náhled|301x301pixelů|Demonstrace proti klimatické chudobě na Klimatické konferenci OSN 2007 Změna klimatu a chudoba jsou vzájemně propojená témata. Právě klimatická změna je totiž vážným rizikem pro snižování chudoby či bídy ve světě a hrozí, že v dohledné době zmaří dlouhodobé snahy o rozvoj. Přestože je změna klimatu globálním jevem, její negativní dopady pociťují a v budoucnu pocítí více chudé země světa. Ty jsou totiž zranitelnější z důvodu vysoké závislosti na přírodních zdrojích a kvůli omezeným schopnostem vyrovnat se s proměnlivostí klimatu a případnými extrémy.Poverty and Climate Change. Reducing the Vulnerability of the Poor through Adaptation [online]. [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: https://www.oecd.org/env/cc/2502872.pdf Čtvrtá Hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) přímo uvádí, že jednotlivci a komunity s nízkými příjmy jsou více vystaveni environmentálním rizikům a znečištění a obtížněji se zotavují z dopadů změny klimatu.FOURTH NATIONAL CLIMATE ASSESSMENT [online]. [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: https://nca2018.globalchange.gov/chapter/1/

V současné době žije v tzv. extrémní chudobě, v češtině známé pod synonymem bída, 689 milionů lidí, tedy 9,2 % celkové populace světa. Ačkoli se dlouhodobě daří počet extrémně chudých snižovat, odhady naznačují, že z důvodu změny klimatu by do roku 2030 mohlo více než 100 milionů lidí mohlo upadnout zpět do extrémní chudoby. 200 milionů lidí by navíc mohlo být z důvodu častějšího výskytu klimatických katastrof nuceno opustit svůj domov.Climate Change and the Rise of Poverty [online]. [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: https://www.undp.org/blog/climate-change-and-rise-poverty

Klimatická změna v tomto ohledu vyvolává velké množství etických otázek. Nejchudší země světa přispívají ke změně klimatu nejméně. To potvrzuje fakt, že 74 nejchudších zemí světa se podílí na produkci celosvětových emisí skleníkových plynů méně než jednou desetinou. I přesto jsou právě tyto země nejvíce zasaženy dopady změny klimatu.NISHIO Akihiko, When poverty meets climate change: A critical challenge that demands cross-cutting solutions. [online]. 5.11.2021[cit. 2022-02-02]. Dostupné z: https://blogs.worldbank.org/climatechange/when-poverty-meets-climate-change-critical-challenge-demands-cross-cutting-solutions Oproti tomu země globálního severu jsou zodpovědné za 92 % produkce emisí skleníkových plynů. Nicméně díky svým prostředkům jsou schopny lépe reagovat na stávající změny a uplatňovat adaptační a mitigační opatření. Projevy klimatické změny se jich zpravidla tak znatelně nedotýkají. PARDIKAR Rishika, Global North Is Responsible for 92% of Excess Emissions [online]. 28.10.2020[cit. 2022-02-02]. Dostupné z: https://eos.org/articles/global-north-is-responsible-for-92-of-excess-emissions

