Goiteinové (někdy též nesprávně Goetinové) jsou rozvětvená židovská rodina původem z Moravy. Své jméno odvozuje od města Kojetína, rodiště Barucha Bendita Goiteina, prvního známého předka rodu. Z tohoto rodu pocházelo několik rabínů, židovských učenců, vědců a umělců.

1. generace: Baruch Bendit Goitein vlevo|náhled|Kojetínská synagoga Praotcem rodu Goiteinů je Baruch Bendit Goitein (1770-1839), který byl mnoho let rabínem v uherské obci Hőgyész.V databázi Beit Hatfutsot jsou uvedena data 1771–1841. Byl autorem spisu o metodice talmudu, která vyšla poprvé 1827–1828 v Praze pod názvem Kesef nivchar. V angličtině název zní Choice Silver (Vyber si stříbro). (Norman A. Stillman: Introduction in Studies in Islamic History and Institutions by S.D. Goitein) Reprint titulní strany je přístupný online: Reprint titulní strany von Kesef Nibḥar. Práce obsahuje 160 zásad rabínského práva s uvedením pramenů obsažených v Talmudu a jejich použití v praxi. Gotthard Deutsch, A. Rhine: GOITEIN, BARUCH (BENEDIT), in: Jewish Encyclopedia O jeho první manželce Bele (1780–1820), zřejmě rozené Silbererové (Zilberer), nejsou k dispozici žádné další informace. Z jejich manželství se narodilo šest dětí.

Po smrti Bele Goiteinové se Baruch oženil podruhé s Hindl Kasiovou (* 1800). Z tohoto manželství se narodily další dvě děti.

2. generace: Cvi Hirš Goitein Ze všech potomků Barucha Goiteina jsou k dispozici pouze informace o životě Cvi Hirše (Hermanna) Goiteina (1805–1860). V roce 1841 vystřídal svého otce v rabínském úřadu v Hőgyészu. Deutsche Biographie: Goitein, Hermann (Hermann Zwi Hirsch Goitein) & Gotthard Deutsch, A. Rhine: GOITEIN, BARUCH (BENEDIT), in: Jewish Encyclopedia Byl ženatý se Szoli Tellerovou (1815–1895). Deutsche Biographie: Straus, Rahel, geborene Goitein Jemu je přičítáno autorství spisu Jedej Moše; o této práci však nejsou k dispozici žádné další informace.

3. generace Manželé Goitein-Tellerovi měli sedm dětí, čtyři syny a tři dcery. Druhý syn byl rabín, nejstarší a třetí se stali obchodníky, nejmladší syn Gábor Goitein byl rovněž předurčen k učení. Rahel Straus: Wir lebten in Deutschland, S. 22

Gabor Goitein náhled|Rabi Gabor Gedalja Goitein (1848-1883), talmudista a učitel. Kolem roku 1875. Gabor Goitein (1848 – 25. dubna 1883)Landesdenkmalamt Baden-Württemberg – Dokumentation der jüdischen Grabsteine in Baden-Württemberg: Gabor Goitein, jinak též Gabor (Gabriel) Gedalja Goitein. Více informací je k dispozici pouze o něm a jeho starším bratrovi: Přehled všech potomků manželů Goitein-Tellerových je dostupný zde: Beit Hatfutsot Databases: Zvi Hirsch Goitein Family

Elijahu Menachem Goitein Elijah Menachem Goitein (1837–1902) šel ve šlépějích svého otce a také on nastoupil jako rabín v Hőgyészu. Byl ženatý s Amalií Banethovouencyclopedia.com: The Baneth-Family († 1927), která pocházela z moravské rodiny rabínů a učenců.Gábor Lengyel: Moderne Rabbinerausbildung in Deutschland und Ungarn, S. 225 V Databance Beit Hatfutsot je jako rok narození uveden 1840, rok úmrtí 1924. Byl autorem spisu Rab Berachot, o kterém však již nejsou žádné zmínky. Do jeho učení poskytuje náhled článek v Der Israelit, v němž se však v hebrejštině a němčině některé spisy v edicích rozcházejí.(Der Israelit, ročník 5 (1864), Sešit 19 z 11. května 1864, S. 249-250)

