Sovětská okupace Mandžuska (, ) bylo období dějin Mandžuska od srpna 1945 do května 1946, kdy Sovětský svaz, po invazi Rudé armády do japonského loutkového státu Mandžukuo, po devět měsíců okupoval Mandžusko. V květnu 1946 se sovětské jednotky stáhly, přičemž území předaly čínským komunistům.
Dějiny vlevo|náhled|247x247pixelů|Oblasti politické a vojenské kontroly severovýchodní Číny 1. srpna 1946
Jaltská konference
11. února 1945 podepsala Velká trojka (Roosevelt, Churchill a Stalin) jaltskou dohodu. Ta zavázala Sovětský svaz vstoupit do války proti Japonsku do tří měsíců po kapitulaci Německa, výměnou za územní ústupky a sovětský vliv v poválečném Mandžusku.
Operace Srpnová bouře
S koncem druhé světové války v Evropě se SSSR začal připravovat na válku s Japonskem. 9. srpna 1945 překročilo asi 1,7 milionu sovětských vojáků s 5500 tanky mandžusko-sovětskou hranici a ze čtyř směrů zaútočilo na pozice japonské Kuantungské armády. Současně tichooceánská flota sovětského námořnictva provedla vylodění v severní Koreji a na Kurilských ostrovech. Dne 15. srpna japonský císař oznámil japonskou kapitulaci.
Dne 17. srpna 1945 dal maršál Sovětského svazu a velitel Dálněvýchodního vojenského okruhu Alexandr Vasilevskij japonské armádě ultimátum, ve kterém požadoval složení zbraní a kapitulaci. Druhého dne velitel Kuantungské armády Otozó Jamada kapitulaci přijal. Dne 20. srpna začala Kuantungská armáda odevzdávat zbraně Sovětské armádě a do 30. srpna byla Kuantungská armáda v severovýchodní Číně a Severní Koreji odzbrojena a sovětsko-japonská válka skončila. Japonské ztráty byly asi 677 000 mužů, z nichž přibližně 83 000 bylo zabito. Sovětské ztráty byly přibližně 32 000 mužů. V září 1945 postoupila čínská Osmá pochodová armáda na severovýchod a aktivně spolupracovala se sovětskou Rudou armádou.
Okupace
Stažení Rudé armády Dne 14. srpna 1945 podepsal Kuomintang smlouvu o přátelství a spojenectví se Sovětským svazem. Smlouva potvrdila čínskou suverenitu nad Mandžuskem výměnou za čínské uznání pro-sovětské Mongolské lidové republiky. Sověti se z Mandžuska začali stahovat do tří týdnů po Japonské kapitulaci, ale proces zdržovali.
Obnovení čínské občanské války na počátku roku 1946 přimělo Rudou armádu k dokončení stažení, ale ne dříve, než v březnu tajně předala Mandžusko čínským komunistům v rozporu s dohodou.
Ekonomika vpravo|náhled|100 jüan velitelství Rudé armády se zeleným kolkem V souvislosti s pobytem sovětských vojsk v severovýchodní Číně musely úřady věnovat pozornost otázce zásobování posádek potravinami a potřebami. V oběhu byly různé čínské peníze, ale neexistovala žádná emitující banka. Za těchto okolností, aby zaplatilo za potřebné potraviny a další zboží a služby pro své jednotky, velení Rudé armády začalo vydávat vlastní jüany, jejichž emise pak trvala až do stažení sovětských vojsk. Tyto „bankovky“, opatřené kolkem, zůstaly v oběhu i po stažení sovětských vojsk, dokud Čína nevydala nové bankovky.
Odkazy Reference
Literatura S. L. Tikhvinsky: „Vybraná díla: Pět knih“, svazek 3 „Historie Číny“. 1919-1949: Boj za čínskou jednotu a nezávislost. Zhou Enlai "- Moskva: Vydavatel "Science", 2006. „Velké vítězství Východu: Japonská porážka militarismu a 70. výročí konce druhé světové války“ – Chabarovsk: Pacific State University Press, 2015
Kategorie:Čínsko-sovětské vztahy Kategorie:Dějiny Mandžuska Kategorie:Okupovaná území druhé světové války Kategorie:Dějiny Ťi-linu Kategorie:Dějiny Liao-ningu Kategorie:Vzniklo 1945 Kategorie:Zaniklo 1946