Chudoba, bída a záměrná skromnost Pro hlubší porozumění problematice je potřeba správně rozlišovat termíny chudoba a bída. Chudobu lze chápat v českém jazyce jako dobrovolnou či záměrnou skromnost, která byla tradičně spojována s ideálním stavem pro člověka, žijícím duchovním životem. Takový člověk se nemusí se rozptylovat přemírou starostí (u kněží v katolické církvi např. starostí o rodinu), ani zápasem o holé přežití, ani odpovědností za správu majetku. Environmentalistka Hana Librová zmiňuje i současná hnutí chudoby, ve kterých vyrůstají šťastné a zdravé děti v láskyplném prostředí a “pod ochranou chudé matky”. Chudoba tedy podle její teorie byla po staletí vnímána jako ctnostná hodnota, která vycházela z chudoby evangelijní. Rozdíl chudoby a bídy vnímá v tom, že v bídě se jedná o sociální vyloučení spojené s patologickými jevy vycházející ze sociální deprivace.LIBROVÁ, Hana. CHUDOBA A BÍDA. RESPEKT [online]. 5. 4. 2008 [cit. 2022-02-05]. Dostupné z: https://www.respekt.cz/tydenik/2008/15/chudoba-a-bida Bídu lze charakterizovat nízkým příjmem, malým vlastnictvím a spotřebou, pocitem deprivace, sociálním vyloučením, nízkým sociálním statusem a minimálním podílem na moci.Ending Poverty. United Nations [online]. [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: https://www.un.org/en/global-issues/ending-poverty Člověk žijící v bídě nemá přístup k věcem a službám považovaným obecně i jimi samými za nezbytné k důstojnému, co možná šťastnému životu. V jednotlivých částech textu se proto v kontextu klimatické změny vyskytuje častěji termín bída, který označuje stav člověka žijícího v nedůstojných životních podmínkách, na které má vliv změna klimatu, a to v různých podobách.

Současná hnutí chudoby pracují s myšlenkou dobrovolné chudoby, pro kterou je charakteristická dobrovolnost, malé vlastnictví a spotřeba, soběstačnost, pestré mezilidské vztahy, aktivní podíl na veřejných věcech atd. V rámci posledního termínu, záměrné skromnosti, lidé vědomě z environmentálních motivů omezují své vzorce i objem spotřeby hmotných statků či služeb.BITTNER, Michal. Úvod do udržitelného rozvoje: souvislosti environmentálního pilíře. Brno: Masarykova univerzita, Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí, 2013. Recetox. ISBN 978-80-210-6622-9.

Spojitost mezi klimatickou změnou a bídou Obecně platí, že jako lidé žijíci v bídě jsou definováni ti, kteří žijí pod danou hranicí chudoby. Tou se rozumí nejnižší výše příjmů, která je ještě považována za dostatečnou v určité zemi. V současné době je stanovena na 1,90 USD na den.KENTON, WILL. International Poverty Line. Investopedia [online]. 23 December 2020 [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: https://www.investopedia.com/terms/i/international-poverty-line.asp Bída a její redukce jsou dynamické procesy. Někteří lidé si postupem času mohou vybudovat určitý majetek a vymanit se tak z bídy, zatímco jiní mohou z nějakého důvodu zažít zhoršení své ekonomické situace a do bídy upadnout. Změna klimatu může mít podstatný vliv na úpadek do bídy napříč různými sociálními skupinami. Mnoho otřesů, které vrhají lidi do bídy, totiž přímo či nepřímo souvisí se životním prostředím a klimatem. Stejně tak může změna klimatu ovlivnit proces vymaňování se z bídy. Redukce bídy je totiž z velké části poháněna akumulací aktiv. Nižší zemědělská aktivita a ztráta majetku v důsledku přírodních katastrof plynoucích z klimatické změny vede ke snížení příjmů, a tak znesnadňuje tento proces. V momentě, kdy jsou aktiva chudých lidí vystavena většímu riziku než aktiva bohatých lidí, dochází navíc k prohlubování nerovností.Hallegatte, S., Fay, M., & Barbier, E. (2018). Poverty and climate change: Introduction. Environment and Development Economics, 23(3), 217-233. doi:10.1017/S1355770X18000141

Environmentální spravedlnost Environmentální spravedlnost je sociálním hnutím, které se snaží dosáhnout spravedlivého rozdělení ekologických výhod a zátěží spojených s ekonomickou výrobou. Tento pojem tak označuje spravedlivé zacházení a smysluplné zapojení všech lidí bez ohledu na rasu, barvu pleti, původ, příjem s ohledem na vývoj, implementaci a prosazování zákonů, předpisů a politik v oblasti životního prostředí. Žádná skupina lidí by na základě tohoto přístupu neměla trpět nepřiměřeným množstvím negativních environmentálních důsledků vyplývajících z industriálních, obecních, komerčních, místních nebo státních činností a nařízení.Learn About Environmental Justice. EPA [online]. [cit. 2022-02-02]. Dostupné z: https://www.epa.gov/environmentaljustice/learn-about-environmental-justice

Oblasti zasažené klimatickou změnou Klimatická změna má vliv na celou řadu vzájemně provázaných oblastí, skrze něž může velmi negativně ovlivnit dlouholeté snahy o rozvoj a přispět k zásadnímu rozšíření bídy ve světě.