V červnu 1861 časopis Der Israelit uvedl, že ve věku pouhých 23 let pracoval rok jako rabín v Hőgyészu „ke spokojenosti všech dobře smýšlejících členů komunity“. Úřadu se ujal, aby „ulehčil komunitě tím, že zachránil matku a jejích pět nezletilých dětí (relikty předchozího rabína)“. Dva muži, kteří se zapojili do „nepodložené opozice“ vůči rabínovi, se poté veřejně omluvili před celou komunitou, v důsledku čehož v komunitě zvaládla „láska a jednota“. Der Israelit, ročník 2 (1861), Sešit 23 z 5. června 1861, s. 279. Tento časopis přináší také v následujících letech stále vlídnější články o činnosti Eliase Goiteina.

V následující 4. generaci v rámci těchto dvou linií Goiteinů Gábora a Elijaha Menachema Goiteinových existuje silná diferenciace.

4. a následující generace

Linie Gábora Goiteina Z manželství Gábora Goiteina a jeho manželky Idy (Jette nebo Henriette), rozené Löwenfeldové (21. března 1848 – 21. října 1931)Údaj o úmrtí Henriette Goiteinové v Der Israelit, ročník 72 (1931), Sešit 44 z 29. října 1931, s. 12, učitelky na základní škole, se narodilo šest dětí. Deutsche Biographie: Straus, Rahel, geborene Goitein V oslavné řeči k jejím 70. narozeninám je zdůrazněna sociální angažovanost Idy Goiteinové, ale také její oddanost myšlence sionismu.Jüdische Rundschau, XXIII. ročník (1918), Sešit 12 z 22. března 1918, S. 93–94 Asociace židovských žen pro kulturní práci v Palestině na její počest zřídila fond na získávání darů na podporu židovské školky v Palestině. Jüdische Rundschau, XXXIII. ročník (1928), Sešit 16 z 24. v [ 1928, S. 116

Gertrud Goiteinová Gertrud (Gittel) Unna-Goiteinová (1876–1954) byla od roku 1898 manželkou mannheimského rabína Isaka Unny.Die hier nicht ausgewerteten Wiedergutmachungsakten rodiny Unny aus der Zeit nach 1945 se nacházejí v Zemský archiv Baden-Württemberg – Hlavní zemský archiv Karlsruhe. Manželé měli pšt dcer a tři syny, mezi nimi:

Moše Unna (1902–1989), izraelský politik dlouholetý poslanec knesetu za stranu Mafdal. Stejně jako jeho sourozenci Cilly, Ruth a Gabor-Gedaja byli členy mannheimského sionistického oddílu Blau-Weiß.Ivonne Meybohm: Erziehung zum Zionismus. Der Jüdische Wanderbund Blau-Weiß als Versuch einer praktischen Umsetzung des Programms der Jüdischen Renaissance, Peter Lang Verlag, Frankfurt am Main 2009, ISBN 978-3-631-58481-1, s. 11, pozn. 18, & Mosche Unna: Die Anfänge der religiösen Kibbuzbewegung in Deutschland, in: Leo Baeck Institute: Bulletin des Leo-Baeck-Instituts, 78, 1987, S. 79(Online-Publikation)

Emma Goiteinová náhled|Rachel Goiteinová, později Strausová, v době studia medicíny kolem roku 1905. Emma Goiteinová (1877-1968) se stala známou jako umělkyně pod jménem Emma Dessau-Goitein Zu ihr existiert ein Artikel in der italienischen WIKIPEDIA: :it:Emma Goitein Dessau. Byla provdána za fyzika Bernarda Dessaua (1863-1949).

