náhled|352x352px|Nelly Sachsová (1966) Nelly Sachsová, vlastním jménem Leonie Sachs (10. prosince 1891 v Berlíně-Schönebergu – 12. května 1970 ve Stockholmu) byla německá prozaička, poetka a překladatelka židovského původu, nositelka Nobelovy ceny za literaturu.
Život Pocházela ze zámožné rodiny vynálezce a továrníka Williama Sachse a vyrůstala v kultivované asimilované atmosféře vyšších tříd. Na nátlak otce musela ukončit svůj milostný vztah s rozvedeným mužem, ale jejich vzájemná korespondence trvala údajně ještě desetiletí. Nelly se nikdy nevdala, v několika pozdějších básních Sachsové je však zmínka o jakémsi „ženichovi“, který zahynul v koncentračním táboře.
Otec zemřel po delším rakovinovém onemocnění v Berlíně ještě před nástupem Hitlera k moci. Sachsové se podařilo spolu s matkou odejít z Německa v květnu 1940 do Švédska za pomoci prince Eugena, bratra švédského krále, doslova na poslední chvíli, když už byl na cestě příkaz k transportu. Dlouhá léta se pak do Německa odmítala vrátit.
Po válce, v padesátých letech, se Nelly Sachsová seznámila se základní knihou kabaly Zohar, zažila nové lyrické vzplanutí, svou tvorbu té doby srovnávala s chrlením krve, halucinacemi a se zemětřesením a v jejích básních přibývaly biblických motivy.
Její básně a texty vycházely zprvu jen v NDR. Žila s matkou na jihu Stockholmu ve velmi stísněných poměrech v jednopokojovém bytě a dál překládala moderní švédskou lyriku do němčiny. Začala si dopisovat s Paulem Celanem a po nějaké době vyšly konečně dva svazky jejích básní Nikdo neví, jak dál a Útěk a proměna i v západní části Německa. Sama se tam však vracet nechtěla, a když se k tomu po dvaceti letech přece jen u příležitosti převzetí Ceny Annette Drosteové odhodlala, psychicky se zhroutila a nakonec strávila tři roky na nervové klinice. O patnáct let později, v roce 1965, obdržela jako první žena Mírovou cenu německých knihkupců, což ji opět přimělo k cestě do Frankfurtu nad Mohanem.
Teprve v šedesátých, sedmdesátých letech svého života, po utrpení, jehož byla v Evropě svědkem, dospívá k velké lyrice. Její poezie je osobitá, vznikla jakoby mimo čas a prostor, je hluboce filozofická až mystická, metaforicky bohatá a výrazově úsporná.
V roce 1966 obdržela Sachsová spolu s Šmuelem J. Agnonem Nobelovu cenu za literaturu. Na její počest uděluje německé město Dortmund každé dva roky literární Cenu Nelly Sachsové (např. v roce 1987 se stal jejím nositelem Milan Kundera).
Návštěvu Izraele v roce 1967 musela ze zdravotních důvodů odříci, ale v telegramu se vyslovila pro přijetí Güntera Grasse Svazem spisovatelů v Jeruzalémě. K psychickým problémům a dalším pobytům v ústavech se přidružilo onemocnění rakovinou, kterému nakonec v den pohřbu Paula Celana 12. května 1970 podlehla. Pochována je na židovském hřbitově Norra begravningsplatsen ve Stockholmu, kde leží i Alfred Nobel.
Ukázky z díla Svíce
náhled|Pamětní deska na jejím rodném domě v Berlíně|246x246px Svíce, kterou jsem zažehla pro tebe, se vzduchem hovoří, plamenem blikotá, a voda kane z oka; z hrobu do nebe tvůj prach se dovolává věčného života. náhled|Pamětní deska v Berlin-Tiergarten, Německo|246x246px
Jak vzácné setkání ta bídná jizba jímá. Kéž věděla bych, co ty živly značí; to tebe znamenají, vše tebe připomíná, já nemohu nic dělat, je mi jen k pláči.
Sachsovou proslavila působivá báseň O die Schornsteine (Ó komíny) ze sbírky In den Wohnungen des Todes (V příbytcích smrti).O die Schornsteine'Auf den sinnreich erdachten Wohnungen des Todes Als Israels Leib zog aufgelöst in Rauch Durch die Luft – Als Essenkehrer ihn ein Stern empfing Der schwarz wurde Oder war es ein Sonnenstrahl?
