Organické sloučeniny niobu jsou organokovové sloučeniny obsahující vazby mezi atomy uhlíku a niobu. Ve srovnání se sloučeninami ostatních prvků 5. skupiny se chemické vlastnosti organoniobových sloučenin nejvíce podobají příslušným sloučeninám tantalu. Jsou známy organické sloučeniny s niobem v oxidačních číslech +5, +4, +3, +2, +1, 0, -1 a -3, přičemž nejběžnější je +5.

Skupiny sloučenin thumb|Struktura [Li(OEt2)3]+[NbMe6]−

Karbonyly Na rozdíl od vanadu, který vytváří neutrální hexakarbonyl, niob nevytváří podobný komplex, jsou však popsány soli aniontového binárního karbonylu, [Nb(CO)6]–, připravují se reakcí chloridu niobičného s oxidem uhelnatým.

Alkyly Je známo velké množství alkylových sloučenin niobu. K dosažení nízkých koordinačních čísel je potřeba nepřítomnost β-vodíků, aby se zabránilo β-hydridovým eliminacím.

Nejjednoduššími příklady jsou soli [Nb(CH3)6]−, připravované alkylacemi NbF5 methyllithiem:

NbF5 + 6 LiCH3 → Li[Nb(CH3)6] + 5 LiF

Cyklopentadienyly thumb|right|150px|Niobocendichlorid ((C5H5)2NbCl2)

První plně popsanou organickou sloučeninou niobu byla látka Cp2NbBr3, běžnější jsou ovšem paramagnetické niobičité metaloceny, jako je niobocendichlorid. Komplexy z této skupiny se obvykle připravují reakcemi chloridu niobičného s cyklopentadienidem sodným za vzniku bis(cyklopentadienyl)ového komplexu, jenž je dále funkcionalizován.

Rovněž jsou známy deriváty pentamethylcyklopentadienu, například (C5Me5)2NbH3.

Karbonyly niobu s Cp ligandy existují od Nb v různých oxidačních číslech; mohou být použity na přípravu dalších karbonylů.

Alkylideny Podobně jako příslušné sloučeniny tantalu patřily alkylideny niobu k prvním zkoumaným Schrockovým karbenům. Při jejich prvních přípravách byly použity adice organolithných sloučenin bez β-vodíků na niobičné komplexy, po niž následovaly α-protonové eliminace. Oproti tantalovým alkylidenům jsou niobičné méně odolné vůči tepelnému rozkladu a hydrolýze.

Alkynové komplexy center|thumb|220x220px|Adukty Nb3+ a alkynů se často popisují jako metalacyklopropeny.

Podobně jako u jiných d2 přechodných kovů vytváří niobité ionty (Nb3+) adukty s alkyny. Tyto sloučeniny bývají občas označovány jako niobičné alkendiylmetalacyklopropeny.

Tyto alkendiyly fungují jako ekvivalenty dianiontů. Reagují s elektrofily na alkenové deriváty.

Použití Není popsáno žádné průmyslové využití organoniobových sloučenin, omezené využití nacházejí pouze v organické syntéze.

Stechiometrické reaktanty Jedním z prvních využití organických sloučenin niobu je použití NbCl3(DME) k redukčním párováním iminů s karbonylovými sloučeninami za vzniku aminoalkoholů.

Tato látka našla další uplatnění u pinakolových redukčních párování.

alt=|center|thumb|400x400px|Redukční párování řízené NbCl3(DME), voda u hydrolýzy není zobrazena.

Katalytické reakce Za katalýzy sloučeninami niobu lze uskutečnit řadu [2+2+2] cykloadicí, například trimerizace alkynů a párování alkynů s alkeny za vzniku cyklohexadienů či s nitrily na pyridiny. Při těchto reakcích niobitý katalyzátor vytvoří niobičný metalocyklopropen s koncovou alkynovou skupinou, který následně projde posloupností insercí a redukčních eliminací, kde se utvoří šestičlenný kruh a obnoví katalyzátor.

center|náhled|350x350px|[2+2+2] cykloadice katalyzované niobitými sloučeninami

Organoniobový katalyzátor byl také vyvinut pro Z-selektivní částečné hydrogenace alkynů. Jejich mechanismus je odlišný od ostatních hydrogenací katalyzovaných přechodnými kovy, probíhá přes niobičný metalocyklopropen, který se spojuje s vodíkem buď přímou metatezí vazby sigma nebo 1,2-adicí ve vnější sféře.

center|thumb|650x650px|Částečná hydrogenace alkynu katalyzovaná organoniobitou sloučeninou

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Sloučeniny niobu niob