Dům U Schnellů (též U Zlatého čápa) je historický měšťanský dům čp. 27 v Tomášské ulici 2 na Malé Straně v Praze 1 s více než dvousetletou historií. Jeho jméno je spjato s významnou německou kupeckou rodinou Schnellů. Vznikla zde jedna z nejstarších plzeňských pivnic na Malé straně a stala se místem, kde se střetávala kultura a umění. Za stoly hostince během let zasedalo bezpočet slavných štamgastů z řad pěvců Národního divadla, slavných herců, skladatelů, spisovatelů i výtvarníků.
Od roku 1958 je budova kulturní památkou a je součástí Pražské památkové rezervace, která je pod názvem Historické centrum Prahy (Historic Centre of Prague) zapsána v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Historie Rodina Andrease Josefa Schnella přišla do Prahy v polovině 18. století a založila kupecký obchod na Malé Straně. Část dnešního domu, tehdy nazývaného U Obrazu Panny Marie, rodina zakoupila roku 1779. Sousední stavbu – U Zlatého čápa – Schnellovi přikoupili roku 1788. Obě stavby nechali roku 1811 sjednotit do jediné budovy klasicistního stylu. V minulosti zde mohla probíhat i pivovarnická činnost, odborníci se však v názorech rozcházejí. Roku 1860 zde Schnellovi vedle hokynářství zřídili vinárnu, otevření hostince není přesně datované, některé zdroje mluví již o roce 1774, jiné o 1787. Rodina každopádně hostinec pouze vlastnila, provoz řídili nájemci. Díky nedalekému sídlu Poslanecké sněmovny sem od počátku chodila početná klientela zemských poslanců.
V současné době (2026) dům slouží jako hotel a restaurace.
Bedřich Schnell Schnellové patřili k pražským Němcům. O to se stalo větší senzací, když 10. května 1897 zemřel poslední mužský potomek rodu, bývalý policejní komisař Bedřich Schnell, a odkázal většinu obrovského rodinného majetku ryze českým spolkům v čele s Maticí školskou. Jeho čin vyvolal velký ohlas mezi vlastenci, kteří vypravili Schnellovi majestátní pohřeb. Karel Václav Rais napsal o jeho životě spis, který ilustracemi vyzdobil malíř Josef Ženíšek, zatímco sochař Vilím Amort vytvořil pro Schnellův náhrobek bronzovou plaketu.
Slavní hosté Odkaz mecenáše Bedřicha Schnella pomohl zviditelnit malostranský hostinec, kde během dalších let sedávalo mnoho slavných osobností jako pěvci a herci Eduard Vojan, Karel Burian, Rudolf Deyl starší, Jiřina Šejbalová, Zdeněk Štěpánek, Růžena Nasková, spisovatel Vilém Mrštík, básníci Vítězslav Nezval a Jaroslav Seifert, malíř Adolf Kašpar, karikaturista Adolf Hoffmeister, skladatelé Rudolf Friml, Karel Weis, Karel Kovařovic nebo písničkář Karel Hašler a mnozí další. V druhé polovině 20. století sem chodil i Jan Werich, Bedřich Kopecný, Jiří Winter Neprakta, Bohumil Hrabal nebo Vladimír Boudník. Přímo v domě také bydlel scenárista, režisér a producent Pavel Juráček. Historii podniku popsal spisovatel Lukáš Berný v knize Kde pijí múzy 4 – Z Malé Strany na Hradčany (2017).
Vrchní, prchni V šedesátých letech 20. století mezi častými hosty nechyběli ani členové Divadla Járy Cimrmana, kteří vystupovali v protějším sále Malostranské besedy. Právě v hostinci U Schnellů došlo k situaci, kdy si jeden z hostů spletl Zdeňka Svěráka s číšníkem a chtěl mu zaplatit útratu. Nedorozumění později Svěrák s Ladislavem Smoljakem rozvedli do scénáře filmu Vrchní, prchni (přičemž jedna z jeho scén se přímo v hostinci natáčela).
Popis Nárožní dům obdélníkového půdorysu se nachází na rohu Tomášské ulice a Malostranského náměstí. Původně středověký objekt s dochovanými renesančními klenbami a rozlehlými sklepy prošel rozsáhlými stavebními úpravami v období klasicismu.
Odkazy
Reference
Literatura BERNÝ, Lukáš: Kde pijí múzy 4 – Z Malé Strany na Hradčany. Sanch. 2017 MUSIL, Stanislav: Sláva a zánik starých pražských pivovarů 3. Plot. 2015
Externí odkazy
pivnice Oficiální web Kategorie:Kulturní památky na Malé Straně Kategorie:Klasicistní domy v Praze Kategorie:Restaurace na Malé Straně Kategorie:Stavby na Malé Straně (Praha 1)