Ó komíny na důmyslně vystavěných příbytcích smrti když tělo Izraele rozpuštěné v dýmu putovalo povětřím jako kominík přijala ho hvězda která zčernala nebo to byl jen sluneční paprsek?
Hiob
O du Windrose der Qualen! Von Urzeitstürmen in immer andere Richtungen der Unwetter gerissen; noch dein Süden heißt Einsamkeit. Wo du stehst, ist der Nabel der Schmerzen. … Job
Ty větrná růžice utrpení! Pravěkou bouří strháván co chvíli v jiný směr nepohody; tvůj jih má dosud jméno samota. Kde stojíš, bolest vrcholí.
Oči máš vpadlé hluboko v lebce, jsou jako jeskynní holubi v noci, jež honí poslepu lovci. Hlas ti oněměl, neboť se příliš často ptal Proč.
Tvůj hlas šel k červům a rybám. Jobe, tys proplakal veškeré noční bdění, souhvězdí tvojí krve však jednou zastíní všechna vycházející slunce.
Ve své děkovné řeči při udělení Nobelovy ceny za literaturu, již pronesla v němčině, přečetla báseň napsanou pro tuto příležitost:
An Stelle von Heimat halte ich die Verwandlungen der Welt
Místo domova mám proměny světa
Báseň Kdosi přijde je ze sbírky Útěk a proměna
Kommt einer
Kommt einer von ferne mit einer Sprache die vielleicht die Laute verschließt mit dem Wiehern der Stute oder dem Piepen junger Schwarzamseln oder auch wie eine knirschende Säge die alle Nähe zerschneidet –
Kommt einer von ferne mit Bewegungen des Hundes oder vielleicht der Ratte und es ist Winter so kleide ihn warm kann auch sein er hat Feuer unter den Sohlen (vielleicht ritt er auf einem Meteor) so schilt ihn nicht falls dein Teppich durchlöchert schreit –
Ein Fremder hat immer seine Heimat im Arm wie eine Waise für die er vielleicht nichts als ein Grab sucht.
Přijde člověk
Přijde člověk z dálky a bude mluvit řečí v níž možná hlásky jsou zakončeny řehtáním klisen nebo pípáním mladých černých kosů nebo i zvukem skřípavé pily jež rozřezává vše blízké – Přijde člověk z dálky s pohyby psa nebo možná krysy a je zima tak ho teple ošať může být že má na podrážkách oheň (jel možná na meteoru jak na koni) neplísni ho bude-li tvůj koberec křičet děrami – Cizinec vždycky chová svůj domov jak sirotka pro něhož možná nehledá nic nežli hrob.
Kdosi přichází
Kdosi přichází zdaleka s řečí jež možná uzavírá zvuky řehtáním klisny anebo pípáním mladých kosů anebo také jako vrzající pila jež rozřezává všechnu blízkost –
Kdosi přichází zdaleka s pohyby psa nebo snad krysy je zima proto ho teple obleč možná má také oheň pod patami (třeba jel na meteoru) proto ho nehubuj když ti propálí koberec –
Cizinec ten má vždy svůj domov v ruce jako sirotka pro něhož nehledá snad nic než hrob.
Překlad básní Svíce, Job a Kdosi přichází Zlata Kufnerová, překlad básně Přijde člověk Ludvík Kundera.
Dílo
In den Wohnungen des Todes, 1947 Die Leiden Israels, 1951 Fahrt ins Staublose. Die Gedichte, Band 1, 1961 Zeichen im Sand. Die szenischen Dichtungen, 1962 Ausgewählte Gedichte, 1963 Landschaft aus Schreien, 1966 Teile dich Nacht, Gedichte, 1971 Gedichte, 1977 Suche nach Lebenden. Die Gedichte, Band 2, 1979 Frühe Gedichte und Prosa, 1983
Odkazy
Reference
Externí odkazy Nelly Sachs (Nobelprize.org)
Kategorie:Židovští spisovatelé Kategorie:Německé spisovatelky Kategorie:Němečtí Židé Kategorie:Narození v roce 1891 Kategorie:Úmrtí v roce 1970 Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za literaturu Kategorie:Židovští nositelé Nobelovy ceny Kategorie:Ženy Kategorie:Němečtí nositelé Nobelovy ceny Kategorie:Švédští nositelé Nobelovy ceny Kategorie:Nositelky Nobelovy ceny Kategorie:Narození 10. prosince Kategorie:Úmrtí ve Stockholmu Kategorie:Narození v Berlíně