náhled|Ukrajinské ženy v kroji (40. léta 20. století) Ženy na Ukrajině mají stejná ústavní práva jako muži v hospodářské, politické, kulturní a sociální oblasti, stejně jako v rodině. Ženy dostávají nižší platy a mají omezené možnosti kariérního postupu.

Většina z přibližně 45 procent ukrajinské populace (45 milionů), která trpí násilím – fyzickým, sexuálním nebo duševním – jsou ženy.

Historie feminismu na Ukrajině Historie Ukrajiny v posledních dvou stoletích je úzce spjata s dějinami Ruského impéria a později Sovětského svazu. Ukrajina získala nezávislost v roce 1991 a nyní je státem s více než 40 miliony obyvatel, z nichž většina jsou ortodoxní křesťané; 70 % populace žije ve městech.

Jedna z největších feministických organizací v Evropě byla založena během 20. let 20. století na západní Ukrajině nebo v Haliči. Organizace se jmenovala Ukrajinský svaz žen a vedla ji Milena Rudnytska. Během sovětské éry byl feminismus klasifikován jako buržoazní ideologie, tedy kontrarevoluční a antisovětská. Občanská společnost a feminismus v sovětských dobách prakticky neexistovaly. Po nezávislosti Ukrajiny v roce 1991 začalo zakořeňovat feministické hnutí.

Od roku 2010 bylo na Ukrajině aktivních několik skupin za práva žen včetně Feminist Ofenzyva a Ukrajinské unie žen. FEMEN, nejaktivnější skupina za práva žen v Kyjevě, byla oficiálně uzavřena v roce 2013. Organizace opustila Ukrajinu, protože se vedení bálo „o své životy a svobodu.“

Během války na Donbasu, která začala v roce 2014, se podle Oksany Potapové, feministky a mírotvorné výzkumnice a aktivistky, která vytvořila nevládní organizaci Theater for Dialogue, rozvinulo „obrovské dobrovolnické hnutí žen organizujících humanitární akce a komunitní dialog“ na podporu ženského dobrovolnického hnutí.

Násilí proti ženám Přibližně 45 procent ukrajinské populace (45 milionů) trpí násilím – fyzickým, sexuálním nebo duševním – a většinu z nich tvoří ženy. Ženy z ulice jsou nejzranitelnější kategorií; asi 40 procent z nich trpí sexuálním násilím, přičemž 25 procent je mladších 18 let. V roce 2001 Ukrajina přijala zákon o domácím násilí (prevence) z roku 2001. Článek 173-2 ukrajinského zákoníku o správních deliktech se rovněž zabývá „násilím na rodině“. Nuzhat Ehsan, zástupce Populačního fondu OSN na Ukrajině, v únoru 2013 prohlásil: „Ukrajina má skutečně nepřijatelnou úroveň násilí, hlavně ze strany mužů a hlavně kvůli vysoké míře konzumace alkoholu“. Vyčítal také mezery v legislativě, které přispívají k problému domácího násilí: „Můžete se dopustit násilí na ženách, a přesto, pokud jste vysoce postavený úředník nebo z vysoce postavené úřední rodiny, může vám to projít.“

Ženská pracovní síla Ženy tvoří 54 % populace Ukrajiny a 47,4 % její pracovní síly. Více než 60 % všech ukrajinských žen má vyšší vzdělání (střední školu a vyšší). Míra nezaměstnanosti žen je však ve srovnání s muži se stejným vzděláním velmi vysoká (80 % všech nezaměstnaných na Ukrajině tvoří ženy), nemluvě o rozsáhlé skryté nezaměstnanosti žen.

Pracovní právo stanoví právní rovnost mužů a žen, včetně stejné odměny za stejnou práci, což je zásada, která byla obecně dodržována. Odvětví, v nichž dominovaly pracovnice, však měla nejnižší relativní mzdy a byla to odvětví, která byla s největší pravděpodobností postižena nedoplatky mezd. Důchodový věk se postupně zvyšuje, do roku 2021 na 60 let pro ženy a 62 let pro muže-státní zaměstnance (původní věk byl 55 pro ženy a 60 pro muže). Objevily se zprávy o tom, že někteří zaměstnavatelé odmítali zaměstnat mladší ženy, které by mohly otěhotnět, nebo ženy starší 35 let. Ženy také dostávaly nižší platy a měly omezené možnosti kariérního postupu. Jen málo žen zastávalo vrcholové manažerské pozice ve vládě nebo ve státním či soukromém průmyslu.

