Humoresky Op. 101 (B. 187) je cyklus klavírních skladeb Antonína Dvořáka, který napsal během léta 1894. Hudební kritik David Hurwitz označil sedmou Humoresku jako: „pravděpodobně nejznámější malou klavírní skladbu po Beethovenově Pro Elišku.“
Příběh vzniku Během Dvořákova pobytu v USA, kde byl Dvořák od roku 1892 do roku 1895 ředitelem newyorské konzervatoře, si skladatel zaznamenal do svých zápisníků mnoho hudebních témat. Některá z nich použil v dalších skladbách a dílech, především v Novosvětské symfonii, také v Americkém smyčcovém kvartetu, v Kvintetu Es dur, a také v Sonatině pro housle, ale jiná zůstala nepoužita. Několik témat Humoresek pochází z tohoto období, z let 1892–1893.
V roce 1894 Dvořák trávil léto s rodinou ve Vysoké u Příbramě. Během tohoto pobytu Dvořák začal s nasbíranými materiály pracovat a tvořit cyklus krátkých klavírních skladeb. 19. července 1894 zapsal první Humoresku v B dur (dnes 6. v cyklu). Krátce po té už začal intenzivně komponovat s cílem cyklus dokončit a zveřejnit ho. Celý cyklus byl hotový 27. srpna 1894 a byl pojmenován Humoresky krátce předtím, než Dvořák odeslal noty svému německému vydavateli F. Simrockovi. Simrock dílo vydal na podzim roku 1894.
Skladby Cyklus se skládá z osmi skladeb:
Vivace (es moll) Poco andante (B dur) Poco andante e molto cantabile (As dur) Poco andante (F dur) Vivace (a moll) Poco allegretto (B dur) Poco lento e grazioso (Ges dur) Poco andante — Vivace – Meno mosso, quasi Tempo I (b moll)
Hlavní téma první Humoresky bylo načrtnuto v New Yorku na Silvestra 1892 a nadepsáno Marche funèbre. Toto hudební téma v moll byl doplněno poznámkou: „lidé zpívající na ulici“. Téma k úvodu čtvrté Humoresky bylo také zapsáno v New Yorku spolu se zamýšlenou a nerealizovanou operou Hiawatha.
Texty a parodie Existuje mnoho textů na nejslavnější Humoresku číslo 7, např.:
Literatura zmiňuje text Karla Tauše či Jiřího Slívy, odsuzuje německou úpravu s textem „An der Heide, mit der Freude“ Divadlo Járy Cimrmana ústy Zdeňka Svěráka použilo text začínající „Napadl tento motiv, motiv parních lokomotiv... “ V televizním seriálu Bylo nás pět zpívá na její melodii Zilvar text „Stálo prase na terase, houpalo se na vocase...“ (Ve stejnojmenném románu Karla Poláčka, který byl předlohou seriálu, se tato slova nevyskytují.)
V USA se hlavní téma nejslavnější Dvořákovy Humoresky číslo 7 stala základem pro sérii skatologických humorných veršů spojených s toaletami v osobních vagonech vlaků: „Passengers will please refrain from flushing toilets while the train is standing still within the stationhouse.“ Melodie spolu s těmito slovy dosáhla skoro statutu tradiční lidové písně, často titulována jednoduše jako „Humoresque“. Tak jako se všemi lidovými skladbami, i s Humoresqueou je spojeno nepočitatelně veršů, často spojených s nesnázemi na záchodě a nečekanými řešeními.
Reference
Kategorie:Skladby Antonína Dvořáka Kategorie:Klavírní skladby