105. ročník etapového cyklistického závodu Giro d'Italia se konal mezi 6. a 29. květnem 2022 v Itálii, Maďarsku a Slovinsku. Celkovým vítězem se stal Australan Jai Hindley z týmu Bora–Hansgrohe, jenž tak získal svůj první triumf na Grand Tours. Také se stal prvním australským vítězem tohoto závodu. Na start se postavil jako jeden ze tří potencionálních lídrů svého týmu na celkové pořadí a jedničkou týmu se stal po vítězství v deváté etapě s cílem na Blockhausu. V druhé polovině se ukázal jako jeden z nejlepších vrchařů závodu a jeho ztráta na vedoucího závodníka až do 20. etapy činila vždy maximálně 10 sekund. V této etapě pak na Marmoladě, závěrečném stoupání dne, ujel všem ostatním kandidátům na vítězství a posunul se do čela závodu. Druhé místo připadlo Ekvádorcovi Richardu Carapazovi (Ineos Grenadiers), vítězi Gira z roku 2019. Ten se do růžového trikotu oblékl po 14. etapě s malým náskokem na Hindleyho. Tito dva jezdci byli neoddělitelní až do předposlední etapy, v níž Carapaz odpadl v posledních 3 kilometrech. Po etapě sestoupil na celkové druhé místo, které si udržel i v závěrečné časovce. Třetí místo pak získal Španěl Mikel Landa (Team Bahrain Victorious). V horách předváděl konzistentní výkony a vždy se držel s nejlepšími vrchaři, díky čemuž mohl zopakovat své třetí místo z Gira 2015.

Bodovací soutěž vyhrál již podruhé v kariéře Francouz Arnaud Démare (Groupama–FDJ), jenž se ukázal jako nejlepší sprinter závodu s jeho třemi etapovými triumfy. Nizozemec Koen Bouwman (Team Jumbo–Visma) ovládl vrchařskou soutěž a mimo to také vyhrál 2 etapy, obě z úniku. Nejlepším mladým jezdcem se stal Španěl Juan Pedro López (Trek–Segafredo). Kromě toho také závod dokončil v top desítce a po 10 dní nosil růžový dres lídra závodu předtím, než ho po 14. etapě musel předat Carapazovi. Team Bahrain Victorious opanoval soutěž týmů i soutěž fair play. Ital Filippo Tagliani (Drone Hopper–Androni Giocattoli) vyhrál sprinterskou soutěž, zatímco jeho týmový kolega a krajan Mattia Bais získal vítězství v únikové soutěži díky nejvyššímu počtu kilometrů strávených v úniku ze všech startujících. Nizozemec Mathieu van der Poel (Alpecin–Fenix) dostal cenu bojovnosti. V průběhu závodu také vyhrál úvodní etapu, držel dres lídra závodu v prvních třech etapách a dostal se do několika úniků.

Závod byl součástí UCI World Tour 2022 na úrovni 2.UWT.

Týmy Závodu se zúčastnilo všech 18 UCI WorldTeamů a 4 UCI ProTeamy. Alpecin–Fenix a Arkéa–Samsic dostaly automatické pozvánky jako nejlepší UCI ProTeamy sezóny 2021, ale druhý zmiňovaný tým se rozhodl nezúčastnit se závodu a upřednostnit zbývající dvě Grand Tours, Tour de France a Vueltu a España. Další 3 UCI ProTeamy, Bardiani–CSF–Faizanè, Drone Hopper–Androni Giocattoli a Eolo–Kometa, byly vybrány organizátory závodu, RCS Sport. Všechny týmy přijely na start v Budapešti s osmi jezdci, na start se tak postavilo celkem 176 jezdců. Do cíle ve Veroně dojelo 149 z nich.

