Tujetsch () je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Surselva. Nachází se v údolí Předního Rýna, asi 60 kilometrů jihozápadně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 1450 metrů. Žije zde obyvatel.
Geografie Území obce leží v oblasti zvané Cadi na Předním Rýnu, nejvýše položené části regionu Surselva. Rozkládá se od průsmyku Oberalppass až za vesnici Bugnei a je tak nejzápadnější obcí kantonu Graubünden. Sousedí s kantony Uri a Ticino.
Tujetsch se skládá z těchto jedenácti místních částí (pořadí podle polohy v údolí): Tschamut, Selva, Dieni, Rueras, Zarcuns, Camischolas, Gonda, Sedrun, Bugnei, Surrein a Cavorgia.
Jezero Tomasee (2345 m n. m.) je považováno za pramen Předního Rýna (). Z ledovců na území obce je největší ledovec Maighels.
V obci se nachází také chata Maighelshütte (2310 m n. m.) a hora Crispalt (3076 m n. m.).
Historie náhled|vlevo|Osada Tschamut Četné megality a kameny podél starých cest pro mezky, které slouží k orientaci, ukazují, že přechody přes Tujetschský průsmyk byly důležité již v pravěku. Po založení kláštera v Disentisu v 8. století bylo zalesněné údolí vykáceno a vznikly zde roztroušené zemědělské osady. Ve 12. století se Walserové přestěhovali přes průsmyk Oberalppass a usadili se v horní části Tujetsche. Teprve v 18. století se horští zemědělci postupně stěhovali do údolí a vytvářeli jednotlivé vesnice. Sedrun, kde byl v roce 1205 vysvěcen farní kostel, se stal hlavní vesnicí Tujetsche. Vesnice s názvem Tujetsch však nikdy neexistovala.
Nejmenší švýcarské plemeno ovcí, Tavetsch, pochází z Tujetsche. Zvířata, jejíž poslední exempláře uhynuly v roce 1954 v zoologické zahradě Lange Erlen v Basileji, se podobala malým, robustním ovcím z období neolitu, u nichž byly samice také rohaté. Nadace ProSpecieRara se od roku 1984 zabývá opětovným šlechtěním ovcí Tavetsch s nekříženými ovcemi z Vrinu a Medelu.
Obyvatelstvo Vývoj počtu obyvatel Rok 1718 1835 1850 1900 1950 1960 1980 2000 2003 2010 2020 Počet obyvatel 832 1 121 979 810 1 122 1 957 1 855 1 525 1 739 1 732 1 183 Obyvatelé obce hovoří převážně jazykem , jedním ze surselvských dialektů rétorománštiny.
Doprava náhled|vpravo|Železniční stanice Sedrun Obcí prochází železniční trať bývalé společnosti Furka-Oberalp-Bahn (dnes součást Matterhorn Gotthard Bahn), vedoucí z Disentisu do Andermattu. Trať byla otevřena roku 1926 a je elektrifikována střídavou soustavou 11 kV 16,7 Hz. Železnice je jediným zimním spojením na západ, kantonální silnice č. 19 přes průsmyk Oberalp je totiž v zimním období uzavřena.
Odkazy Reference
Externí odkazy
(rétorománsky) – oficiální stránky
Kategorie:Obce v kantonu Graubünden