Mravenec otročící (Formica fusca) či mravenec černohnědý patří do rodu mravenců Formica a dále do podrodu Serviformica (otročící mravenci) v podčeledi Formicinae .
Popis Po celém těle je leskle černý a je pokrytý krátkými chloupky. Dělnice dosahují velikosti 4,5 až 7,5 milimetru, zatímco pohlavní jedinci jsou velcí až 11 milimetrů. Rojí se mezi koncem června a začátkem září.
Rozšíření Hnízda si staví hlavně v zemi; preferována jsou otevřená a mírně zastíněná místa. Je poměrně teplomilný a vyhýbá se vnitřku stinných lesů. Areál rozšíření je západ palearktické oblasti. Ve Fennoskandiávii je rozšířen až do 65 stupňů severní šířky. Mravenec otročící je rozšířen po celé střední Evropě. V Alpách se vyskytuje v nadmořských výškách až 1800 metrů. Ve vyšších polohách jej nahrazuje Formica lemani, která se vyskytuje až do výšky do 3000 metrů.
Způsob života Hnízda jsou většinou polygynní, tzn. že v nich žije několik spářených královen, případně monogynní. Dělnice se mohou dožít až osmi let. Mravenec otročící je málo agresivní druh, který se pokud možno vyhýbá střetu s jinými mravenci. Často se stává kořistí mnoha jiných druhů, které si zakládají vlastní kolonie s pomocí jeho dělnic (proto otročící mravenec). Kolonie bývá také pravidelně napadána mravencem loupeživým (Formica sanguinea) a mravencem otrokářským (Polyergus rufescens), kteří zde kradou kukly.
Výživa Strava se skládá především z hmyzu a medovice.
Systematika Druh mravence otročícího (Formica fusca) se dělí na tyto poddruhy:
Formica fusca alpicola Gredler, 1858 Formica fusca fusca Linnaeus, 1758 Formica fusca fuscolemani Samsinak, 1951 Formica fusca tombeuri Bondroit, 1917
Fosilie Formica flori, nalezená v tisících exemplářů v eocenním baltském jantaru, je natolik podobná recentní F. fusca, že ji někteří autoři považují za druhově identickou, případně F. fusca přinejmenším za přímého potomka F. flori.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Formica (Serviformica) fusca Linnaeus, 1758 na Fauna Europeana
Kategorie:Mravencovití