Petr Alcantara Heřman hrabě z Blümegenu ( Peter Alcantara Hermann von Blümegen, 19. září 1754, Brno – 6. července 1813 tamtéž) byl moravsko-rakouský šlechtic z rodu Blümegenů. Od mládí působil ve státní správě na Moravě, kde byl nakonec nejvyšším zemským komořím (1811–1813). Vlastnil několik panství v Čechách, Dolním Rakousku a na Moravě. Jeho hlavním sídlem byl zámek Vizovice, kde soustředil bohaté umělecké sbírky. Zemřel jako poslední mužský potomek rodu Blümegenů.
Životopis náhled|vlevo|Zámek Vizovice Pocházel ze šlechtického rodu Blümegenů, který se v předchozí generaci zařadil mezi významné politické klany habsburské monarchie.Der Landständische Adel der Herzogtums Steiermark, Štýrský Hradec, 2020; s. 112–115 (heslo Blümegen) WISGRILL, Karl von: Schauplatz des landsässigen nieder-oesterreichischen Adels, díl I.; Vídeň, 1794; s. 354–357 dostupné online Narodil se jako druhorozený syn moravského zemského hejtmana Jana Kryštofa z Blümegenu (1722–1802) a jeho první manželky Marie Aloisie, rozené hraběnky z Herbersteinu (1731–1767).
Studoval práva, poté podnikl kavalírskou cestu po Evropě (Francie, Nizozemí) a po návratu se po vzoru otce a strýce Jindřicha Kajetána zapojil do veřejného života na Moravě. Od roku 1779 byl přísedícím zemského soudu, po odvolání otce a strýce z vysokých postů (1782) se jeho kariéra dočasně zastavila.KONEČNÝ, Michal; KALÁBOVÁ, Lenka: Zámek Vizovice; Národní památkový ústav Kroměříž, 2020; s. 69–71 ISBN 978-80-907400-6-8 Nakonec se ale stal na Moravě prezidentem apelačního soudu (respektive nejvyšším sudím; 1804–1811) a poté nejvyšším zemským komořím (1811-1813). Byl též skutečným tajným radou a komorníkem, za zásluhy obdržel Leopoldův řád.
Po strýci, královéhradeckém biskupovi Heřmanu Hanibalovi z Blümegenu, zdědil v roce 1774 panství Vizovice, Petrův otec Jan Kryštof měl ale doživotně vyčleněno užívání vizovického zámku (do roku 1802). Po starším bratru Františku Josefovi (1750–1794) převzal Petr Alcantara panství Dolní Adršpach a Biskupice, které získal otec druhým sňatkem se svou neteří Marií Antonií z Blümegenu, ovdovělou Libštejnskou z Kolovrat. Polovinu panství Dolní Adršpach přenechal v roce 1806 svému švagrovi hraběti Filipu Heisterovi. Téhož roku zdědil po bratranci Františku Jindřichovi (1756–1806) fideikomis Letovice, který byl nejstarším rodovým majetkem na Moravě. Jeho hlavním sídlem byl zámek ve Vizovicích, kde po vzoru předků rozšiřoval umělecké sbírky.MAŠEK, Petr a kolektiv: Zámecké knihovny ve Zlínském kraji; Zlín, 2008; s. 101–104 ISBN 978-80-86886-29-9KONEČNÝ, Michal; KALÁBOVÁ, Lenka: Zámek Vizovice; Národní památkový ústav Kroměříž, 2020; s. 107–119 ISBN 978-80-907400-6-8
Po jeho smrti bylo rodové dědictví rozděleno na několik částí. Panství Vizovice zdědila Petrova manželka Marie Františka, rozená Stillfriedová (1756–1838), dáma Řádu hvězdového kříže, po ní pak její synovec Filip Stillfried. Fideikomis Letovice přešel na spřízněný rod Kálnokyů z Kőröspataku a panství Dolní Adršpach a Biskupce zdědili Schaffgotschové.KADICH, Heinrich von: Mährische Adel; Brno, 1899; s. 11 dostupné online Brněnské sídlo dům pánů z Lipé převzala Petrova nejmladší sestra Amálie (1767–1821) s manželem Josefem Hayekem.Dům pánů z Lipé na webu Encyklopedie města Brna dostupné online
Odkazy
Reference
Literatura MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, díl I.; Praha, 2008; 673 s. ISBN 978-80-257-0027-3
Externí odkazy Rodokmen Blümegenů
Kategorie:Blümegenové Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Hrabata Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Moravští sudí Kategorie:Moravští komorníci Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Narození 19. září Kategorie:Narození v roce 1754 Kategorie:Úmrtí 6. července Kategorie:Úmrtí v roce 1813 Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Lidé z Brna Kategorie:Pohřbení v Letovicích Kategorie:Muži