UCI WorldTeamy

UCI ProTeamy

Favorité před závodem Celkové pořadí Mezi největší favority na získání celkového triumfu se řadili Richard Carapaz, Simon Yates a João Almeida. Carapaz, vítěz ročníku 2019, získal před Girem 2 vítězství. Nejprve se v únoru stal národním šampionem v časovce a následně na konci března vyhrál 6. etapu Volty a Catalunya. Na tomto závodu také získal svůj nejlepší sezónní výsledek v celkovém pořadí, a to 2. místo za Sergiem Higuitou. Jeho předzávodní příprava také zahrnovala tréninkový kemp v Ekvádoru a na start se tak postavil jako největší favorit na vítězství se svým týmem Ineos Grenadiers, který vyhrál předchozí tři ze čtyř ročníků této Grand Tour. Dalším významným favoritem byl Simon Yates (Team BikeExchange–Jayco). Vítěz Vuelty a España 2018, jenž předchozí ročník dokončil na celkovém 3. místě, svou formu ukázal na březnovém Paříž–Nice, kde mimo celkové 2. místo také získal triumf v závěrečné etapě. Poté, co onemocněl na Voltě a Catalunya, se zúčastnil na konci dubna Vuelty a Asturias, kde zvítězil ve dvou etapách. João Almeida z týmu UAE Team Emirates vstupoval do závodu s historií dvou umístění mezi nejlepšími deseti závodníky z předchozích dvou ročníků. V průběhu sezóny 2022, před níž opustil svůj předchozí tým Deceuninck–Quick-Step, získal celkové 5. místo na UAE Tour, kterou objel jako domestik pro Tadeje Pogačara, a celkové 8. místo na Paříž–Nice, kde také vyhrál soutěž mladých jezdců. Nejvýraznějšího úspěchu však stejně jako Carapaz dosáhl na Voltě a Catalunya, kde se dostal se svým celkovým 3. místem na pódium a dokázal vyhrát 4. etapu. Mezi další méně významné favority se pak též řadili Miguel Ángel López, Vincenzo Nibali (oba Astana Qazaqstan Team), Mikel Landa (Team Bahrain Victorious), Wilco Kelderman, Emanuel Buchmann, Jai Hindley (všichni Bora–Hansgrohe), Guillaume Martin (Cofidis), Tom Dumoulin, Tobias Foss (oba Team Jumbo–Visma), Romain Bardet (Team DSM) a Giulio Ciccone (Trek–Segafredo).

Sprinteři Svou účast na Giru před startem potvrdilo několik kvalitních sprinterů. Pravděpodobně nejočekávanějším z nich byl Mark Cavendish z týmu Quick-Step–Alpha Vinyl. Ten dokázal z několika různých předchozích ročníků vytěžit celkem 15 etapových triumfů a v ročníku 2013 dokonce opanoval bodovací soutěž. Tento ročník však byl také posledním, jehož se do roku 2022 zúčastnil. Spolu s Cavendishem na Giro také přijel známý rozjížděč Michael Mørkøv, s jehož pomocí dokázal na Tour de France 2021 vyhrát 4 etapy, a podporu mu měli ve sprintech zajistit také další týmoví kolegové jako Davide Ballerini či Bert Van Lerberghe. Dalším kandidátem na zisk etapových vítězství byl Caleb Ewan (Lotto–Soudal). Vítěz 5 etap z ročníků 2017, 2019 a 2021 sice přijel bez svého obvyklého rozjížděče Jaspera De Buysta, podporu mu však měli zajišťovat zkušení pomocníci jako Rüdiger Selig, Roger Kluge či Thomas De Gendt. Dalšími očekávanými sprintery byli Arnaud Démare (Groupama–FDJ), Giacomo Nizzolo (Israel–Premier Tech), Fernando Gaviria (UAE Team Emirates), Phil Bauhaus (Team Bahrain Victorious), Biniam Girmay (Intermarché–Wanty–Gobert Matériaux), Sacha Modolo (Bardiani–CSF–Faizanè), Davide Cimolai, Simone Consonni (oba Cofidis), Jakub Mareczko (Alpecin–Fenix), Cees Bol, Alberto Dainese (oba Team DSM) či Magnus Cort Nielsen (EF Education–EasyPost). Částečně byl mezi favority na sprinterská vítězství řazen i Mathieu van der Poel z týmu Alpecin–Fenix, ten se však při svém debutu chtěl zaměřit spíše na získání růžového dresu po 1. etapě a následně na dokončení závodu.

Trasa a etapy Trasa závodu byla odhalena postupně od 8. do 11. listopadu 2021. Nejprve byly odhaleny rovinaté etapy, po nich zvlněné, horské, a poslední den byla odhalena kompletní trasa včetně závěrečné časovky.