V lednu 1931 se objevil v časopise Menorah. Jüdisches Familienblatt für Wissenschaft, Kunst und Literatur její krátký medailon se stručnými informace o její činnosti. Rahel Wolff: "Emma Dessau-Goitein, in: Menorah. Jüdisches Familienblatt für Wissenschaft, Kunst und Literatur, ročník 9 (1931), Sešit 1–2 (leden 1931), S. 89–90 V té době žila Emma Dessau-Goiteinová v Perugii a v Itálii se těšila „velké oblibě jako malířka“. Začínala jako umělecká řemeslnice a svá první „umělecká studia absolvovala na škole pro malířky v rodném Karlsruhe“. Později navštěvovala malířskou školu založenou Hubertem von Herkomerem v Bushey. Kromě toho se dále vzdělávala, především pro zdokonalování svých manuálních dovedností. „Využila každé příležitosti ke zdokonalování, osvojování nových technik, učení se dřevořezbě, cvičné kopírování starých mistrů v mnichovské Pinakotéce, korektury uznávanými německými mistry, malování aktů venku ve škole aktů Hanse Lietzmanna na Gardském jezeře...

Na počátku 20. století Dessau-Goiteinová vytvářela drobné umění i olejomalby s názvy jako Smutek, Podzim, Mateřství nebo Talmudští žáci, které byly příznivě oceněny v italském i v německém tisku“. Rahel Wolff: "Emma Dessau-Goitein, in: Menorah. Jüdisches Familienblatt für Wissenschaft, Kunst und Literatur, ročník 9 (1931), Sešit 1–2 (leden 1931), S. 89–90 V září 1909 v Miláně získala Stříbrnou medaili a zlatou medaili na výstavě umění v Livornu. Der Israelit, ročník 50 (1909), Sešit 37 z 15 . září 1909, S. 10

Podle Rachel Wolffové jsou její autoportréty a portréty vrcholem její tvorby (např. portréty vrchního florentského rabína Samuela Herše Marguliese (1858-1922) Österreichisches Biographisches Lexikon: Margulies, Samuel Hersch (1858-1922), Rabbiner und Hebräist a Samuela Dessaua, ředitele izraelitské občanské školy ve Fürthu. Alemannia Judaica: Zum Tod von Dr. Samuel Dessau in Schweinfurt, ehemaliger Direktor der Israelitischen Bürgerschule in Fürth Rahel Wolff: "Emma Dessau-Goitein, in: Menorah. Jüdisches Familienblatt für Wissenschaft, Kunst und Literatur, ročník 9 (1931), Sešit 1–2 (leden 1931), S. 89–90

Mineralog Gabor Dessau (1907-1983) byl syn manželů Dessau-Goiteinových.

Herman Goitein O Hermannu Goiteinovi (1879–1882) nejsou k dispozici žádné bližší informace.

Rachel Goiteinová Rachel Goiteinová (1880–1963) byla od roku 1905 provdána za právníka Eliase (Eli) Strause, syna bankéře a matky z rodiny Feuchtwangerových. K tomu viz das kapitolu Vaters Familie in Rahel Straus: Wir lebten in Deutschland, S. 122 ff. Více o Eliasi Strausovi a jeho rodině viz: Susanne Rieger, Gerhard Jochem: Das Ehepaar Dr. Elias und Dr. Rahel Straus, geb. Goitein, München (PDF; 97 kB), RiJo Research, 26. května 2006, datum přístupu 12. června 2020 Rachel a Eli Straus měli pět dětí:

Isabella (* 1909), provdaná Emrichová, ekonomka Záznam o jejím narození se objevil am 18. června 1909 in der Jüdischen Rundschau (Jüdische Rundschau, XIV. ročník (1909), Sešit 25 z 18. června 1909, S. 291) ; Hannah (1912 – Kanada), provdaná Straussová, učitelka a psycholožka; Samuel (Peter) Friedrich (1914–1958), farmář v Izraeli; Gabriele (* 1915), provdaná Rosenthalová, dětská psycholožka záznam o narození für Gabriele Straus, Jüdische Rundschau, XX. ročník (1915), Sešit 50 z 10. prosince 1915, S. 415 ; Ernst Gabor Straus (1922–1983), profesor matematiky v Los Angeles, od podzimu 1944 ženatý s Louise Millerovou. Měli dva syny: Daniel Straus (* 1954) Paul Straus (* 1957) School of Mathematics and Statistics at the University of St Andrews (Scotland): Biography Ernst Gabor Straus

Benedikt Goitein Benedikt (Beni), narozen v roce 1881, zemřel půl roku po narození.

Ernst Elijah Goitein