180px|náhled|Znak Uherska 180px|náhled|Znak Slovenské republiky Seznam vládců Slovenska přináší přehled hlav státních útvarů, které se v minulosti nacházely na území dnešního Slovenska. Uvedena jsou nitranská knížata, uherští králové, prezidenti Československé republiky (včetně Slovenského štátu) a prezidenti Slovenské republiky.
Do tohoto seznamu jsou zahrnuti i uvádění vládci Sámovy říše, kmenového svazu Slovanů zahrnujícího i dnešní území Slovenské republiky. Panovníci z dob stěhování národů a starších zde zahrnuti nejsou, jsou uvedeni na stránce Seznam předslovanských vládců na území Česka a Slovenska.
Sámova říše (623?–658/9) JménoPortrétŽivotVládaPoznámkySámo90px|Sámo605? – 659?623/4–658/9Franský kupec, vládce slovanského kmenového svazu, tzv. Sámovy říše.
Nitranské knížectví (825?–1108/1110)
Samostatný stát (825?–833) JménoPortrétŽivotVládaPoznámkyPribina90px800? – 861?825?–833První historicky známý nitranský kníže. Byl posledním knížetem nezávislého Nitranského knížectví a asi od roku 840 prvním knížetem Blatenského knížectví
Velkomoravská říše (833–906) JménoPortrétŽivotVládaPoznámkyMojmírovci (833–906)Mojmír I.90px|Mojmír I.795? – 846?833–846První historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců. Roku 833 uskutečnil Mojmír I. výpravu proti Nitranskému knížectví. Pribina musel uprchnout, tak Velkomoravská říše získala Nitranské knížectví.Rostislav90px|Rostislav813? – po 870 846–870Synovec Mojmíra I. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše. Na Moravu přišli na jeho žádost misionáři Cyril a Metoděj.Svatopluk I.90px|Svatopluk I.830 – 894869?–894 Roku 869 již vládl vlastnímu království, pravděpodobně Nitře.HAVLÍK, Lubomír Emil. Kronika o Velké Moravě. 2. dopl. upr. vyd. Ilustroval Jan DUNGEL. V Brně: JOTA, 2013. . Synovec Rostislava. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za krále).Mojmír II.90px|Mojmír II.871 – 906?894–906Syn Svatopluka I. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku.Svatopluk II.884 – po 899894?–899? Možná údělník v Nitře. Bojoval s Mojmírem II., po roce 899 již o něm nejsou zmínky.HAVLÍK, Lubomír Emil. Kronika o Velké Moravě. 2. dopl. upr. vyd. Ilustroval Jan DUNGEL. V Brně: JOTA, 2013. .Predslav??? – ??????–???Bratislavský kníže, diskutabilní osobnost z dějin. Maďarské velkoknížectví (920–1000/1) JménoPortrétŽivotVládaPoznámkyArpádovci (920–1000/1)Zoltán90px|Zoltán896 – 949/50920 – 949/50Byl nejmladším synem Arpáda. Zmínka o jeho životě je zapsána v kronice z 12. století s názvem Gesta Hungarorum, jejíž autor je neznámý.Fajsz90px|Fajszpočátek 10. století – 955949/50–955Byl jediným synem Jutotzase, třetího syna Arpáda. Jediná zmínka o Fajszovi pochází z listu Konstantina VII. Porfyrogenneta. O jeho vládě se neví nic.Takšoň90px|Takšoň931? – 972?955–970/2Takšoň se narodil jako syn Zoltána. Kronika Gesta Hungarorum Takšoňovo narození datuje do roku 931.Az Arpád, s. 24. Na velkoknížecí stolec dle ní nastoupil po otcově abdikaci v roce 947, tedy tři roky před jeho smrtí. Autor Gesta Hungarorum uvádí, že se za Takšoňova panování v Uhersku usadili muslimové z Volžského Bulharska.Deeds of the Hungarians, s. 127.A magyarok, s. 180, 291.Michal Uherský90px|Michal Uherský960? – 977/95971–977/97 Polské království (1001–1030) JménoPortrétŽivotVládaPoznámkyPiastovci (1001–1030)Boleslav Chrabrý90px|Boleslav Chrabrý967 – 17. června 1025 1001–1025Byl synem prvního historicky doloženého polského knížete Měška I. Asi v roce 1001 přepadl Nitranské knížectví.Měšek II. Lambert90px|Měšek II. Lambert990? – 10. května 10341025 – 1030Polsku vládl až do roku 1034Za jeho vlády Polské království rychle upadlo, když Měškovi bratři Bezprym a Ota využili jeho několikaletých sporů s císařem Svaté říše římské Konrádem II. Sálským a zorganizovali proti němu koalici Svaté říše římské a Kyjevské Rusi. Moravské knížectví (1030–1044) JménoPortrétŽivotVládaPoznámkyPřemyslovci (1030–1044)Břetislav I.90px|Břetislav I.1002/5? – 10. ledna 10551030–1033V roce dobytí Moravy mu jeho otec Oldřich svěřil její správu. Roku 1033 uprchl před otcem do ciziny, zřejmě protože na knížecím stolci podporoval strýce Jaromíra. V roce 1030 dobyl většinu území Nitranského knížectví.Oldřich I.90px|Oldřich I.970/91? – 9. listopadu 10341033–1034Přímá vláda českého knížete.Břetislav I.90px|Břetislav I.1002/5? – 10. ledna 10551034–1044Moravě vládl až do roku 1049Moravský kníže Břetislav se stal i českým knížetem, Moravu si ponechal ve své moci. Na konci svého života určil, že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové získají území na Moravě. Morava tak byla rozdělena na brněnský a olomoucký úděl; z brněnského se později vydělil úděl znojemský.
