Aktuální pojetí Aktuální terminologie preferuje označení žák se sociálním znevýhodněním. Podle metodiky vydané Národním pedagogickým institutem ČR v roce 2025 je pro danou skupinu žáků požívána následující základní definice:

„Za žáka se sociálním znevýhodněním považujeme žáka, v jehož vzdělávání lze identifikovat výrazné bariéry vznikající v důsledku sociálně podmíněných (tj. ne-zdravotních) příčin.“

Podrobnější vymezení viz heslo žák se sociálním znevýhodněním.

Starší pojetí Sociálně znevýhodněný žák je ten, který nemá stejné příležitosti ke vzdělávání jako většina dětí. Sociálně znevýhodněný jedinec je ten, který je v důsledků dlouhodobého života v prostředí, které je charakteristické nízkým socioekonomickým statusem, silnou přítomností vlivů rizikových pro jeho vývoj, nebo prvky sociokulturní odlišnosti.Kombinace zmíněných jevů zapříčiňuje, že žák nemá dostatečně rozvinuté kompetence pro adekvátní naplnění svého potenciálu v rámci vzdělávacího procesu. Podle Průchy je sociální znevýhodnění stav, kdy žák v důsledku sociálního postavení získává omezený přístup k společenským materiálním statkům.

Sociální znevýhodnění lze chápat ve 3 rovinách:

stav selhání rodinného prostředí, ve kterém jedinec žije, čímž je ohrožen socializační proces; důsledek nedostatečně nebo neadekvátně podnětného prostředí a faktorů, které přímo nesouvisejí se selháním socializačního procesu; stav nízkého sociálního statusu jedince ve společnosti z různých příčin. Ukotvení pojmu v českých legislativních dokumentech v letech 2004 až 2016

Pojem „žák se sociálním znevýhodněním“ je pojem, který byl do české legislativy zaveden v roce 2004. Novalizací zákona a změnou vyhlášky byl tento pojem v roce 2016 z legislativy ale opět odstraněn, aktuálně je pojem vymezován jinými (než legislativními) dokumenty.

V zákoně č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzděláváníZákon č. 561/2004 Sb., o předškolním,základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) [online]. c2004, poslední revize 27.2.2006 [cit. 2006-02-28]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/Files/HTM/Skolskyzakon_561_2004Sb.htm. byli žáci se se sociálním znevýhodněním původně řazeni mezi žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Podle §16 zmíněného zákona bylo pro sociální znevýhodnění žáků používáno následující vymezení:

rodinné prostředí s nízkým sociálně-kulturním postavením nebo ohrožení sociálně-patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území ČR. Novelizací školského zákona v roce 2016 bylo toto pojetí ze zákona vypuštěno.

Dalším dokument, zahrnujícím problematiku sociálně znevýhodněného žáka, byla Vyhláška č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění novelizace vyhláškou č. 147/2011 Sb.Vyhláška č. 147/2011 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.. Žákům se sociálním znevýhodněním byla dle této vyhlášky určena tzv. vyrovnávací opatření. Těmito opatřeními vyhláška označovala zejména:

využívání pedagogických, popřípadě speciálněpedagogických metod a postupů, které odpovídají vzdělávacím potřebám žáků, poskytování individuální podpory v rámci výuky a přípravy na výuku, využívání poradenských služeb školy a školských poradenských zařízení, vyžívání individuálního vzdělávacího plánu a služeb asistenta pedagoga. Za žáka se sociálním znevýhodněním se pro účely poskytování vyrovnávacích opatření považoval zejména žák z prostředí, kde se mu nedostává potřebné podpory k řádnému průběhu vzdělávání včetně spolupráce zákonných zástupců se školou, a žák znevýhodněný nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka.

Vyhláška č. 73/2005 Sb. byla v roce 2016 zrušena a nahrazena vyhláškou č. 27/2016 Sb., která ovšem kategorii žáků se sociálním znevýhodněním nijak podrobněji nespecifikuje.

Reference

Kategorie:Školství