+ Etapy a vítězové Etapa Datum Trasa Vzdálenost Typ Vítěz 1 6. května Budapešť (Maďarsko) – Visegrád (Maďarsko) 195 km 20px Rovinatá etapa 2 7. května Budapešť (Maďarsko) 9,2 km 20px Individuální časovka 3 8. května Kaposvár (Maďarsko) – Balatonfüred (Maďarsko) 201 km 20px Rovinatá etapa 9. května Avola Den odpočinku 4 10. května Avola – Etna 172 km 20px Horská etapa 5 11. května Catania – Messina 174 km 20px Rovinatá etapa 6 12. května Palmi – Scalea (Riviera dei Cedri) 192 km 20px Rovinatá etapa 7 13. května Diamante – Potenza 196 km 20px Středně těžká etapa 8 14. května Neapol – Neapol 153 km 20px Zvlněná etapa 9 15. května Isernia – Blockhaus 191 km 20px Horská etapa 16. května Pescara Den odpočinku 10 17. května Pescara – Jesi 196 km 20px Zvlněná etapa 11 18. května Santarcangelo di Romagna – Reggio Emilia 203 km 20px Rovinatá etapa 12 19. května Parma – Janov 204 km 20px Středně těžká etapa 13 20. května Sanremo – Cuneo 150 km 20px Rovinatá etapa 14 21. května Santena – Turín 147 km 20px Horská etapa 15 22. května Rivarolo Canavese – Cogne 178 km 20px Horská etapa 23. května Salò Den odpočinku 16 24. května Salò – Aprica 202 km 20px Horská etapa 17 25. května Ponte di Legno – Lavarone 168 km 20px Horská etapa 18 26. května Borgo Valsugana – Treviso 152 km 20px Rovinatá etapa 19 27. května Marano Lagunare – Santuario di Castelmonte 177 km 20px Horská etapa 20 28. května Belluno – Marmolada (Passo Fedaia) 168 km 20px Horská etapa 21 29. května Verona 17,4 km 20px Individuální časovka Celková délka 3445,6 km

Shrnutí závodu Grande Partenza Zahajující etapa Gira d'Italia 2022 odstartovala, stejně jako další 2 etapy v rámci zahraničního startu závodu nazývaného Grande Partenza, v Maďarsku na budapešťském Náměstí Hrdinů. Trasa závodu poté směřovala na jihozápad směrem k Székesfehérváru a následně se otočila na sever směrem k hranicím se Slovenskem. Dále se stočila směrem na východ k Visegrádu, kde byl umístěno cílové stoupání, jehož průměrný sklon byl v prvních 2 kilometrech 2,6 % a ve zbytku kopce 5,1 %. Do úniku se hned po startu dostali Mattia Bais a Filippo Tagliani (oba Drone Hopper–Androni Giocattoli), kteří si brzy vypracovali náskok 11 minut. Jejich náskok se začal zmenšovat poté, co v pelotonu přijely na čelo stahovat týmy Alpecin–Fenix, EF Education–EasyPost a Team DSM. Vedoucí dvojice posbírala maximální počet bodů na 1. prémii i maximální počet bonusových sekund na 2. prémii. Jejich náskok se však 50 km před cílem ztenčil na pouhou minutu a 13,7 km před cílem byli dojeti pelotonem. Krátce poté vypukla bitva o pozice před vjezdem do cílového stoupání, které začalo 6 km před cílem. U paty stoupání spolu se zvýšením tempa spadli na zem Harm Vanhoucke (Lotto–Soudal), Jan Tratnik (Team Bahrain Victorious) a Erik Fetter (Eolo–Kometa), všichni tři se však nakonec zvedli a dojeli do cíle. 3,7 km před cílem zaútočil Lawrence Naesen (AG2R Citroën Team). Mezitím, co se vydali útočícího Naesena stíhat závodníci sestavy Ineos Grenadiers, spadl 2,5 km před cílem na zem Davide Ballerini (Quick-Step–Alpha Vinyl). 2,2 km před cílem z pelotonu zaútočil Lennard Kämna (Bora–Hansgrohe) a téměř okamžitě si vybudoval devítisekundový náskok, zatímco předehnal Naesena. Díky aktivitě týmu Intermarché–Wanty–Gobert Matériaux byl v posledním kilometru dojet a po neúspěšném útoku Davideho Formola (UAE Team Emirates) mohl začít sprint o vítězství a první růžový dres lídra závodu. Poté, co začal Mathieu van der Poel (Alpecin–Fenix) objíždět Biniama Girmaye (Intermarché–Wanty–Gobert Matériaux), se Girmayova zadního kola dotknul svým předním Caleb Ewan (Lotto–Soudal), kvůli čemuž spadl na zem a byl vyřazen z boje o vítězství. Pro to si snadno dojel van der Poel, jenž mimo růžový dres získal i fialový dres lídra bodovací soutěže a modrý dres lídra vrchařské soutěže, před druhým Girmayem, jenž se stal nejlepším mladým jezdcem, a třetím Pellem Bilbaem (Team Bahrain Victorious). Na čtvrtém a pátém místě se pak usadili Richard Carapaz (Ineos Grenadiers) a Wilco Kelderman (Bora–Hansgrohe), kteří získali 4 sekundy na další favority.