Zemědělská produkce a potravinová bezpečnost

Zemědělství je z hlediska klimatické změny nejzranitelnějším odvětvím z důvodu své velikosti a citlivosti na povětrnostní podmínky.SINGH MALHI, Gurdeep. Impact of Climate Change on Agriculture and Its Mitigation Strategies: A Review [online]. 27 January 2021 [cit. 2022-01-31]. Dostupné z: doi:https://doi.org/10.3390/su13031318 Hlavními faktory, které v tomto ohledu negativně ovlivňují zemědělskou produkci a ohrožují světovou potravinovou bezpečnost, jsou změny průměrných teplot a úhrnů srážek, extrémní klimatické jevy, proměny škůdců a chorob,LUCK, J. Climate change and diseases of food crops [online]. 10 January 2011 [cit. 2022-02-01]. Dostupné z: doi:https://doi.org/10.1111/j.1365-3059.2010.02414.x změny koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře, změny ve výživových hodnotách u některých plodinMILIUS, Susan. Worries grow that climate change will quietly steal nutrients from major food crops. ScienceNews [online]. 23 December 2017 [cit. 2022-02-01]. Dostupné z: https://www.sciencenews.org/article/nutrition-climate-change-top-science-stories-2017-yir a stoupání hladiny moří.ZEMP, M. Global glacier mass changes and their contributions to sea-level rise from 1961 to 2016 [online]. 11 January 2020 [cit. 2022-02-01]. Dostupné z: https://www.nature.com/articles/s41586-019-1071-0?TB_iframe=true&width=921.6&height=921.6 V roce 2019 vydal Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) zprávu, ve které uvádí, že již v této době trpí miliony lidí po celém světě nedostatkem potravin v důsledku změny klimatu a z ní pramenícího poklesu světové produkce plodin o 2 – 6 % za deset let.LITTLE, Amanda. Climate Change Is Likely to Devastate the Global Food Supply. But There's Still Reason to Be Hopeful. TIME [online]. 28 August 2019 [cit. 2022-02-01]. Dostupné z: https://time.com/5663621/climate-change-food-supply/ Jelikož predikce napovídají, že při současném vývoji v roce 2050 světová populace dosáhne bezmála 10 miliard a bude tak vyžadovat o přibližně 70 % více potravin, je zajištění potravinové bezpečnosti jednou z hlavních výzev generace současné i budoucích.CLIMATE-SMART AGRICULTURE. The World Bank [online]. 05 April 2021 [cit. 2022-02-01]. Dostupné z: https://www.worldbank.org/en/topic/climate-smart-agriculture

Problém však není jednostranný. Právě sektor zemědělství je zodpovědný za 18,4 % z celkových emisí skleníkových plynů, je druhým nejzásadnějším producentem emisí po energetice a podstatným dílem tak přispívá ke změně klimatu. Nejvíce emisně náročnými složkami zemědělství jsou chov hospodářské zvěře (5,8 % celkových světových emisí skleníkových plynů), kultivace a hnojení zemědělských půd (4,1 % celkových světových emisí skleníkových plynů) a spalování zbytků zemědělských plodin (3,5% celkových světových emisí skleníkových plynů).RITCHIE, Hannah a Max ROSER. Emissions by sector [online]. [cit. 2022-02-01]. Dostupné z: https://ourworldindata.org/emissions-by-sector V případě zemědělství je tak nezbytné zavedení efektivních adaptačních a mitigačních strategií a dosažení zvýšení a udržitelnosti produkce, zvýšení odolnosti plodin a snížení emisní náročnosti.

Vodní zdroje