České aerolinie, a.s. je česká holdingová společnost v oblasti letecké dopravy. Do října 2024 šlo o leteckou společnost (IATA: OK, ICAO: CSA) zkratka ČSA, anglicky Czech Airlines, která navazovala na tradici, identitu a původně i značku letecké společnosti Československé aerolinie, která byla v srpnu 1992 transformována na akciovou společnost a se zánikem ČSFR majetkově rozdělena mezi České aerolinie a slovenskou leteckou společnost Slov-Air. Ke změně názvu na České aerolinie a.s. došlo v březnu 1995. Jednalo se o pátou nejstarší fungující aerolinii na světě; starší byly pouze KLM, Avianca, Qantas a Aeroflot.
Ještě v letní sezóně 2017 provozovaly ČSA pravidelné linky do 50 destinací v 25 zemích Evropy a Asie. V důsledku celosvětové krize způsobené od března 2020 nemocí covid-19 se České aerolinie nacházely v hlubokém útlumu svých aktivit, od března 2021 byla společnost v úpadku. V červnu 2022 provozovaly ČSA už jen linky do tří destinací. Společnost sloužila také jako dopravce nákladu. Od března 2001 do října 2024 byla členem aliance leteckých společností SkyTeam.
Akcionáři ČSA nejsou veřejně známí. Skutečnými vlastníky jsou od března 2024 podnikatel Jiří Šimáně (nepřímý podíl ve výši 50 %), a Lenka Viková (nepřímý podíl ve výši 40,37 %), manželka Romana Vika. Od října 2024 ČSA přestaly provozovat vlastní lety a obchodní značku převzala společnost Smartwings Group.
Historie Založení ČSA a období 1923–1929 náhled|Letoun Farman F.60 Goliath Československých státních aerolinií v roce 1929
Dne 6. října 1923 byly československou vládou založeny Československé státní aerolinie (ČSA), v čele s dosavadním velitelem československého letectva majorem Karlem Huppnerem, který se stal prvním ředitelem ČSA. Jejich domovským letištěm bylo Letiště Praha-Kbely. 29. října 1923 se uskutečnil první dálkový let z Prahy do Bratislavy. Vzdálenost 320 kilometrů tehdy překonal šéfpilot Karel Brabenec s jedním cestujícím, kterým byl redaktor Lidových novin Václav König; letěli s upraveným vojenským strojem Aero A-14. V roce 1924 byla trasa spojení prodloužena až na Letiště Košice, kam cesta tou dobou trvala asi šest hodin. Během tohoto roku proběhlo celkem 649 letů, při nichž bylo přepraveno 426 osob a také 2148 kg letecké pošty. Lety zajišťovaly československé stroje Aero A-14 a Aero A-10, které začaly být v roce 1925 postupně nahrazovány britskými modernějšími typy De Havilland DH.50 a Farman F-60 Goliath.
ČSA byly nástrojem národní prestiže, tudíž byly dotovány Ministerstvem veřejných prací. V letech 1923 a 1924 nedosahovaly tržby výše ani jednoho procenta finančních nákladů.
Období 1929–1939 náhled|Douglas DC-3 (OK-XDM) ČSA, který byl vystaven na ruzyňském letišti
V roce 1929 se společnost stala členem Mezinárodního sdružení leteckých dopravců, což byl předchůdce dnešní organizace IATA založené v roce 1945. Místo dosavadní poznávací značky L přijala kód OK.
Zpočátku ČSA létaly jen na vnitrostátních tratích a první linka do zahraničí byla otevřena roku 1930. Již předtím z Česka mezinárodně létal konkurent ČSA, Československá letecká společnost, který ovšem definitivně ukončil činnost v roce 1939. První linka ČSA vedla z Bratislavy do Záhřebu, později byly lety prodlouženy i do Rijeky a Dubrovníku. Dne 11. září 1933 byla otevřená pravidelná linka ve směru Praha–Bukurešť o celkové délce 1266 km. Dne 2. září 1936 spojily ČSA Prahu s letištěm Tušino u Moskvy. Let o délce 2440 km trval deset hodin a měl pět mezipřistání.
