Lysá () je osada asi čtyři kilometry severozápadně od Povrlů v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Stojí v Českém středohoří v nadmořské výšce okolo 445 metrů.

Název Název vsi označoval holé, resp. bezlesé místo. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: w Lyse (1527), z Leisnu (1551), w Lysee (1554), Laysen (1654), Leisen (1679), Leyßen (1703), Leisen (1720), Leisen (1787) a Leißen (1833).

Historie První písemná zmínka o Lysé pochází z roku 1527, ale vesnice je pravděpodobně mnohem starší. V šestnáctém století patřila k panství hradu Blansko a po jeho zániku ke Krásnému Březnu, jehož součástí zůstala až do zrušení patrimoniální správy. Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi stálo osm selských usedlostí, dvě chalupnické a osm domů na obecní půdě.

Jednotlivé selské usedlosti byly založeny po stranách ulicovité návsi a navazovaly na ně paprsčitě uspořádané záhumenicové plužiny. Po vysídlení Němců z Československa vesnice téměř zanikla, ale ve druhé polovině dvacátého století v ní bylo postaveno několik rekreačních chat na východním okraji vsi.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 167 obyvatel (z toho 78 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci a 165 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 159 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 158 Němců. Kromě dvou lidí bez vyznání byli římskými katolíky.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 201 185 195 159 168 167 159 79 33 3 2 8 18 Domy 30 30 30 29 29 29 29 20 1 1 2 5

Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1962 byla Lysá samostatnou obcí, nejprve v okrese Ústí nad Labem, ale v roce 1950 v okrese Ústí nad Labem-okolí a od roku 1960 opět v okrese Ústí nad Labem. Od 1. ledna 1963 do 30. června 1980 byla částí obce Povrly v okrese Ústí nad Labem. Evidenční část obce byla zrušena 1. července 1980.

Pamětihodnosti Jediným památkově chráněným objektem v osadě je klasicistní kaple z roku 1812. Má obdélný půdorys a půlkruhový závěr. Ze střechy vybíhá osmiboký sanktusník a vstupní průčelí zdůrazňuje dvojice pilastrů. Z lidové architektury se dochoval dům če. 179 s roubenou světnicí. Druhá část přízemí domu je zděná a do síně se vstupuje kamenným portálem. Patro na jednoduché podstávce je hrázděné. Naproti kapli stojí kamenný klasicistní dům čp. 261.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Osady v okrese Ústí nad Labem Kategorie:Sídla v Českém středohoří Kategorie:Sídla v CHKO České středohoří Kategorie:Krásnobřezenské panství Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Povrly