Cípalovití (Mugilidae) jsou jedinou čeledí řádu cípalové (Mugiliformes). Je to skupina paprskoploutvých ryb ze série řádů Ovalentaria. Zástupci cípalů se vyskytují celosvětově v mořích a brakických vodách v tropickém a mírném klimatickém pásu. Mnozí cípalové, zejména mladí jedinci, vplouvají do řek a pobřežních močálů; jsou známy i sladkovodní druhy.
Popis Tělo cípalů je protáhlé, ze stran mírně stlačené, často stříbřitě lesklé. Největší zástupci cípalů jsou asi metr dlouzí, většinou jsou menší. Cípalové mají na hřbetě dvě nápadné hřbetní ploutve, z nichž první je vybavena čtyřmi pevnými ostny, zadní jen měkkými paprsky. Několik (2–3) ostnů má vpředu i řitní ploutev. Prsní ploutve jsou na těle nápadně vysoko, břišní ploutve jsou vpředu na břiše, ale za prsními ploutvemi. Postranní čára cípalů je jen málo vyvinutá nebo chybí. Šupiny dospělých cípalů jsou nezřetelně ktenoidní (výjimkou je rod Myxus s cykloidními šupinami) a zasahují až na hlavu.
Zuby jsou drobné nebo chybí, žaberní tyčinky jsou naopak vyvinuty dobře a jsou součástí filtračního aparátu. Také žaludek je nápadný, svalnatý a střevo značně dlouhé (5–8krát delší než tělo). Cípalové se totiž živí i rostlinnou potravou, kterou mnozí sbírají ze dna s detritem, jenž kromě drobných bezobratlých obsahuje řasy a jiný rostlinný materiál. Potravu mohou seškrabovat pomocí nápadných pysků.
Jikry obsahují olejovou kapénku, díky čemuž plavou při hladině. K výtěru dochází poblíž pobřeží.
Do čeledi cípalovitých patří asi 75 druhů ve 20 rodech, které mají všechny české jméno cípal. Studie založené na sekvencích DNA ale ukazují, že mnoho tradičních rodů není monofyletických a že některé široce rozšířené druhy, např. nejvýznamnější zástupce, cípal hlavatý (Mugil cephalus), který žije při pobřeží Evropy, Afriky, Asie, Ameriky i Austrálie a Oceánie, jsou ve skutečnosti druhové komplexy kryptických druhů. Cípalové mají značný hospodářský význam: jsou objektem průmyslového i sportovního rybolovu.
Podčeledi a rody
Podčeledi a rody cípalovitých: podčeleď Myxinae Myxus Günther, 1861 Neomyxus Steindachner, 1878 podčeleď Mugilinae Cestraeus Valenciennes, 1836 Agonostomus Bennett, 1832 Dajaus Valenciennes, 1836 Joturus Poey, 1860 Chaenomugil Gill, 1863 Mugil Linnaeus, 1758 podčeleď Rhinomugilinae tribus Trachystomaini Trachystoma Ogilby, 1888 Gracilimugil Whitley, 1941 Aldrichetta Whitley, 1945 tribus Rhinomugilini Sicamugil Fowler, 1939 Minimugil Senou, 1988 Rhinomugil Gill, 1863 tribus Squalomugilini Squalomugil Ogilby, 1908 Plicomugil Schultz, 1953 Ellochelon Whitley, 1930 tribus Crenimugilini Crenimugil Schultz, 1946 Osteomugil Lüther, 1982 podčeleď Cheloninae Neochelon Durand, Chen, Shen, Fu & Borsa, 2012 Pseudomyxus Durand, Chen, Shen, Fu & Borsa, 2012 Oedalechilus Fowler, 1903 Parachelon Durand, Chen, Shen, Fu & Borsa, 2012 Chelon Artedi, 1793 (synonymum: Liza) Heteromugil Schultz, 1946 Strializa Smith, 1948 Planiliza Whitley, 1945
Galerie
Odkazy Reference Rong Xia, Jean-Dominique Durand, Cuizhang Fu: Multilocus resolution of Mugilidae phylogeny (Teleostei: Mugiliformes): Implications for the family’s taxonomy. Molecular Phylogenetics and Evolution, Volume 96, März 2016, doi:10.1016/j.ympev.2015.12.010
Externí odkazy
Kategorie:Paprskoploutví