Dne 7. dubna 1937 byla základna ČSA přesunuta z kbelského letiště na nově otevřené Ruzyňské mezinárodní letiště, jehož stavba byla oceněna zlatou medailí na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži. Od tohoto roku se také na palubách letounů Savoia-Marchetti SM.73 začaly objevovat stevardky. V roce 1938 začaly fungovat pravidelné spoje do Paříže, Říma, Budapešti a Bruselu.
Během druhé světové války byla civilní doprava ČSA pozastavena. Její letovou flotilu zabavila německá společnost Lufthansa.
Poválečné proměny právní formy V důsledku převzetí moci Komunistickou stranou Československa na základě únorového převratu roku 1948 byly Československé aerolinie od roku 1949 do roku 1953 zapsány v obchodním rejstříku jako národní podnik, zřízený ke dni 1. ledna 1949 zákonem č. 311/1948 Sb., vyhláškou č. 122/1949 Sb., vládním nařízením č. 128/1949 Sb. a zákonem č. 148/1950 Sb. K 1. srpnu 1956 byly Československé aerolinie zapsány jako státní podnik, zřízený listinou ministra dopravy ze dne 25. července 1956. Ten byl k 30. červnu 1989 vymazán pro zrušení bez likvidace podle rozhodnutí ministra dopravy a spojů ČSSR ze dne 27. června 1989. K 1. červenci 1989 byl zakládací listinou vydanou rozhodnutím ministra dopravy a spojů ČSSR čj. 12271/1989-350 ze dne 27. června 1989 založen nový státní podnik Československé aerolinie. V srpnu 1992 byly ČSA transformovány na akciovou společnost se základním kapitálem 2,7 miliardy korun.Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 45795908
Vývoj v letech 1945–1992 Po roce 1945 zahájily ČSA opět provoz, v poválečném období jako jediný letecký dopravce Československa. Byly obnoveny všechny vnitrostátní linky a postupně se otevíraly i mezinárodní linky. O dva roky později ČSA poprvé vstoupily do mezikontinentální letecké dopravy na linkách do Káhiry a Ankary.
V roce 1946 ČSA zakoupily z válečných přebytků americké armády letadla Douglas DC-3, které byly v továrnách Avia postupně rekonstruovány na civilní dopravní verzi pro 21 cestujících.
náhled|vlevo|Iljušin Il-12 ČSA na Letišti Orly u Paříže (1957)
Dne 2. listopadu 1957 přistálo na letišti v Ruzyni první proudové dopravní letadlo Tupolev Tu-104 imatrikulace OK-LDA. Důvody koupě ruského letadla byly kromě technické pokročilosti také politické, ruská strana chtěla tento letoun propagovat i v západním světě, kam ČSA létaly. ČSA byly po Aeroflotu druhou leteckou společností pravidelně provozující proudové letouny na svých linkách. Po roce 1960 začala společnost používat letadla značky Iljušin, která měla kapacitu až 110 míst. Dne 13. února 1962 zahájily ČSA provoz na první transatlantické lince směřující z Prahy do Havany, na které létalo čtyřmotorové turbovrtulové letadlo Bristol Britannia, které bylo pronajato od kubánské letecké společnosti Cubana de Aviación.
náhled|Tupolev Tu-104A (OK-NDD) společnosti ČSA na letišti Lipsko/Halle v NDR (1967)
Počátkem listopadu 1962 začaly ČSA provozovat lety se stroji sovětské výroby Tupolev Tu-124, které ve flotile zůstaly až do roku 1972. V roce 1969 do flotily přibyl letoun Iljušin Il-62, určený pro dálkové lety, který umožnil otevření linek na Blízký, Střední a Dálný východ, do západní Afriky, Kanady a Spojených států.
thumb|right|Tu-134A na letišti ve Frankfurtu
V roce 1967 byly ČSA podle statistiky IATA jednou ze 34 leteckých společností na světě, která přepravila více než jeden milion cestujících. Zaujímaly 29. příčku světového žebříčku a 10. místo mezi evropskými společnostmi; ve vytěžování letadel jim patřilo 10. místo na světě (činilo 63,3 %), v Evropě byly na prvním místě. Ve flotile měly celkem 75 letounů, což bylo nejvíce v historii společnosti.
