Chšathra Vairja („Žádoucí Moc“), středopersky Šahrévar, je v zarathuštrismu jeden z Ameša Spentů.
Chšathra Vairja se neobjevuje v gáthách, jen nepřímo je zmiňován v jasně 51.1 a snad také v jasně 43.13. Přímo se objevuje v jasně a jaštech mladší Avesty, ve výčtech Ameša Spentů i samostatně, ale bez bližších informací. S výjimkou toho se o něm uvádí jen to, že jeho jménem je nazýván čtvrtý den v měsíci a šestý měsíc v roce. Ve Vendídádu se navíc objevuje jeho ztotožňování s kovem.
Ve středoperském Bundahišnu si Šahrévar během stvoření zvolil za svůj výtvor kov pocházející z nebes. Dále je spojován s nezávislostí a mocí, včetně moci ozbrojené. Při apokalyptickém Frašgirdu má být jeho protivníkem daéva Saurva, který představuje špatnou vládu, útisk, nespravedlnost a násilí. Podle Pahlavského rivájatu Šahrévar při Frašigirdu rozpustí kov ze všech hor, zatímco podle Bundahišnu totéž způsobí Ádur a Érmán. Bundahišnu navíc uvádí, že se u Óhrmazda přimlouvá za ty, kteří byly zbaveni svých práv, že jeho rostlinou je bazalka a že mu ze zvířecí oběti náleží ledviny.
Podle Jaana Puhvela Zarathuštra odmítal božstva válečnické třídy, jako byli Indara a Saurva, a nahradil je tak vlastním výtvorem, Chšathrou Vairjou. Ten podle jeho názoru funkčně zároveň odpovídá védskému Indrovi, zarathuštrickému Verethragnovi a božstvu jménem Artagnés z Nemrutu.
Reference
Kategorie:Perská božstva