Uherské království (1030–1108/1110) JménoPortrétŽivotVládaPoznámkyArpádovci (1030–1031)Vazul90px|Vazul10. století – 10371030–1031Aby se nemohl stát uherským králem, byl v roce 1031 oslepen.Svatý Emerich90px|Svatý Emerich 1000/7? – 2. září 10311031Imrich byl údělným knížetem v Nitře. Štěpán I. měl v úmyslu předat mu vládu v Uhersku ještě za svého života.Abovci (1038–1041)Samuel Aba90px|Samuel Aba990? – 5. červenec 10441038–1041 Pocházel z kmene Chazarů, patřících k turkické jazykové rodině.nedynastický, dle některých zdrojů Arpádovec (1042–1044)Zubur??? – ???1042–1044Zubura ustanovil údělným knížetem Břetislav I., když Nitransko znovu připojil k Moravě.Arpádovci (1042)Domoslav11. století – 10481042Nitranský kníže během dynastických bojů. Uprchl do Čech.Dynastické boje (1038–1046)Arpádovci (1046–1108/10)Domoslav11. století – 10481046–1048V roce 1046 se Domoslav vrátil do Nitranska. Které se nepřidalo k pohanskému povstání v Uhrách, až v roce 1046. Zde vládl jako nitranské kníže až do své smrti roku 1048.Béla I.90px|Béla I.1016? – 11. září 10631048–1060 Když v roce 1048 kníže Domoslav zemřel, povolal Ondřej Bélu z Polska. Béla dostal knížecí úděl, který se skládal z Nitranska a Biharska. (Nitranský úděl byl považován za předstupeň k získání svatoštěpánské koruny) Ondřej zároveň určil Bélu svým nástupce, protože v tom čase neměl žádného zákonného dědice. Béla se nechtěl vzdát nároku na korunu a roku 1059 vyjel hledat pomoc v Polsku, u svého švagra Boleslava Smělého. Na jaře 1060 vpadl s polským vojskem do Uher. Ondřejovi přišlo na pomoc početné vojsko z Německa. Obě vojska se střetla v bitvě u řeky Tisy, ze které Béla odešel jako vítěz. Ondřej se snažil utéct do Německa, ale Bélovi vojáci je chytili u Mošenského hradu. Krátce nato Ondřej zemřel.Ladislav I. (Svatý)90px|Ladislav I.27. června 1046? – 29. července 10951074–1077Narodil se jako prvorozený syn krále Bély I. Po Bélově smrti v roce 1063 vtrhl do Uherska německý císař Jindřich IV., který Ladislava a jeho bratry Gejzu a Lamperta vyhnal do Polska, kde princové požádali o pomoc polského knížete Boleslava II., které se také dočkali. V letech 1074–1077 byl Ladislav nitranským knížetem.Almoš Arpádovec1074/1075? – 1127/1129????–1108/10Narodil se z manželství uherského krále Gejzy I. s řeckou princeznou Synadene.www.mek.oszk.hu Byl poslední nitranský kníže.