náhled|Iljušin Il-62 společnosti ČSA před odletem z Letiště London Heathrow (1981)
V roce 1970 byly díky Il-62 otevřeny linky ve směrech Praha – Montréal – New York-JFK a Bratislava – Praha – Amsterdam – New York-JFK. Od roku 1971 začaly fungovat lety se stroji Tu-134 které měly 76 míst. V roce 1974 přibylo do flotily pět letounů Jak-40, které ve vnitrostátní dopravě nahradily letouny Il-14 (později byly postupně vyřazovány díky prudkému růstu ceny ropy a velké spotřebě paliva). Mezi lety 1977 až 1987 vznikly pravidelné linky z Prahy a Bratislavy do Barcelony, Abú Zabí, Dubaje, Valletty (Malta), Jerevanu, Taškentu a Hanoje a Ho Či Minova Města ve Vietnamu. V roce 1988 byly zakoupeny nové letouny Tu-154. V letní sezóně 1990 otevřely ČSA linky Praha – Havana – Ciudad de México a Praha – Hamburk.
Počátkem roku 1991 ČSA koupily první západoevropský širokotrupý letoun Airbus A310-300 určený pro dálkové tratě. Jeho koupě se zamýšlela již od roku 1989 kvůli již nedostačujícím sovětským letadlům. V tomto roce byla také otevřena linka z Prahy na Ben Gurionovo mezinárodní letiště u Tel Avivu a do Istanbulu. Na jaře 1992 přibyla do flotily ČSA čtyři turbovrtulová letadla ATR 72-200. V létě stejného roku bylo do služby zavedeno prvních pět letadel typu Boeing 737-500.
náhled|Letadlo Iljušin Il-18D Československých aerolinií na Letišti Ruzyně v září 1988
Aerotaxi a Agrolet
Československé aerolinie provozovaly od roku 1951 také aerotaxi. Stalo se tak, když byla firma Svitlet, což původně byla znárodněná Baťova letecká společnost, včleněna do ČSA. Později vznikla dceřiná společnost Agrolet, kterou si Československé aerolinie vyhradily pro aerotaxi a například letecké zemědělské práce. Po dobu fungování aerotaxi se vystřídalo 47 letadel Aero Ae-45, 8 strojů Aero Ae-45S, 5 strojů Let L-200, 10 strojů L-200A a 30 letadel L-200D. Dne 1. července 1969 se podnik Agrolet spadající pod ČSA změnil ve slovenský podnik s názvem Slov-Air. Stalo se tak kvůli požadavku slovenských politiků, kteří chtěli po federalizaci Československa rozdělit leteckou dopravu mezi obě republiky. Provozování aerotaxi se v Československu postupně stávalo ztrátovým a jak ČSA tak Slov-air byly nuceny prodávat flotilu menších letadel různým aeroklubům.
Rozdělení mezi Českem a Slovenskem náhled|Tupolev Tu-134A Československých aerolinií v roce 1991, kdy začalo dělení společnosti mezi Českem a Slovenskem
Rozdělení majetku Československých aerolinií mezi Českem a Slovenskem nezačalo až se zánikem federace, ale již v roce 1991, když Československo začalo být reálně federalizováno. Majetek ČSA byl stanoven podle odpovídajícího zákona platného od 1. ledna 1991. Československé aerolinie se rozdělily na dvě společnosti, mezi transformovanou českou společnost Československé aerolinie a Slov-Air, což byla firma předtím formálně dceřiná společnost ČSA, od té doby však osamostatněná. Protokol o rozdělení majetku mezi transformované Československé aerolinie a Slov-Air připravilo Ministerstvo hospodářství Slovenské republiky za první vlády Vladimíra Mečiara, přičemž v čele Ministerstva dopravy Slovenské republiky v té době stál Roman Hofbauer. Československé aerolinie byly pak v roce 1992 transformovány v akciovou společnost Československé aerolinie a.s. (1. srpna 1992 až 30. června 1995) už jako český podnik, i když jim zůstaly původní název, obchodní značka ČSA, mezinárodní označení OK i předčíslí 064.