César Gabriel de Choiseul-Chevigny, vévoda de Praslin (známý též jako markýz de Choiseul) (César-Gabriel de Choiseul-Chevigny, duc de Praslin, comte de Chevigny et de La Rivière, vicomte de Melun et de Vaux, baron de La Flèche, de Sainte-Suzanne et de Giry, seigneur de Chassy ) (15. srpna 1712, Paříž – 15. listopadu 1785, Paříž) byl francouzský generál, diplomat a státník. V dynastických válkách 18. století dosáhl hodnosti generála, později se vlivem svého bratrance vévody de Choiseul a markýzy de Pompadour dostal k diplomatickým postům. Za sedmileté války zastával funkci ministra zahraničí (1761–1766), mezitím byl povýšen na vévodu (1762). Později byl ministrem námořnictva (1766–1770). Vlivem královy milenky hraběnky du Barry byl v roce 1770 odvolán a vykázán od královského dvora.
Životopis náhled|vlevo|Palác Hôtel de Choiseul-Praslin v Paříži Pocházel ze starého šlechtického rodu připomínaného od 13. století, narodil se jako syn generála Huberta de Choiseul, markýze de Choiseul (†1727). V patnácti letech vstoupil ke královským mušketýrům (1727) a již o rok později byl kapitánem jezdectva (1728). Za války o polské dědictví bojoval na Rýně, později se zúčastnil okupace Českého království a v Praze zastával funkci ubytovatele jezdectva. Poté během války o rakouské dědictví bojoval v Itálii a v roce 1744 dosáhl hodnosti maréchal de camp (generálmajor), nakonec byl povýšen na generálporučíka (1748).Vojenská kariéra Césara Gabriela de Choiseul in: Dictionnaire historique et biographique des généraux français, 4. díl; Paříž, 1822; s. 264–267 dostupné online
Po svém bratranci vévodovi de Choiseul převzal v roce 1758 post vyslance ve VídniPersonální obsazení diplomatických postů Francie 1643–1789 na webu conseilduroi dostupné online a po návratu do Francie se stal ministrem zahraničí (1761–1766).Personální obsazení funkce ministra zahraničí na webu conseilduroi dostupné online Vůdčí osobností zahraniční politiky byl však nadále jeho bratranec vévoda de Choiseul, který byl v té době ministrem války a námořnictva, ve srovnání s ním César Gabriel navíc povahově nevýrazný a nebyl příznivcem spojenectví s RakouskemSTELLNER, František: Sedmiletá válka v Evropě; Praha, 2000; s. 274–275 ISBN 80-7277-010-1 Důkazem přízně Ludvíka XV. k celé rodině Choiseulů byl titul vévody z Praslinu, který získal v roce 1762 s právem paira, téhož roku obdržel Řád sv. Ducha. Jako ministr zahraničí podepsal v roce 1763 Pařížský mír, který ukončil sedmiletou válku a pro Francii znamenal značné ztráty především v koloniích.STELLNER, František: Sedmiletá válka v Evropě; Praha, 2000; s. 306–307 ISBN 80-7277-010-1 V roce 1766 rezignoval na funkci ministra zahraničí a poté byl do roku 1770 ministrem námořnictva,Personální obsazení funkce ministra námořnictva na webu conseilduroi dostupné online kde se snažil iniciovat četné reformy především ve vzdělání námořních důstojníků. Spolu s bratrancem vévodou de Choiseul byl odvolán z funkce v roce 1770 vlivem královy milenky hraběnky du Barry a byl vykázán na své venkovské statky. Nekompromisní způsob, jakým Ludvík XV. odvolával své ministry pod vlivem milenky hraběnky du Barry, dokládá doslovný krátký vzkaz o výpovědi ze státních služeb datovaný 24. prosince 1770: Nepotřebuji již Vašich služeb a vypovídám Vás do Praslinu, kam se odeberete ve čtyřiadvaceti hodinách. LudvíkMÜLDNER, Josef: Dopisy paní du Barry; Plzeň, 1921; s. 149–150
Rodina náhled|vlevo|Zámek Vaux-le-Vicomte, majetek rodiny Choiseulů v 18. a 19. století V roce 1732 se oženil s Anne-Marie de Champagne (1712–1783), z manželství pocházely dvě děti.Rodina Césara Gabriela de Choiseul na webu geneanet dostupné online Syn Rénaud-César-Louis de Choiseul, vévoda de Praslin (1735–1791), sloužil v armádě a dosáhl hodnosti maréchal de camp (generálmajor, 1770). V letech 1766–1771 byl vyslancem v Neapoli a později za velké francouzské revoluce poslancem generálních stavů (1789). V Paříži byl rodinným sídlem palác Hôtel de Choiseul-Praslin, který zdědil v roce 1746 a poté jej nechal přestavět. Palác prodal v roce 1765, ale mezitím od dědiců maršála Villarse koupil v roce 1764 zámek Vaux-le-Vicomte, který pak potomkům patřil do 19. století.
Z doby, kdy zastával funkci ministra námořnictva, pochází pojmenování ostrova Praslin na Seychelách.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Literatura BORDONOVE, Georges: Ludvík XV. Milovaný - Nemilovaný král; Praha, 2006 268 s. MITFORD, Nancy: Madame de Pompadour; Praha, 1998 283 s.
Kategorie:Francouzští vévodové Kategorie:Francouzští generálové Kategorie:Francouzští šlechtici Kategorie:Francouzští ministři Kategorie:Francouzští politici Kategorie:Diplomaté Francie Kategorie:Osobnosti válek o rakouské dědictví Kategorie:Osobnosti sedmileté války Kategorie:Osobnosti Ancien Régime Kategorie:Francouzské osobnosti 18. století Kategorie:Narození 15. srpna Kategorie:Narození v roce 1712 Kategorie:Narození v Paříži Kategorie:Úmrtí 15. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1785 Kategorie:Úmrtí v Paříži Kategorie:Muži