thumb|Čepel japonské katany Čepel (fem.) je část nástroje, zbraně nebo stroje s ostřím, která je určena k prorážení, sekání, krájení nebo škrábání povrchů nebo materiálů.
Charakteristika Čepele obecně patří mezi nejstarší lidmi používané nástroje, a dodnes se využívají k výrobě náčiní určeného k řezání, (nože, zbraně), krájení, loupání, při přípravě jídla a k dalším účelům.
Historicky nejstarší čepele lidé vyráběli již v pravěku, např. z ostrých odštěpků kamenů (např. křemen či obsidián) a z různých kovů, například z mědi, bronzu a železa. Moderní čepele se vyrábějí nejčastěji z oceli nebo keramiky. Čepele jsou zpravidla vyrobeny z materiálů tvrdších než ty, na které mají být použity.
Vyskytuje se jako část zbraně (např. meč, šavle, píka, halapartna, kord, rapír, dýka) , nástroje (kupř. nůž, sekera, mačeta, nůžky, pila, kosa, žiletka). Čepele se používají i v mnoha strojních zařízeních a v nejrůznějších oborech lidské činnosti (strojní nůžky, lékařské skalpely, travní sekačky či obráběcí nože pro obráběcí stroje a nástroje apod.). Čepel tak slouží k sekání, krájení, bodání, řezání, třískovému obrábění atp.
Pojem „čepel“ v jiném významu slova
V botanice je čepel (lamina) plochá lupenitá část listu, která slouží zejména k výměně plynů s okolím („dýchání“), k fotosyntéze a k odpařování vody. Ve sportovním názvosloví je čepel částí hokejové hole.
Související články
břit hrot
Externí odkazy
Heslo na seznamu - Ottova encyklopedie obecných vědomostí
Kategorie:Chladné zbraně Kategorie:Nástroje Kategorie:Řezání