Claude Salhani (25. března 1952 – 13. srpna 2022) byl americký fotograf egyptského původu pro tiskové agentury United Press International (UPI) a Reuters, později vedoucí UPI Photos a UPI Foreign Desk Editor, stejně jako politický expert a spisovatel, nejznámější díky své fotografické reportáži o bombových útocích v Bejrútských kasárnách v roce 1983 na příslušníky námořní pěchoty Spojených států. V roce 1995 ho americký velvyslanec David D. Pearce nazval „jedním z předních fotografů války v Libanonu“. Během své novinářské kariéry se Salhani zabýval Černým zářím, libanonskou občanskou válkou, tureckou invazí na Kypr, válkou Dhofar (Omán), íránsko-iráckou válkou, izraelskou invazí do Libanonu, íránskou revoluci v roce 1979, válkou v Perském zálivu, Pádem Berlínské zdi, českou sametovou revolucí a válkou v Iráku (Operace Trvalá svoboda), stejně jako širšími tématy zahrnující Blízký východ, Evropu a Afriku.
Životopis Claude Salhani se narodil 25. března 1952 v Káhiře v Egyptě. Získal bakalářský titul v oboru žurnalistiky na Americké univerzitě v Bejrútu. V roce 2000 získal magisterský titul v analýze konfliktů a managementu na Royal Roads University.
Kariéra náhled|Bombardování ambasády v Bejrútu, foto: Claude Salhani, 1983
V roce 1970, ve věku 18 let, se Salhani připojil k novinám An-Nahar a L'Orient-Le Jour v Bejrútu. Zabýval se střety mezi jordánskými a palestinskými silami ("černé září v Jordánsku"). V roce 1973 nastoupil do fotografické agentury Sygma, mezi jejíž klienty patřily časopisy Time a Newsweek, a dostal fotografie na nejméně dvě obálky Time (1973, 1975). V roce 1981 se stal vedoucím UPI Photos pro Blízký východ; v roce 1983 dokumntoval bombardování kasáren americké námořní pěchoty v Bejrútu. V roce 1984 nastoupil do tiskové agentury Reuters jako vedoucí agentury Reuters Photos pro Evropu, Střední východ a Afriku; žil v Bruselu, Londýně a Paříži. Začátkem 90. let se přestěhoval do Washingtonu, aby nejprve vedl americké operace pro Sipa Press a poté se znovu připojil k UPI jako vedoucí oddělení fotografie po zbytek 90. let a v roce 2000 jako mezinárodní redaktor. Působil také jako redaktor pro Middle East Times a Washington Times. Později se stal mediálním analytikem velkých novin a mezinárodní televizní stanice. Přispíval do publikací The National (UAE), Cato Institute a American Foreign Service Association. Objevil se také v televizi C-SPAN.
Osobní život a smrt Salhani si vzal Cynthii Nuckollsovou; měli dvě děti, Justin a Isabelle.
Salhani mnohokrát těsně unikl smrti na předních liniích. V roce 1981 Salhani uvnitř budovy Reuters, když ji zasáhlo izraelské dělostřelectvo a vyvázl s lehkým zraněním. Při jiné příležitosti ho zadržela palestinská odštěpená skupina; Jásir Arafat z Organizace pro osvobození Palestiny zajistil jeho propuštění.
Salhani byl osobním přítelem Gibrana Tueniho, zakladatele An-Nahar.
Claude Salhani zemřel 13. srpna 2022 ve věku sedmdesáti let ve svém domě v Paříži ve Francii.
Ocenění Nominace na Pulitzerovu cenu za fotografie z bombardování v roce 1983 na velitelství USMC Bejrút
Dědictví Od 70. let se Salhaniho fotografie, úvodníky a osobní vzpomínky staly také zdroji pro další knihy o historii a politice, stejně jako pro jeho vlastní monografie Black September to Desert Storm (Od Černého září do pouštní bouře, 1998).
V roce 1995 ho americký velvyslanec David D. Pearce nazval „jedním z předních fotografů války v Libanonu“. V roce 2022 ho kolega z UPI Martin Sieff nazval „ Willie Maysem žurnalistiky – uměl – a dělal všechno dobře“.
Sám Salhani se příležitostně objevil jako postava, například jej zobrazila kniha Thomase L. Friedmana z roku 1990 From Beirut to Jerusalem a David Petraeus a Nigel West v roce 2016 Spycraft Secrets.
Salhani přispěl portrétními fotografiemi americkým vojenským historikům, včetně bývalého amerického mariňáka Benise M. Franka v knize U. S. Marines in Libanon, 1982-1984 z roku 1987 a bývalého US Navy SEAL Chucka Pfarrera ve své knize Warrior Soul z roku 2003.
Dílo
Knihy Knihy (naučná literatura), autor Black September to Desert Storm : A Journalist in the Middle East (1998) While the Arab World Slept: The Impact of the Bush years on the Middle East (2009)
knihy (beletrie) Islam Without a Veil: Kazakhstan's Path of Moderation (2011)
Knihy (beletrie), autor Inauguration Day: A Thriller (2015)
Články Články pro UPI Analysis: What is Plan B in the Iraq War? (2003) Iraq: One year Later (2003) Analysis: Preparing the post-Arafat Era (2004) Politics & Policies: Iran a Clear Danger (2005) Analysis: Today They Killed My Friend (2005) Politics & Policies: Ahmadinejad's Antics (2005) Jordanian Role Larger Than First Reported (2006) Intelligence Summit Takes Flak (2007)
Články pro The National
Historická role Al-Džazíry v arabské politické změně se sama o sobě stává zprávou (2011, Al Jazeera's historic role in Arab political change becomes a news story in itself)
Hamas cools to Syria as the Arab Spring's tally mounts (2011)
Vedení staré války proti terorismu vyžaduje novou koordinaci (2011, Fighting an old war on terror requires new coordination) Turecko přebírá vedoucí roli v regionu, ale ne všichni tleskají (2011, Turkey takes a leading role in the region but not everyone applauds)
Články pro Washington Times Lebanon on a Tinderbox (2006)
Články pro Cato Institute The Syria Accountability Act: Taking the Wrong Road to Damascus (2005)
Články pro časopis Foreign Service Journal
Řešení palestinské otázky (2003)
Odkazy
Reference
Související články Fotografie v USA
Externí odkazy
L'Express fotografie z roku 1976 od Claude Salhaniho / Sygma Titulní fotka časopisu TIME 1977 od Claude Salhaniho / Sygma Getty Images od Clauda Salhaniho Fotografie Claude Salhaniho Fotografie USMC Claude Salhaniho UPI analýzy Clauda Salhaniho Úvodníky Washington Times Claude Salhaniho C-SPAN Claude Salhaniho Huffington Claude Salhaniho
Kategorie:Egyptští fotografové Kategorie:Američtí fotografové Kategorie:Američané arabského původu Kategorie:Narození v roce 1952 Kategorie:Úmrtí v roce 2022 Kategorie:Muži