Geretsriedu Hlava krušnohorského básníka a písničkáře Antona Günthera Oráč z Čech, reliéf, pomník na ministerstvu obchodu v Bonnu Pomník k 700. výročí města Litoměřice, reliéf, bronz Goethova socha, Karlovy Vary Akt sedící dívky, plastika, bronz, Dvořákovy sady, Karlovy Vary
Ocenění Výběr:
1937: Cena Josepha, svobodného pána von Eichendorff za reliéf Jeden den ze života horníka na Hornickém domě v Sokolově; cena byla předána v pražském Deutsches Haus (vypsána na podporu německých tvůrčích sil na území Československa)HABÁNOVÁ, Anna: Mladí lvi v kleci, str. 214 1938: Umělecká cena německého kulturního spolku v Čechách 1958: Cena sudetoněmeckého krajanského spolku za sochařství 1965: Plaketa Josefa Hoffmanna 1966: Nordgaupreis des Oberpfälzer Kulturbundes, regionální vyznamenání města Amberg v kategorii výtvarné umění 1970: Medaile Adalberta Stiftera k umělcovým osmdesátým narozeninám
Výstavy Výběr:
1930: 1. mezinárodní výstava v Karlových VarechHABÁNOVÁ, Anna: Mladí lvi v kleci, str. 217 1931: 2. mezinárodní výstava v Karlových Varech 1931: Sudetoněmecká výstava v NorimberkuHABÁNOVÁ, Anna: Mladí lvi v kleci, str. 187 1937: Velká retrospektivní výstava v Karlových Varech
Po vyhnání z Československa po roce 1945 mnoho výstav v Německu.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Němečtí sochaři Kategorie:Čeští sochaři Kategorie:Narození v roce 1890 Kategorie:Narození 7. července Kategorie:Narození v Karlových Varech Kategorie:Úmrtí v roce 1972 Kategorie:Úmrtí 6. února Kategorie:Úmrtí 9. února Kategorie:Úmrtí v Bavorsku Kategorie:Muži