Thekla Susanne Ragnhild Resvollová (22. května 1871 Vågå – 14. června 1948 Oslo) byla norská botanička a pedagožka. Spolu se svou sestrou Hannou Resvoll-Holmsenovou byla průkopnicí norského přírodovědného vzdělávání a ochrany přírody.
Životopis Resvollová se narodila ve Vågå v norském Opplandu. Byla dcerou Hanse Resvolla (1823–1908) a Julie Martine Deichmanové (1831–1902), která měl velký zájem o rostliny a ve Vågå vytvářela krásnou květinovou zahradu. Thekla pracovala jako ošetřovatelka v domě vyšší třídy ve Stockholmu a poté začala studovat přírodní vědy na Královské Frederikově univerzitě (nyní Univerzita v Oslu) v Kristianii. Stala se adeptkou profesora botaniky Axela Blytta. Již jako studentka získala své první výzkumné stipendium, od Rathian Legacy, od kterého také později ještě několikrát získala další stipendia. V roce 1899 se stala jednou z prvních pěti žen, které promovaly na Matematicko-přírodovědecké fakultě. Po promoci odešla do Kodaně, kde pracovala v botanické laboratoři Kodaňské univerzity u profesora Eugenia Warminga. V roce 1900 se vrátila na univerzitu v Oslu. Stala se asistentkou profesora Willeho na katedře botaniky a vedla kurzy anatomie rostlin pro lékaře a lékárníky. V roce 1902 byla jmenována docentkou v univerzitní botanické zahradě a tuto pozici zastávala až do roku 1936.
V roce 1904 získala dvě stipendia od Count's Helmet Star-Rosencroneske Legacy. Stipendia byla 800 a 500 korun. Poté odjela do Mnichova na další studia botaniky. V Mnichově pracovala v univerzitní laboratoři rostlinné fyziologie u profesora Goebelse, navštěvovala přednášky a účastnila se exkurzí do Bavorska, Tyrolska a severní Itálie. V laboratoři v Mnichově začala zkoumat orgány květu orchideje. V těchto studiích pokračovala i po svém návratu domů do Norska.
Doktorát získala v roce 1917 na základě disertační práce s názvem O rostlinách vhodných pro chladné a krátké léto, v níž předložila studie o adaptacích vysokohorských rostlin na drsné prostředí. Tyto studie měly charakter Warmingovy přírodovědy, tj. byly založeny na pečlivém pozorování rostlinných jedinců – jejich klonálního a pohlavního rozmnožování, vytrvalosti atd. Jednalo se tedy o populační ekologii rostlin dříve, než byla tato disciplína poprvé pojata. Roku 1897 objevila a popsala hvězdnice Aursund, Aster subintegerrimus, poblíž Røros.
Thekla Resvollová navštívila v letech 1923–24 Jávu a botanickou zahradu v Bogoru. Studovala bukové dřeviny v jávské flóře. Zjistila, že mají přezimující pupeny, a interpretovala to jako zbytečný znak – rudiment z jejich temperátního původu. V botanické laboratoři, ve které zavedla výuku botanické anatomie a morfologie, zůstala až do svého odchodu do důchodu v roce 1936. Její hodiny botaniky měly dopad na generace norských studentů, kteří později vytvořili fond nesoucí její jméno. Napsala také učebnici botaniky pro středoškoláky.
vlevo|náhled|Thekla ve 25 letech.
Ženská práva Vedle své akademické kariéry se Thekla Resvollová účastnila hnutí za rovnoprávnost žen v Norsku. Od roku 1901 byla členkou představenstva Norského sdružení pro práva žen, stála v čele Norského studentského klubu žen a působila v představenstvu Hnutí za volební právo žen (Kvinnestemmeretsforeningen).
Osobní život Thekla byla provdána za důlního inženýra Andrease Holmsena (1869–1955), jehož bratr Gunnar Holmsen (1880–1976) byl ženatý s její sestrou, také botaničkou, Hannou. Byla třetí ženou, která se stala členkou Norské akademie věd a literatury. Zemřela v roce 1948 v Oslu.
Funkce a ocenění Norská asociace pro záležitosti žen, členka hlavní rady od roku 1901 Asociace ženských hlasovacích práv, dlouholetá členka vedení Klub studentek, první předsedkyně Norská akademie věd, zvolena v roce 1923 (třetí žena v historii)
Standardní autorská zkratka Resvoll se používá k označení této osoby jako autora při citování botanického jména.
vpravo|náhled|Aster subintegerrimus, hvězdnice sibiřská
Dílo Resvoll, TR, 1900. Nogle arktiske ranunklers morfologi og anatomi. Nyt Magazin pro Naturvidenskaberne, 38: 343–367. Resvoll, TR, 1903. Den nye Vegetation paa Lerfaldet i Værdalen. Nyt Magazin pro Naturvidenskaberne, 41. Resvoll, TR, 1906. Pflanzenbiologische Beobachtungen aus dem Flugsandgebiet bei Röros im inneren Norwegen. Nyt Magazin pro Naturvidenskaberne, 44. Resvoll, TR, 1911. Vinter-flora. Vore vildtvoksende løvtrær og buske i vinterdragt. Aschehoug, Oslo Resvoll, TR, 1917. Biologi for gymnasiet. Del 1, botanikk (landsmål). Aschehoug, Oslo Resvoll, TR, 1917. Om planter som passer til kort og kold sommer. Morten Johansen. (disertační práce) Resvoll, TR, 1925. Rubus chamaemorus L. Morfologicko – biologická studie. Nytt Magasin pro Naturvidenskapene, 67: 55–129. Resvoll, TR, 1925. Rubus chamaemorus L. Die geographische Verbreitung der Pflanze und ihre Verbreitungsmittel. Veröffentlichungen des Geobotanischen Institutes Rübel in Zürich, 3: 224–241. Resvoll, TR, 1925. Beschuppte Laubknospen in den immerfeuchten Tropenwäldern Javas. Jena. Resvoll, TR, 1934. Norske fjellblomster. Den norske turistforening.
Odkazy
Reference
Literatura Eckblad, F.-E., 1991. Thekla Resvoll og Hanna Resvoll-Holmsen, to glemte? Pionerer i norsk botanikk. Blyttia 49: 3–10. Lønnå, Elisabeth, 1996. Stolthet og kvinnekamp: Norsk kvinnesaksforenings historie fra 1913. Gyldendal, Oslo. ISBN 8205244952
Související články Autor (botanika) Hvězdnicovité Volební právo žen Ženská práva
Externí odkazy
Biografie s fotografiemi (norsky)
Kategorie:Norské bioložky Kategorie:Absolventi Univerzity v Oslu Kategorie:Norští botanici Kategorie:Narození v roce 1871 Kategorie:Úmrtí v roce 1948 Kategorie:Ženy Kategorie:Narození v Innlandetu Kategorie:Narození 22. května Kategorie:Úmrtí 14. června Kategorie:Úmrtí v Oslu