Dvojitá artikulace je lingvistický pojem v češtině označující souhlásky, které mají v ústech dvě místa artikulace. Běžně se souhláska artikuluje v jednom místě v ústech, u dvojité artikulace dochází k vyslovení souhlásky pomocí artikulace na dvou místech. Jedná se plozivní, frikativní a aproximantní souhláska.
Význam pojmu v zahraničí V angličtině double articulation má různé významy v mediálních studiích v lingvistice.
Mediální studia Dle Rogera Silverstona je mediální technologie (například televize) zároveň jako konzumovaný objekt, ale zároveň jako recipovaný obsah.„Tvrdím tedy, že kulturní hodnota takového přístroje, jako je televize, spočívá jak v jeho významu jako objektu–zasazeného do veřejných diskurzů moderního kapitalismu, kteréžto výrazy jsou ovšem stále otevřené vyjednávání v rámci soukromých diskurzů domácnosti –, tak v jeho obsahu, který je ukotvený obdobným způsobem. Význam televize jako objektu konzumace je definován konzumací obojího, tedy technologie i jejího obsahu. A právě v tomto smyslu odkazuji k televizi jako ke dvojitě artikulované.“Na Silverstona navazuje Sonia Livingstone, která dvojitou artikulací vnímá „média jako materiální objekty nacházejících se v konkrétních časoprostorových uspořádáních a zároveň jako média symbolických sdělení nacházejících se v toku jistých sociokulturních diskurzů“.
Lingvistika Dvojí artikulace, dualita vzorování nebo jen dualita je základním jazykovým jevem spočívajícím v použití kombinací malého počtu bezvýznamových prvků (zvuků, tj. fonémů) k vytvoření velkého počtu významových prvků (slov, morfémů). Koncept byl přednesen Francouzem André Martinete v roce 1949. Název odkazuje na dvouúrovňovou strukturu příslušnou znakovým systémům, z nichž mnohé jsou složeny z těchto dvou druhů prvků:
prvky výrazné, ale bezvýznamných, prvky významných či smysluplných.
Příkladem je v angličtině slovo kočka „cat“, které nese plnohodnotný význam. Skládá se z hlásek [k], [æ] a [t], které jako samostatné hlásky nemají význam. Ty lze také spojit do samostatných slov „tack“ (připínaček) a „act“ (čin). Nově vzniklá slova již nesou odlišné významy.
Odkazy
Reference
Kategorie:Lingvistika Kategorie:Fonetika Kategorie:Mediální studia