Tento seznam zahrnuje aktuální a připravované kosmické lety s posádkou, které jsou součástí všech národních i mezinárodních a veřejných i soukromých vesmírných programů. Jsou do něj zahrnuty také související podpůrné lety, především zásobovací lety bez posádky, testovací lety nových kosmických lodí nebo doprava nových modulů k vesmírným stanicím.

Aktuální lety Od 27. července 2026, 10:27:25 UTC (12:27:25 SELČ, okamžik skončení letu Sojuz MS-28), ve vesmíru pobývá 10 lidí, kteří mají pro návrat na Zemi k dispozici 3 kosmické lodi. Jejich pobyt na dvou vesmírných stanicích podporují 4 nákladní kosmické lodi. Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) pokračuje Expedice 75 a na Vesmírné stanici Tchien-kung pobyt 11. posádky. datum startuoznačenícílposádkaV závorkách za jmény kosmonautů a astronautů je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.plánovaný termín přistání (zániku)13. února 2026SpaceX Crew-12 (E-74/75)ISSJessica Meirová (2), Jack Hathaway (1), Sophie Adenotová (1), Andrej Feďajev (2)říjen 202611. dubna 2026Cygnus NG-24ISSCARGO – bez posádkyříjen 2026 (zánik)25. dubna 2026Progress MS-34ISSCARGO – bez posádky~půl roku po startu (zánik)11. května 2026Tchien-čou 10TSSCARGO – bez posádkyjaro 2027 (zánik)24. května 2026Šen-čou 23TSSČu Jang-ču (2), Čang Č'-jüan (1), Laj Kcha-jing (1)půl roku po startu14. července 2026Sojuz MS-29 (E-75)ISSPjotr Dubrov (2), Anna Kikinová (2), Anil Menon (1)1. dubna 202716. září 2026Progress MS-35ISSCARGO – bez posádky~půl roku po startu (zánik) V uplynulých 3 měsících se završila mise posádky kosmické lodi Sojuz MS-28 (Sergej Kuď-Sverčkov, Sergej Mikajev, Christopher Williams, přistání 26. července 2026). Skončil také let nákladní lodi Progress MS-33 (zánik 7. září 2026). Navíc se uskutečnil poslední transatmosférický testovací let Starship FT-13 rakety Super Heavy a kosmické lodi Starship (24. července 2026) a první orbitální let Starship Flight 14 (28. září 2026).

Plánované lety datum startuoznačenícílposádkadatum přistání (zániku)1. října 2026SpaceX Crew-13 (E-75)ISSJessica Watkinsová (2), Luke Delaney (1), Joshua Kutryk (1), Sergej Teterjatnikov (1)půl roku po startupolovina října 2026 (nejdř.)SpaceX CRS-35ISSCARGO – bez posádkyměsíc po startu24. listopadu 2026Progress MS-36ISSCARGO – bez posádky~půl roku po startu (zánik)listopad 2026 (nejdř.)Šen-čou 24TSS1. kosmonaut (?), 2. kosmonaut (?), Muhammad Zíšan Alí (1) nebo Churram Dáúd (1)Jeden ze dvou pakistánských kosmonautů odletí v Šenčou 24 na asi týdenní misi na TSS, na Zemi se vrátí v kosmické lodi Šen-čou 23 se dvěma členy její posádky; její původní třetí člen pak zůstane na TSS na další půlroční období a stane se prvním čínským kosmonautem, který tráví ve vesmíru celý rok.asi půl roku po startulistopad 2026 (nejdř.)HTV-X2ISSCARGO – bez posádky(dosud neoznámeno) (zánik)prosinec 2026 (nejdř.)Cygnus NG-25ISSCARGO – bez posádkyněkolik měsíců po startu (zánik)prosinec 2026 (nejdř.)Boeing Starliner-1ISSCARGO – bez posádky(dosud neoznámeno)konec roku 2026 (nejdř.)Meng-čou 1TSSTEST – bez posádky(dosud neoznámeno)leden 2027 (nejdř.)Axiom Mission 5 (PAM-5)ISS1. astronaut (?), 2. astronaut (?), 3. astronaut (?), 4. astronaut (?)asi 15 dní po startuleden 2027 (nejdř.)Čching-čou 1 TSSTEST – CARGO – bez posádky(dosud neoznámeno)únor 2027 /nejdř.)Progress MS-37ISSCARGO – bez posádky~půl roku po startu (zánik)březen 2027 (nejdř.)Sojuz MS-30 (E-76)ISSDmitrij Petělin (2), Konstantin Borisov (2), Deniz Burnhamová (1)~8 měsíců po startubřezen 2027 (nejdř.)SpaceX Crew-14 (E-76)ISSKayla Barronová (2), Christina Birchová (1), Makoto Suwa (1), (1)půl roku po startučerven 2027 (nejdř.)Artemis IIIvolný letRandolph Bresnik (3), Luca Parmitano (3), Andre Douglas (1), Francisco Rubio (2)~15 dní po startuříjen 2027 (nejdř.)SpaceX Crew-15 (E-76)ISS1. astronaut (?), 2. astronaut (?), 3. astronaut (?), 4. astronaut (?)půl roku po startulistopad 2027 (nejdř.)Sojuz MS-31 (E-77)ISSOleg Kononěnko (6), Alexandr Grebjonkin (2), 3. kosmonaut (?)~8 měsíců po startu Další připravované lety

