Rheintalhaus (česky „Dům v údolí Rýna“) nebo Rheintalhof (česky „Dvůr v údolí Rýna“) je tradiční forma venkovského domu v západorakouském Dornbirnu a okolních obcích ve vorarlberském údolí Rýna. Tento typ domů byl postaven ve druhé polovině 17. a v průběhu 18. století. náhled| Dům ve stylu Rheintalhaus s podloubím (vlevo) na Mitteldorfgasse 10 v Dornbirnu, pravděpodobně z 18. století
Stavební vlastnosti vlevo|náhled|350x350pixelů|Osada Häfenberg nad Dornbirnem se čtyřmi památkově chráněnými domy ve stylu Rheintalhaus náhled|170x170pixelů|Kleštinový trojúhelník na Červeném domě v Dornbirnu náhled|256x256pixelů|Drážkované podhledy štítových stříšek na Mitteldorfgasse 10 v Dornbirnu Rheintalhaus je stavěný jako roubená stavba, což je charakteristický a převládající typ staveb pro střední a východní Alpy.Bernhard Engelbrecht: Rheintalhaus (Dornbirn). Auf: Berni's Großer Kulturatlas Österreich, abgerufen am 15. April 2019 Při původním stavebním postupu výstavby těchto domů, který byl běžný před rokem 1800, byly patrné vyčnívající trámové hlavy v rozích a tam, kde se vnitřní stěny stýkají s vnější zdí. V průběhu posledních 100 až 150 let byly četné pohledové dřevěné stěny původních roubených domů opatřeny dřevěným šindelem nebo omítnuty a také vyčnívající hlavice trámů byly odříznuty.Kehlerstraße 53. Auf: Dornbirn Lexikon, abgerufen am 15. April 2019 Suterén je zděný částečně býval využíván jako tkalcovský sklep.Werner Matt, Harald Rhomberg: Klostergasse 1. Auf: Dornbirn Lexikon, abgerufen am 15. April 2019Rheintalhaus lze charakterizovat různými vlastnostmi:
Převážná většina těchto domů má šikmou střechu se zalomeným spodním lemem, který má menší sklon. Toho je dosaženo pomocí nástavby krovu. Dochovalo se také několik exemplářů s plochou sedlovou střechou.Kehlegg 18. Auf: Dornbirn Lexikon, abgerufen am 15. April 2019 Tyto střechy bývaly dříve pokryty prkenným šindelem a zatíženy velkými kameny. Krátce před rokem 1600 byl v Lutychu vynalezen nový způsob, výroby hřebíků, tzv. štípání, místo aby se museli kovat kladivem. Takto vyrobené hřebíky byly původně využivány ke stavbě lodí v Holandsku. Ve druhé polovině 17. století došlo k poklesu cen těchto hřebíků a k jejich využívání ke stavbě domů. Byly tak postaveny první majestátní domy se strmými střechami probitými hřebíky. Původní dřevěné šindely byly postupně nahrazeny pálenými taškami.
Převislé šikmé střechy měly časem tendenci klouzat do stran. Kleštinové trojúhelníky se postaraly o nápravu vyztužením vyčnívajících krokví vaznicovými oblouky.
Charakteristickými znaky jsou dvojitě uspořádaná okna a často nad spodními patry vyčnívající štítové patro.Weppach 16. Auf: Dornbirn Lexikon, abgerufen am 15. April 2019 Na přízemní úrovni chrání kamenné sokly před povodněmi. Štítové stříšky vznikly v 16. století v kantonu Schwyz ve Švýcarsku. Chrání před srážkami, v létě zastíní okna při silném slunečním svitu a staly se také typickým znakem domů ve stylu Rheintalhaus.Kehlegg Nr. 9. Auf: Dornbirn Lexikon, abgerufen am 15. April 2019 Původně byly stříšky velmi jednoduché s odkrytou podhledovou stranou, později začala být podhledová strana těchto stříšek stavěna jako konkávní (vydutá) a bohatě zdobená. Prostorové členění domů Rheintalhaus je jednotné. Součástí domu je hlavní vytápěná světnice a vedlejší místnost, která často sloužila jako ložnice rodičů, a dále kuchyně v zadní části domu. Vchod do domu je zpravidla na okapové straně. Z kuchyně vede schodiště do horního patra, které má stejný půdorys jako spodní patro. V horním patře jsou většinou umístěny ložnice dětí. Stájová stodola je k obytnému domu přistavěna ve stejné hřebenové výšce.
Galerie
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Zemědělství v Rakousku Kategorie:Rakouská architektura Kategorie:Architektura * Kategorie:Dornbirn Kategorie:Zemědělské stavby