Šigeko Higašikuni (; 6. prosince 1925 – 23. července 1961), rozená Šigeko, princezna Teru (), byla nejstarší dcerou císaře Hirohita a císařovny Kódžun a manželka prince Morihira Higašikuniho. Byla nejstarší sestrou japonského císaře Akihita.
Životopis Princezna Šigeko se narodila 6. prosince 1925 v paláci Akasaka v Tokiu jako první ze sedmi dětí korunního prince a pozdějšího císaře Hirohita a jeho manželky, korunní princezny Nagako (pozdější císařovny Kódžun), v době, když byl její otec ještě princem regentem jejího dědečka, císaře Taišóa. V rozporu s tradicemi japonské císařské rodiny byla do tří let vychovávána svými biologickými rodiči. Po třetím roce života ji v souladu s tehdejšími zvyklostmi vychovávaly dvorní dámy v samostatném paláci, který byl pro ni a její mladší sestry postaven v tokijské čtvrti Marunuči. V roce 1932 nastoupila do dívčího oddělení základní školy Gakušúin, ve které roku 1942 završila základní vzdělání. Milovala přírodovědné předměty a v budoucnu chtěla jít studovat biologii na univerzitu a poté pracovat v laboratoři. V té době to ale byl pro princeznu nedosažitelný sen.
V roce 1941 se oficiálně zasnoubila s princem Morihirem Higašikunim, nejstarším synem prince Naruhika Higašikuniho (později v roce 1945 zastával funkci premiéra) a Tošiko, princezny Jasu (deváté dcery císaře Meidži). Pár byl oficiálně oddán 10. října 1943. Protože se svatba konala uprostřed druhé světové války, byl obřad a výdaje omezeny na minimum, nevěsta si oblékla kimono junihitoe, které patřilo její matce, císařovně Kódžun, místo toho, aby si pro slavnostní příležitost nechala ušít nové šaty. Vztah mezi ní a manželem byl zprvu složitý, protože šlo o typické staromódní předem dohodnuté manželství. Po čase si k sobě našli cestu. Měli spolu pět dětí. Poslední tři se narodily poté, co byli Higašikunové v roce 1947 po zrušení císařských titulů spojeneckými okupačními silami zbaveni všech privilegií a žili jako řadoví občané.
V důsledku prudké poválečné inflace, vysokých daní a různých neúspěšných podnikatelských záměrů Morihira Higašikuniho se rodina ocitla v chudobě. V lednu 1958 přijala Šigeko nabídku japonské národní televize, aby vystoupila před diváky v přímém přenosu a vysvětlila různé královské obřady, například soutěž ve čtení novoročních básnických přání.
V roce 1960 onemocněla; stěžovala si na bolesti žaludku a byla jí diagnostikována rakovina žaludku. Byla hospitalizována v nemocnici Agentury pro císařský dvůr v Tokiu a 23. července 1961 zemřela. Její hrob se nachází na císařském hřbitově Tošimagaoka v tokijském Bunkjó.
Rodina Šigeko a Morihiro měli pět dětí, z toho tři syny a dvě dcery:
Princ Nobuhiko Higašikuni (, Higašikuni-no-mija Nobuhiko ó; 10. března 1945 – 20. března 2019) Princezna Fumiko Higašikuni (, Fumiko džoó; narozena 23. prosince 1946) Hidehiko Higašikuni (, narozen 30. června 1949) Naohiko Higašikuni (, narozen roku 1953) Júko Higašikuni (, narozena roku 1954)
Genealogie
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura Bix, Herbert P. Hirohito and the Making of Modern Japan. HarperCollins, 2000. . Lebra, Takie Sugiyama. Above the Clouds: Status Culture of the Modern Japanese Nobility. University of California Press, 1995.
Externí odkazy
Kategorie:Japonská císařská dynastie Kategorie:Japonské princezny Kategorie:Nositelé Řádu drahocenné koruny I. třídy Kategorie:Zemřelí na nádorová onemocnění žaludku Kategorie:Úmrtí v Tokiu Kategorie:Úmrtí 23. července Kategorie:Úmrtí v roce 1961 Kategorie:Narození v Tokiu Kategorie:Narození v roce 1925 Kategorie:Narození 6. prosince Kategorie:Ženy