datum startuoznačenícílposádkadatum a čas přistání (zániku)konec roku 2026 (nejdř.)Gaganján G1volný letTEST – indická kosmická loď Gaganján na první misi – bez posádky(dosud neoznámeno)konec roku 2026 (nejdř.)Dream Chaser DCC-1volný letTEST – nákladní loď Dream Chaser – bez posádkyněkolik dní po startupočátek roku 2027 (nejdř.)Čching-čou 1TSSTEST – první let nové nákladní kosmické lodi(dosud neoznámeno)polovina roku 2027 (nejdř.)Gaganján G2volný letTEST – indická kosmická loď Gaganján na druhé misi bez posádky(dosud neoznámeno)léto 2027 (nejdř.)Vast-PAM-1 (PAM-6) ISSThomas Pesquet (3), Aleš Svoboda (1), Adrianos Golemis (1), 4. astronaut (?)asi 15 dní po startu2027 (nejdř.)Haven-1volný letnová jednomodulová vesmírná stanicedlouhodobý let2027 (nejdř.)Haven-1 Crew-1Haven-11. astronaut (?), 2. astronaut (?), Arnaud Prost (1), 4. astronaut (?)asi 15 dní po startu2027 (nejdř.)Sün-tchienTSSMODUL – odpojitelný vesmírný teleskop(dlouhodobý společný let s TSS)2027 (nejdř.)AX PPTMStanice AxiomMODUL – první část stanice, energetický modul, se dočasně připojí k ISS(dlouhodobý let)přelom 2027 a 2028 (nejdř.)Gaganján G3volný letTEST – indická kosmická loď Gaganján na třetí misi bez posádky(dosud neoznámeno)červen 2028 (nejdř.)Gaganján H1volný let1. astronaut (?), 2. astronaut (?)několik dní po startupolovina roku 2028 (nejdř.)Boeing Starliner-2ISSWarren Hoburg (2), 2. astronaut (?), 3. astronaut (?), 4. astronaut (?)(dosud neoznámeno)2028 (nejdříve)VOYG-1 (PAM-7)ISS1. astronaut (?), 2. astronaut (?), 3. astronaut (?), 4. astronaut (?)asi 15 dní po startu2028 (nejdř.)AX HAB-1Stanice AxiomMODUL – druhá část stanice se spojí s modulem PPTM (dlouhodobý let)

Aktuální programy kosmických letů s posádkou a podpůrných letů Hlavními vesmírnými programy, na které je navázána naprostá většina současného provozu kosmických letů s posádkou a podpůrných letů, jsou Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) a čínská Vesmírná stanice Tchien-kung (TSS) provozované národními vesmírnými agenturami. Do tohoto seznamu se promítají jako:

lety s posádkou k ISS pro NASA a Roskosmos – Sojuz MS, Crew Dragon, možná Starliner, podpůrné lety k ISS pro NASA a Roskosmos – Progress MS, Cygnus, Cargo Dragon, HTV-X, Dream Chaser, lety s posádkou k TSS pro CMSA – Šen-čou, podpůrné lety k TSS pro CMSA – Tchien-čou, nové moduly (např. vesmírný dalekohled Sün-tchien, případně jeden nebo více modulů pro dříve oznámené rozšíření stanice).

Vedle nich se rozvíjejí soukromé programy letů na ISS, do nichž spadají především cesty vesmírných turistů a projektových astronautů národních vesmírných agentur na ISS ve spolupráci se společnostmi Axiom Space (první let se uskutečnil v dubnu 2022), a Vast Space (již nasmlouvala 2 lety se SpaceX a musí získat povolení NASA připojit se k ISS); druhá ze společností kromě toho počítá s vlastními lety také ke své připravované vesmírné stanici Haven-1. Dále postupně přibývá ryze soukromých letů, při nichž se zájemci dohodnou přímo se SpaceX a podniknou vlastní let bez připojení k ISS, tedy i bez nutného souhlasu NASA a partnerských agentur. Do této skupiny patří program tří letů Polaris, jenž si – vedle charitativního účelu – klade za cíl urychlit rozvoj pilotované kosmonautiky, testování nových technologií a výzkum dopadů kosmických letů na člověka. Tyto soukromé programy se do seznamu promítají jako:

lety s posádkou k ISS pro Axiom Space a Vast Space – Crew Dragon, volné lety na nízkou oběžnou dráhu Země pro privátní osoby (Polaris) – Crew Dragon.

