Kaštel v Betlanovcích (též Turzovský kaštel) je zámek ve stejnojmenné obci v okrese Spišská Nová Ves v Košickém kraji na Slovensku. Renesanční budova byla postavena v letech 1564–1568 a je chráněna jako národní kulturní památka. Památkově chráněný je také přilehlý anglický park se dvěma kuriemi. Budova je zanedbaná a chátrá.
Historie vlevo|náhled|Sgrafitový alianční erb Feigelů a Bobestů nad vstupem na pavlač
Zámek nechal v letech 1564–1568 postavit Peter Feigel († 1580), zámožný levočský měšťan, někdejší provizora gemerského panství a familianta Stanislava Thurza († 1586). Jeho manželkou byla Helena (či Katarína) Bethlenfalvy, dcera levočského měšťana Cyriaka Probsta a jeho ženy Magdalény, rozené Thurzové. Magdalénin otec Ján a bratr Alexius zbohatli těžbou rud v okolí Banské Bystrice, financované rodinou Fuggerů.
Ve své době zcela moderní sídlo, jež na rozdíl od ostatních spišských kaštelů té doby (Strážky, Spišský Štiavník) rezignovalo na fortifikační úlohu, mělo v prvé řadě reprezentovat ambiciózního majitele, který svůj společenský vzestup zpečetil sňatky s Kateřinou a posléze Hedvikou Bobestovými, příbuznými Stanislava Thurza. Po Petrově smrti v roce 1580 byl kaštel rozdělen mezi jeho syny Petra a Cyriaka, dcery Kateřinu, Kristýnu, Agnešu a nárok na majetkový podíl rovněž uplatnili potomci jeho zesnulé dcery Anny. Podle tehdejšího popisu měl kaštel několik prostorných sklepů a některé místnosti disponovaly trámovými stropy. K obdobným dělbám docházelo i v 17. století a majiteli jednotlivých částí se tak postupně stali příslušníci různých šlechtických rodů, např. Görgeyové, Rádyové či Szentiványiové.
vlevo|náhled|Typově podobný palác Sieniawských v ukrajinské Medžybiži
V poslední třetině 17. století se Adamovi III. Szentiványimu († 1710) podařilo soustředit jednotlivé majetkové podíly do svých rukou a stal se tak jediným držitelem betlanovského kaštelu. Protože se však on i jeho synové Jan a Zikmund podíleli na protihabsburském povstání Františka II. Rákocziho, byly jim jejich spišské statky v roce 1710 zkonfiskovány. Konfiskační soupis z 8. července 1710 zachytil kaštel jako dvoupodlažní budovu se třemi sklepy, kuchyní, několika síněmi, komorami a tzv. „velkou palotou“. Dalším majitelem se pak stal Petr Feigel, potomek stavitele zámku a hodnostář Spišské župy, po němž objekt získal manžel jeho neteře Štěpán Dravecký. Draveckým kaštel patřil i v průběhu 19. století.
Na počátku šedesátých let 20. století byl kaštel zrekonstruován a v letech 1966–1976 sloužil jako sídlo nově ustanovené CHKO Slovenský ráj. Po roce 1989 se dostal do soukromého vlastnictví, není přístupný veřejnosti a chátrá.
Architektura náhled|Atika probíhající po obvodě celé budovy
Kaštel v Betlanovcích je po architektonické stránce mimořádně hodnotnou stavbou, svým významem překračující hranice spišského regionu; autor stavebních plánů patrně nepocházel z Uherska, přičemž budova typově připomíná palác polského rodu Sieniawských, zbudovaný po roce 1550, nacházející se v dnes ukrajinském městě Medžybiži, jehož původní vzhled byl na rozdíl od Betlanovec porušen pozdějšími novogotickými úpravami.
Exteriéry Jde o podsklepenou blokovou stavbu obdélného půdorysu se dvěma nadzemními podlažími. Fasádám dominuje atika a z patra je možné vyjít na dřevěnou vysunutou pavlač, jež přiléhá k celému obvodu budovy. Okna dekorují výrazně profilovaná kamenná ostění doplněná o podokenní a nadokenní římsu. Hlavní vstup do objektu zvýrazňuje rovněž kamenný portál, doplněný o jazykově latinský pamětní nápis s erby Feigelů a Bobestů. Nápis hlásá AN(NO) D(O)M(I)N(I) 1568/ SI DEVS PRO NOBIS QVIS CONTRA NOS/ Peter F(eigel) H(edviga) B(obst) (tj. „Léta Páně 1568. Když je Bůh s námi, kdo proti nám. Petr Feigel a Hedvika Bobst“). Alianční erby stavebníků kaštelu v podobě sgrafita se objevují též na poschodí, kde zdobí vchod na pavlač. Do současnosti byl dochován pouze zlomek někdejší sgrafitové výzdoby, která v minulosti patrně pokrývala všechny exteriérové fasády.
Interiéry náhled|Vstupní centrální hala v přízemí
Přízemí dominuje vstupní centrální hala, zaklenutá valenou klenbou s lunetovými výsečemi, na kterou navazuje schodiště na poschodí, uzavřené vstupem s dekorativním kamenným portálem. Valené klenby se rovněž zachovaly v některých místnostech severozápadního traktu, ostatní místnosti jsou plochostropé. Původní trámové stropy byly nahrazeny během rekonstrukce v polovině 20. století novými.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Kaštely na Slovensku Kategorie:Renesanční stavby na Slovensku Kategorie:Národní kulturní památky v Košickém kraji Kategorie:Betlanovce