Glaserovo párování je párovací reakce alkynů za přítomnosti měďných solí, jako je chlorid nebo bromid měďný, a oxidačního činidla, například kyslíku. Používají se při něm také zásady, jako například amoniak. Rozpouštědlem bývá voda nebo alkohol.
Reakci popsal Carl Andreas Glaser v roce 1869.
Použil tento postup k přípravě difenylbutadiynu: CuCl + PhC2H + NH3 → PhC2Cu + NH4Cl 2 PhC2Cu + O → PhC2C2Ph + Cu2O
Obměny
Eglintonova reakce Při Eglintonově reakci se spojují dva koncové alkyny za přítomnosti měďnaté soli, například octanu měďnatého.
2R-\!{\equiv}\!-H ->[\ce{Cu(OAc)2}][\ce{pyridin}] R-\!{\equiv}\!-\!{\equiv}\!-R
Oxidační párování alkynů bylo použito v rámci příprav řady antibiotik. Stechiometrii lze zjednodušeně znázornit takto:Eglinton, G.; McRae, W. Advanced Organic Chemistry 1963, 4, 225.
Soubor:Eglinton Reaction Mechanism 1.jpg Meziprodukty Eglintonových reakcí jsou měďné komplexy alkynů.
Tento postup byl například zahrnut do syntézy cyklooktadekanonaenu a také difenyldiacetylenu z fenylacetylenu.
Hayovo párování Hayovo párování je variantou Glaserova párování, kdy se k aktivaci alkynů používá komplex TMEDA a chloridu měďného. Stechiometrickým oxidačním činidlem je zde kyslík namísto měďnaté soli u Eglintonovy varianty.
Z trimethylsilylacetylenu takto vzniká derivát butadiynu.
Možnosti V roce 1882 Adolf von Baeyer použil Glaserovu reakci 1,4-bis(2-nitrofenyl)butadiynu k přípravě indiga.
Baeyerova syntéza indiga
Krátce poté Baeyer popsal jiný způsob přípravy indiga, nyní nazývaný Baeyerova–Drewsonova syntéza indiga.
Odkazy
Související články Cadiotovo–Chodkiewiczovo párování – další párování alkynů katalyzované měďnými solemi Sonogaširova reakce – párování alkynů s aryl- nebo vinylhalogenidy katalyzované Pd/Cu Castrovo–Stephensovo párování – křížové párování acetylidu měďného a arylhalogenidů Fritschův–Buttenbergův–Wiechellův přesmyk – touto reakcí také mohou vznikat diyny.
Externí odkazy
Reference
Kategorie:Reakce vytvářející vazbu uhlík-uhlík Kategorie:Párovací reakce Kategorie:Jmenné reakce