Dále se pokračuje vývoj a testování technologií schopných misí s posádkou mimo nízkou oběžnou dráhu Země, zejména k Měsíci, a to jednak v mezinárodním programu Artemis (první let se uskutečnil na konci roku 2022) vedeného NASA a jednak v ryze soukromém programu Starship společnosti SpaceX, jehož vzdáleným cílem – vedle zapojení do aktivit kolem Země a Měsíce – je také cesta lidské posádky na Mars. V seznamu uvedeny jako:

testovací lety včetně testovacích letů s posádkou na nízkou oběžnou dráhu Země – Starship, lety s posádkou k Měsíci a na Měsíc v programu Artemis – Orion, Starship HLS a Blue Moon.

Rozpracované programy kosmických letů s posádkou a podpůrných letů Indická národní agentura ISRO se po bezmála 20 letech příprav kosmické lodi pro lety s posádkou na nízkou oběžnou dráhu Země pod jménem Gaganján blíží k fázi testovacích letů, která by měla začít v roce 2026. Podobně ruský Roskosmos tvrdí, že pokračuje ve vývoji nové opakovaně použitelné kosmické lodi Orjol a Čína připravuje nástupce své první kosmické lodě (Šen-čou) pod jménem Meng-čou. V Evropě se pod vedením společnosti The Exploration Company pracuje na projektu nákladní kosmické lodi Nyx, zatímco v Číně vznikají na základě objednávky CMSA hned 2 nákladní lodě pro zásobování Vesmírné stanice Tchien-kung, a to miniraketoplán Chao-lung od společnosti Chengdu Aircraft Research and Design Institute a kosmická loď Čching-čou od společnosti CAS Space.

testovací lety včetně testovacích letů s posádkou na nízkou oběžnou dráhu Země – Gaganján, Orjol, Meng-čou, testovací lety včetně nákladních letů k existujícím vesmírným stanicím – Nyx, Chao-lung, Čching-čou. I do budoucna bude tvořit největší poptávku po letech s posádkou i zásobovacích letech potřeba obsluhovat vesmírných stanic, kterých v národních i soukromých programech vzniká hned několik. NASA s partnery (ESA, JAXA, CSA a MBRSC) připravuje mezinárodní vesmírnou stanici Gateway, a to v souvislosti s programem Artemis. Roskosmos je v nejasné fázi projektu pojmenovaného Ruská orbitální stanice (ROS) a v ještě větší mlze je indická Bharatiya Antariksha Station (BAS), stanice agentury ISRO. Mezi soukromými programy se zdají být k cíli nejblíže programy Stanice Axiom společnosti Axiom Space, která má začít postupně vznikat kolem roku 2027 s připojením prvního modulu k ISS a postupně se osamostatnit před ukončením činnosti ISS, a projekt amerického start-upu Vast Space, který pracuje na malé stanici Haven-1 a jejích rozsáhlejších nástupcích a k cíli se podle zveřejněných informací chce přiblížit už v polovině roku 2026. V běhu je také vývoj jedné nebo několika stanic podpořených z veřejných prostředků agenturou NASA a zamýšlených jako nástupce nebo nástupci ISS; NASA za tím účelem v roce 2021 vybrala ke spolupráci společnosti Blue Origin, Nanoracks a Northrop Grumman a přispěla jim na vývoj jejich projektů. Blue Origin přitom s několika partnery vytváří stanici Orbital Reef a Nanoracks v obdobném konsorciu přejmenovaném na Voyager Space pracuje na projektu Starlab. Třetí vybraná společnosti, Northrop Grumman, aniž by oznámila budoucí název svého projektu, jeho přípravu v roce 2023 ukončila a připojila se ke konsorciu Starlab. Ve všech těchto případech je dosud jen velmi předběžně (a s častými odklady) stanoven plán budoucích letů a dopravy modulů na oběžnou dráhu. Do tohoto seznamu aktuálních a plánovaných kosmických letů se promítají a hlavně budou promítat jako:

lety s posádkou k novým vesmírným stanicím – Crew Dragon, možná Starliner, později Orjol a Gaganján, nákladní lety k nových vesmírným stanicím – Progress MS, Cygnus, Cargo Dragon, HTV-X, Dream Chaser, Starship, Nyx,

Živo je také na trasách k Měsíci, kde kromě již rozběhnutého programu Artemis míří aktivně k cíli také Čína, která kromě nové kosmické lodi pro posádku Meng-čou vyvíjí také přistávací modul Lan-jüe a míří k cíli dopravit čínského kosmonauta na Měsíc do roku 2030. O dosažení Měsíce sní také Rusko, které za tím účelem vytvořilo derivát kosmické lodi Orjol s názvem Orljonok, určený právě pro lety k Měsíci, ale žádné nové informace k tomuto programu nejsou k dispozici. V seznamu se tyto lety budou promítat jako

lety s posádkou k Měsíci a na Měsíc – Meng-čou, Lan-jüe, případně později Orljonok.