Haraldur Sigurðsson (* 31. května 1939 Stykkishólmur) je islandský vulkanolog a geochemik.
Život
Vzdělání Sigurðsson studoval geologii a geochemii ve Spojeném království, kde získal titul bakalář přírodních věd (BSc) na Queen's University v Belfastu. Následně v roce 1970 získal doktorát z Durhamské univerzity.
Kariéra a výzkum Sigurðsson pracoval na monitorování a výzkumu sopek v Karibiku až do roku 1974, kdy byl jmenován profesorem oceánografické katedry na Univerzitě Rhode Island. Proslavil se především svou prací, zabývající se rekonstrukcí velkých sopečných erupcí v minulosti, včetně erupce italského Vesuvu v roce 79, jež měla za následek zničení římských měst Pompeje a Herculaneum. V roce 1991 objevil na karibském Haiti tektitové skleněné kuličky na rozhraní křída–paleogén (K-T rozhraní), poskytující důkaz o dopadu asteroidu Chicxulub, který před 66 miliony let vyhubil dinosaury. Haraldur Sigurðsson roku 2004 objevil ztracené město Tambora v Indonésii. To bylo pohřbeno mocnou vrstvou pyroklastik při obří erupci sopky Tambory z roku 1815 – prozatím poslední erupce s indexem VEI 7.
V roce 1999 publikoval odborný popis historie vulkanologie. Byl také šéfredaktorem knihy Encyclopedia of Volcanoes, vydané tentýž rok. O pět let později mu Londýnská geologická společnost udělila medaili Coke Medal.
Publikace
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Narození v roce 1939 Kategorie:Muži Kategorie:Islanďané Kategorie:Vulkanologové Kategorie:Geochemici Kategorie:Islandští vědci Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Narození 31. května