V letech 1108/10–1918
Slovenská národní rada (1848–1849) Slovenská národní rada 15.-16. září 1848–podzim 1849 Portrét 90px|Ľudovít Štúr 90px|Jozef Miloslav Hurban 90px|Michal Miloslav Hodža Jméno Ľudovít Štúr Jozef Miloslav Hurban Michal Miloslav Hodža Život 28. října 1815 – 12. ledna 1856 19. března 1817 – 21. února 1888 22. září 1811 – 26. března 1870 Poznámky Slovenská národní rada v letech 1848-1849 byla vrcholným národním orgánem a historicky první slovenskou národní radou. Byla vytvořena ve Vídni 15.–16. září 1848 pod vedením Ľudovíta Štúra, Jozefa Miloslava Hurbana a Michala Miloslava Hodžy. Byla organizátorem slovenského povstání v rámci revolucí 1848–1849 (přesněji revolucí v Rakouském císařství). Představovala výkonnou moc na územích Slovenska obsazených slovensko-rakouskými jednotkami v boji proti Maďarům. Jednalo se o historicky první slovenský národní reprezentační politický orgán. Jeho pamětní deska je dnes u Karlskirche ve Vídni. První setkání rady se konalo v domě Anny Koléniové v Myjavě. 19. září 1848 se zde, v rámci první dobrovolnické výpravy z Vídně přes Moravu na Slovensko, konalo první národní shromáždění Slováků. Byla zde ústy Ľudovíta Štúra vyhlášena nezávislost slovenského národa na Uhersku. Toto nezávisle spravované území bylo však omezené jen na okolí Myjavy a po několika dnech byli dobrovolníci poraženi a po potlačení revolucí orgán na podzim 1849 zanikl.
Československá republika (1918–1939)
První republika (1918–1938) JménoPortrétŽivotVládaPoznámkyTomáš Garrigue Masaryk90px|Tomáš Garrigue Masaryk7. března 1850 – 14. září 19371918–1935První prezident Československa, o jehož vznik se zasloužil, do funkce byl zvolen celkem čtyřikrát.Edvard Beneš90px|Edvard Beneš28. května 1884 – 3. září 19481935–1938Po Mnichovské dohodě abdikoval.
Druhá republika (1938–1939) JménoPortrétŽivotVládaPoznámkyEmil Hácha90px|Emil Hácha12. července 1872 – 27. června 19451938–1939zvolen 30. listopadu 1938 oběma komorami Národního shromáždění. Dne 15. března 1939 byla zahájena německá okupace českých zemí.
Slovenská republika (1939–1945) JménoPortrétŽivotVládaPoznámkyJozef Tiso90px|Jozef Tiso13. října 1887 – 18. dubna 19471939–1945zvolen 26. října 1939 Sněmem Slovenské republiky. Od 3. dubna 1945 v exilu; ke dni 8. května 1945 podepsalo Slovensko kapitulaci
Československá republika (1945–1992)
Třetí republika (1945–1948) JménoPortrétŽivotVládaPoznámkyEdvard Beneš90px|Edvard Beneš28. května 1884 – 3. září 19481945–1948V době války vedl exilovou vládu.
Československá republika a Socialistická republika (1948–1990) JménoPortrétŽivotVládaPoznámkyKlement Gottwald90px|Klement Gottwald23. listopadu 1896 – 14. března 19531948–1953Poválečný premiér, po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem.Antonín Zápotocký90px|Antonín Zápotocký19. prosince 1884 – 13. listopadu 19571953–1957Druhý komunistický prezident. Rezignoval na počáteční reformní snahy.Antonín Novotný90px|Antonín Novotný10. prosince 1904 – 28. ledna 19751957–1968V době jeho vlády došlo k jakémusi uvolnění a k částečné rehabilitaci některých nespravedlivě odsouzených v 50. letech.Ludvík Svoboda90px|Ludvík Svoboda25. listopadu 1895 – 20. září 19791968–1975Zvolen v březnu 1968. Po srpnové invazi odmítl kolaborantskou vládu, poté byl ale jedním z hlavních normalizátorů.Gustáv Husák90px|Gustáv Husák10. ledna 1913 – 18. listopadu 1991 1975–1989Na moskevských jednáních v srpnu roku 1968 Husák „změnil kurs“. V roce 1969 se dostal do čela KSČ.Václav Havel90px|Václav Havel5. října 1936 – 18. prosince 20111989–1990Disident, mluvčí Charty 77 a jedna z vůdčích osobností Sametové revoluce.
Federativní republika (1990–1992) JménoPortrétŽivotVládaPoznámkyVáclav Havel90px|Václav Havel5. října 1936 – 18. prosince 20111990–1992Dne 17. července přijala Slovenská národní rada Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky, čímž fakticky došlo k zániku československé federace, o jejíž zachování Havel usiloval. Prezident Václav Havel následně abdikoval dne 20. července 1992. V čtyřikrát opakovaných volbách na prezidenta Československa v roce 1992 nebyl nikdo zvolen.
Slovenská republika (od 1993)