náhled|Stromová kaple v Nové Lhotě na jižní Moravě Stromová kaple, případně stromová katedrála, je novodobá forma sakrální architektury v krajině. Jedná se o stromy vysazené blízko sebe ve tvaru typickém pro kaple nebo kostely. V Česku tyto kaple nezřídka vznikají na místech, kde kaple nebo kostely dříve stály, případně jsou vytvářeny na místech nových. Stromové kaple a katedrály lze charakterizovat jako specifickou formu land artu, uměleckého směru, který vznikl v 60. letech 20. století ve Spojených státech.
S ohledem na růst stromů se předpokládá, že kmeny v budoucnu vytvoří sloupoví a proplétající se větve klenbu kaple. náhled|Půdorys stromové kaple - kaple vnitřního ticha v Nové Lhotě První stromová kaple byla realizována v roce 2016 jako Kaple vnitřního ticha z iniciativy spolků naOkraji a Větvení u obce Nová Lhota v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Autory filozofie a návrhů stromových kaplí jsou krajinářští architekti Hana a Daniel Matějkovi.
Filozofie stromových kaplí Stromové kaple jsou experimentem soudobého duchovního prostoru čitelného a užitného i pro českou sekulární společnost, ve které je neobyčejně hluboko zakořeněn motiv lásky k přírodě. Stromové kaple jsou architekturou, kterou v plné kráse uvidí až příští generace.
Stromové kaple pracují s tezí, že architekturu nemusí tvořit zdi, ale živé organismy; že architektura nemusí být statická, ale dynamická a proměňující se. náhled|Stromová kaple Ve hvězdách
Stromové kaple v Česku Kaple vnitřního ticha – Nová Lhota (2016, lípy) Kaple ve hvězdách – Lanžhot (2017, duby) Kaple věčného pramene – Brno-Medlánky (2018, buky) Kaple v Moutnicích – Moutnice (2017, duby) Sluneční kaple na Pohořsku – Pohoří (2017, habry) Kaple ve větru – Radějov (2016, jeřáby) Stromová kaple Hýsly – Hýsly (2020, lípy) Kaple souznění – Luběnice (2022, třešně, lípy)
Stromové katedrály Monumentálnější sakrální landartové objekty bývají označčovány jako stromové katedrály. Významnou ukázkou tohoto druhu sakrální architektury je například Zelená katedrála (nizozemsky Groene Kathedraal) v Almere. Vytvořil ji nizozemský konceptuální umělec a sochař Marinus Boezem v dubnu roku 1987. Na poldru v jihovýchodní části města nechal vysázet 178 topolů černých. Až 30 metrů vysoké stromy na ploše o rozměrech 150 x 75 metrů kopírují půdorys katedrály Notre-Dame v Remeši. Prostor je využíván pro konání svateb, pohřbů, různých shromáždění a náboženských obřadů.
V České republice je příkladem stromové katedrály tzv. florální kostel pod vrchem Helštýn ve Valašském Meziříčí, který byl oficiálně představen veřejnosti v červnu roku 2022. Jedná se o dílo Michaely a Jiřího Černických, které tvoří celkem 57 listnatých stromů různých druhů – jabloně, duby a topoly.Doplňkem katedrály je květinová louka a arboretum starých odrůd ovocných stromů , jako jsou jabloně, hrušně, slivoně a třešně.Od florálního kostela vede k vrcholu Helštýna lipová alej.
Stromové katedrály v Evropě
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Stromy v náboženství Kategorie:Land art Kategorie:Kaple Kategorie:Katedrály