Eparchie voroněžská je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.
Území a titul biskupa Zahrnuje správní hranice území městských okruhů Voroněž a Novovoroněž, také Verchněchavského, Kaširského, Liskijského, Nižněděvického, Novousmanského, Ramonského, Semilukského a Chocholského rajónu Voroněžské oblasti.
Eparchiálnímu biskupovi náleží titul biskup voroněžský a liskijský.
Historie Před vytvořením eparchie bylo její území součástí rjazaňské a krutické eparchie.
Velký moskevský sobor (1666-1667) rozhodl o povýšení Rjazaně na metropoli a vytvořit v ní tambovskou a voroněžskou eparchii. Toto rozhodnutí podpořil i Moskevský sobor (1681-1682). Eparchie byla zřízena 27. listopadu 1681.
Povodně zahrnovala území města Voroněž, Jelec, Kostensk, Orlov (dříve území rjazaňské eparchie), Uryv, Korotojak a Zemljansk (dříve území bělgorodské eparchie).
Po dobytí Azova roku 1696 se hranice eparchie rozšířily až k Azovskému moři.
Roku 1700 vznikla azovská eparchie a tím voroněžská eparchie ztratila část území. Tato nová eparchie zanikla o čtyři roky později.
V letech 1712-1714 se locum tenens patriarchálního trůnu metropolita rjazaňský Stefan (Javorskij) neúspěšně pokusil zrušit voroněžskou eparchii a vrátit území rjazaňskému stolci. Navzdory tomu se oblast voroněžské eparchie ještě více rozšířila – v letech 1718-1720 do ní byly převedeny pozemky z patriarchální oblasti podél řek Don a Chopjor a roku 1720 další území rjazaňské eparchie.
Roku 1749 získala eparchie část území tambovské eparchie ale roku 1758 bylo toto území zpátky včleněno k tambovskému stolci.
V roce 1765 se eparchie znovu zvětšila o části území krutické, kolomenské a rjazaňské eparchie.
Roku 1775 byla část území moskevské eparchie připojena k voroněžské eparchii a Azovské území bylo včleněno do nově vzniklé slavjanské eparchie. Roku 1788 přešla významná část severních a severozápadních území eparchie k sousedním eparchiím. Na konci 18. století voroněžští biskupové ovládali Oblast vojska donského, část Slobodské Ukrajiny a několik farnosti na území Tambovské, Rjazaňské a Saratovské gubernie.
Roku 1799 byly hranice eparchií srovnány s hranicemi gubernií. Celé území mimo Voroněžské gubernie připadlo jiným eparchiím.
Roku 1829 vznikla z části území eparchie nová eparchie novočerkaská.
Roku 1926 se území tambovské eparchie s městem Borisoglebsk stalo součástí voroněžského stolce. Roku 1934 byla část eparchie přidělena eparchii kurské. Roku 1954 se území nově vzniklé Lipecké oblasti stalo součástí eparchie. eparchie saratovská a eparchie rostovská získaly území Balašovské a Kamenské oblasti. Toto území roku 1957 připadlo k voroněžské eparchii.
Dne 7. května 2003 vznikla v rámci Lipecké oblasti eparchie lipecká a hranice voroněžské eparchie byly srovnány s Voroněžskou oblastí.
Dne 26. prosince 2013 bylo Svatým synodem rozhodnuto o zřízení z části území voroněžské eparchie nových eparchií borisoglebské a rossošské.
Eparchie je součástí voroněžské metropole.
Seznam biskupů 1682–1703 Mitrofan Voroněžský, svatořečený 1704–1712 Arsenij (Kostjurin) 1712–1714 Stefan (Javorskij) 1714–1723 Pachomij (Išpanovskij) 1725–1726 Iosif 1727–1730 Lev (Jurlov) 1730–1742 Ioakim (Strukov) 1742–1743 Veniamin (Sachnovskij) 1743–1757 Feofilakt (Gubanov) 1758–1761 Kirill (Ljaševeckij) 1761–1763 Ioannikij (Pavluckij) 1763–1767 Tichon (Sokolov), svatořečený 1767–1775 Tichon (Jakubovskij) 1775–1788 Tichon (Malinin) 1788–1794 Innokentij (Poljanskij) 1795–1799 Mefodij (Smirnov) 1799–1799 Afanasij (Ivanov) 1799–1810 Arsenij (Moskvin) 1810–1816 Antonij (Fjodorovič Sokolov) 1816–1825 Epifanij (Kaniveckij) 1826–1846 Antonij (Smirnickij), svatořečený 1847–1850 Ignatij (Semjonov) 1850–1853 Parfenij (Čertkov) 1853–1864 Iosif (Bogoslovskij) 1865–1886 Serafim (Aretinskij) 1886–1890 Veniamin (Smirnov) 1890–1913 Anastasij (Dobradin) 1913–1920 Tichon (Nikanorov), svatořečený mučedník 1920–1922 Tichon (Vasilevskij) 1923–1926 Vladimir (Šimkovič), svatořečený mučedník 1926–1926 Petr (Zverev), svatořečený mučedník 1927–1927 Alexij (Buj), dočasný administrátor 1927–1927 Nafanail (Troickij), dočasný administrátor 1929–1935 Zacharija (Lobov), svatořečený mučedník 1935–1936 Alexandr (Toropov), dočasný administrátor 1935–1936 Petr (Sokolov) 1936–1937 Serafim (Protopopov) 1937–1937 Apollos (Ržanicyn) 1937–1943 Sergij (Stragorodskij) 1943–1944 Pitirim (Sviridov) 1944–1945 Iona (Orlov) 1945–1945 Pitirim (Sviridov) 1945–1961 Iosif (Orechov) 1961–1963 Sergij (Petrov) 1963–1964 Nikon (Lysenko) 1964–1965 Vladimir (Kotljarov) 1965–1968 Palladij (Kaminskij) 1968–1968 Serafim (Nikitin), dočasný administrátor 1968–1972 Michail (Čub) 1972–1975 Platon (Lobankov) 1975–1982 Juvenalij (Tarasov) 1982–2003 Mefodij (Němcov) 2003–2024 Sergij (Fomin) od 2024 Leontij (Kozlov)
Vikární biskupové 1921 Serafim (Soboljev)
Odkazy Reference
Externí odkazy
Oficiální stránky eparchie Moskevský patriarchát
Voroněž