Rhäzüns () je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Imboden. Nachází se v údolí Zadního Rýna, asi 12 kilometrů jihozápadně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 657 metrů. Žije zde obyvatel.
Geografie náhled|vlevo|Letecký pohled na Rhäzüns v údolí Rýna (1957) Obec leží v údolí Zadního Rýna, před jeho soutokem s Předním Rýnem. Nadmořská výška katastru obce osciluje mezi 593 m (na břehu Rýna) a 1 998 m (hřeben Sarner Alp).
Historie Rhäzüns je poprvé zmiňován v dokumentu z roku 840 jako . Rhäzüns původně tvořil farnost se sousedním Bonaduzem a farním kostelem byl kostel sv. Jiří. V letech 1529–1667 byly obě farnosti postupně odděleny. Od založení Horní neboli Šedé konfederace v roce 1424 tvořil Rhäzüns dvůr s obcemi Bonaduz, Domat/Ems a Felsberg. Po roce 1497 připadla obec Habsburkům ze Zollernu výměnou za stejnojmenné panství Haigerloch, ale zůstala součástí Tří konfederací. Nový panovník Maxmilián I. Habsburský a jeho nástupci zpočátku dávali panství do zástavy různým místním rodům, jako byli Marmelové, Plantové, Stampové nebo Traverové. Od roku 1696 bylo panství spravováno přímo Habsburky. Po Vídeňském kongresu se Rhäzüns v roce 1819 definitivně stal součástí kantonu Graubünden.
Dnešní farní kostel Nossadunna (Narození Panny Marie) byl postaven v roce 1702 za přispění pána Rhäzünsu, německého císaře Leopolda I. Kostel byl postaven na místě prvního kostela v Rhäzünsu. Minerální pramen se komerčně využívá od roku 1850 a dal jméno minerální vodě Rhäzünser.
Obyvatelstvo Vývoj počtu obyvatel Rok 1850 1900 1950 1980 1990 2000 2005 2010 2012 2014 2019 Počet obyvatel 508 495 774 958 1 018 1 201 1 220 1 300 1 344 1 371 1 557 náhled|vpravo|Zámek Rhäzüns
Jazyky Až do poloviny 19. století mluvili všichni obyvatelé graubündenským dialektem němčiny. Ačkoli se jednalo o tzv. středohornoněmecký dialekt, tradičně se ve všech obcích okresu Imboden používala jako spisovný jazyk rétorománština (dialekt ). V tomto ohledu se Rhäzüns podobal obcím Bergün a Filisur, kde se také používalo nebo používá středohornoněmecké nářečí, ale jako spisovný jazyk se používala rétorománština v hornoengadinském dialektu (tam, historicky vzato, hlavně z náboženských důvodů).
Navzdory neustálému nárůstu němčiny zůstala rétorománština většinovým jazykem až do roku 1970. Tento podíl však klesl z 96 % v roce 1880 na 82 % v roce 1910, 76 % v roce 1941 a 52 % v roce 1970 (tj. 466 osob). V 70. letech 20. století došlo k jazykovému posunu směrem k němčině, která se stává stále dominantnější. Vývoj v posledních desetiletích ukazuje následující tabulka: Jazyky v Rhäzüns Jazyk Sčítání lidu 1980 Sčítání lidu 1990 Sčítání lidu 2000 Počet Podíl Počet Podíl Počet PodílNěmčina 486 50,73 % 736 72,30 % 953 79,35 %Rétorománština 369 38,52 % 374 36,74 % 121 10,07 %Italština 82 8,56 % 48 4,72 % 40 3,33 %Počet obyvatel 958 100 % 1 018 100 % 1 201 100 %
Doprava náhled|vpravo|Železniční stanice Rhäzüns Obec leží na kantonální hlavní silnici č. 13. V její bezprostřední blízkosti vede také dálnice A13 v trase St. Margrethen – Chur – Bellinzona. Železniční stanice Rhäzüns se nachází na trati Landquart–Thusis, na niž dále navazuje Albulská dráha překonávající stejnojmenné pohoří a končící ve Svatém Mořici.
Osobnosti Georg Otto von Toggenburg (1810–1888), rakouský politik švýcarského původu, pocházel z Rhäzüns
Odkazy Reference
Externí odkazy
– oficiální stránky
Kategorie:Obce v kantonu Graubünden