Ženy v ukrajinském byznysu Ženy vydělávají v průměru o 30 % méně než muži na podobných pozicích. Asi 50 % všech podniků bez zaměstnanců je vlastněno ženami. Podniky s 1 až 5 zaměstnanci jsou z 27 % vlastněny ženami. Podniky s méně než 50 zaměstnanci jsou z 30 % vlastněny ženami. Tato čísla jsou podobná jako v jiných západních ekonomikách. Ženy mají tendenci vést malé podniky v maloobchodě, velkoobchodě a pohostinství. 2 % velkých společností jsou vedeny ženami. V roce 2008 byla míra účasti žen na pracovním trhu (LPR) přibližně 62 %.

Ženy v ukrajinské politice V ukrajinských parlamentních volbách v roce 2019 bylo do parlamentu zvoleno 87 žen, což je rekord na Ukrajině, 20,52 % z celkového počtu poslanců. Ve volbách asi 50 % zvolených poslanců Hlasu byly ženy, 37 % zvolených poslanců Evropské solidarity byly ženy; nejméně míst pro ženy bylo v Opoziční platformě – Pro život s 11,4 %. V roce 2014 tvořily ženy asi 12,1 % Nejvyšší rady (ukrajinského parlamentu). Od parlamentních voleb 2014 do voleb 2019 se tento počet zvýšil na 53, tedy 12,6 %. Procento poslankyň v jednotlivých volbách kolísá. Ze 47 žen zvolených do parlamentu v roce 2014 toho pouze 2 dosáhly vítězstvím ve volebním obvodu (volby používaly smíšený volební systém s 53,2 % poslanců zvoleno na stranických kandidátkách a 46,8 % ve 198 volebních obvodech). V roce 2019 získalo křeslo ve volebním obvodu 26 žen. V parlamentu zvoleném v ukrajinských parlamentních volbách v roce 2012 ženy tvořily 9,9 %. V prvních parlamentních volbách, konaných po ukrajinské nezávislosti v roce 1991, v roce 1994 bylo zvoleno pouze 11 žen (2,3 % parlamentu). Výzkum Ukrajinské Pravdy zveřejněný 12. listopadu 2014 odhalil, že celosvětově v průměru 22 % parlamentu tvoří ženy, zatímco v zemích Evropské unie je to 25 %. Podle studie (zveřejněné 1. listopadu 2014) Meziparlamentní unie je Ukrajina na 112. místě mezi 189 zeměmi, pokud jde o politické zastoupení žen v parlamentu. Zákony k opětovnému zavedení kvóty pro ženy v parlamentu ze sovětské éry (30 % nebo 35 %) byly projednávány v parlamentu, ale nebyly schváleny.

Ženy v ukrajinské armádě Ženy na Ukrajině mohou vstoupit do armády, ale historicky to bylo omezeno na nebojové role: zdravotníčka, kuchařka, účetní atd. Od července 2016 začaly ukrajinské vojenské síly dovolovat ženám účastnit se rolí bojovníků, včetně, ale nejen, kulometčíka, vojenského průzkumníka a odstřelovače.

Ženy v ukrajinské fotografii Za první ukrajinskou fotografku se považuje Sofija Jablonská, spisovatelka, novinářka, cestovatelka a fotografka. V Americe byla aktivní Tetjana Mychajlyšyn-D'Avignon. Mezi mladé ukrajinské fotografky tvořící na přelomu 20. a 21. století patří například: Saša Samsonová, Jelena Jemčuková, Olha Dmytrivna Juchym, Bohdana Vitalijivna Ševčenko, Jevhenija Markivna Bjelorusec, Anastasija Vasylivna Zazuljak, Anna Vojtenko, Vita Kin nebo Anna Mychajlivna Senik.

Odkazy Reference

Související články Seznam ukrajinských fotografek

Externí odkazy

Kategorie:Ukrajinská společnost Kategorie:Ženská práva