Žalm 99 („Hospodin kraluje! Národy trnou“, v Septuagintě dle řeckého číslování žalm 98) je biblický žalm. Podle židovské tradice tento žalm patří k sérii 11 žalmů, jež sepsal Mojžíš. Rabín Aryeh Kaplan se na základě midraše domnívá, že tyto žalmy, tzn. žalm 90–100, byly určeny k použití jako prostředek k dosažení proroctví.
Charakteristika V hebrejském textu žalmu se 3× vyskytuje slovo kadoš (קָדוֹשׁ, „svaté“, „svatý“), což může sloužit jako podklad pro rozdělení textu na tři oddíly: Verše 1-3 zdůrazňují, že Hospodin vzbuzuje hrůzu, verše 4-5 dávají důraz na to, že Hospodin dohlíží na zachovávání svých ustanovení, a verše 6-9 zvýrazňují, že Hospodin v sobě coby král jedinečným způsobem spojuje spravedlnost s milosrdenstvím.
Užití v liturgii V judaismu je žalm recitován při zahájení Šabatu, kdy je podle siduru součástí liturgie zvané Kabalat Šabat („Přivítání Šabatu“). Kabalisté věří, že odrecitováním tohoto žalmu se k nim připojuje tzv. nešama jetera („přidatná duše“), kterou získává zbožný Žid o každém Šabatu proto, aby mu dodávala větší míru radosti a uspokojení ze dne klidu. Kromě toho 5. a 9. verš žalmu je součástí ranní modlitby v části zvané Psukej de-zimra („Verše písní“).Sidur Zichron David Jisra’el, str. 39. Vztah těchto dvou veršů vyjadřuje myšlenku, že Hospodin vyslýchá modlitby svých věrných, ať už na chrámové hoře stojí budova Chrámu, kde je prováděn obětní kult, či nikoliv.Svět modliteb, str. 85.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Žalmy