thumb|Zrekonstruovaná brána castra Biriciana (Bavorsko) Castrum (mn. č. castra) označuje římský vojenský tábor, ve kterém sídlila celá legie, tj. 5 000 – 6 000 mužů. Sloužil k ochraně vojska. Byl obehnaný příkopem a valem z vykopané zeminy, případně zdí. Tábory se dělily na pochodové (budované během tažení před každou nocí), přechodné (určené pro delší pobyt vojáků na nepřátelském území např. během zimy) a pevné (stálé základny útvarů např. v Limes Romanus). Pevný tábor pro jednu legii zabíral plochu zhruba dvacet hektarů. Tábor určený pro menší jednotky (kohorta, ala, auxilia) býval označován jako castellum.

Základní tvar tábora thumb|Legionářský tábor; horní strana je obrácena k nepříteli 1 Principia 2 Via Praetoria 3 Via Principalis 4 Porta Principalis Dextra (pravá brána) 5 Porta Praetoria (hlavní brána) 6 Porta Principalis Sinistra (levá brána) 7 Porta Decumana (zadní brána) silnice od Porty Decumany až po Via Principalis je Via Decumana

Římské vojenské tábory byly stavěny podle stejného schématu – čtyřhranné se dvěma hlavními cestami via principalis (3) a via praetoria (2), které se protínaly v pravém úhlu. Na konci silnice se nacházely vstupní brány: Porta Praetoria, hlavní brána (5) porta decumana, zadní brána (7) porta principalis dextra (pravá brána via principalis) (4) porta principalis sinistra (levá brána principalis) (6)

V místě křížení obou hlavních cest (nazývalo se locus gromae – podle vyměřovacího zařízení groma) se nacházelo forum, místo pro shromažďování a principia – budova štábu. Trochu stranou bylo umístěné praetorium, obytná budova velitele. Mezi valem a ubikacemi vojska se nacházel volný prostor, který fungoval jako ochrana ubytovacích prostor před ostřelováním a druhá funkce byla dopravní plocha (via sagularis).

U větších táborů se šesti branami byla postavena další spojnice mezi těmito branami s názvem via quintana. Všechny ostatní cesty se nazývaly viae vicinariae.

Pochodové tábory

Mimo provincie, které patřily Římu, a na nepřátelském území, byl každý večer stavěn přechodný tábor. Ten byl vždy pravoúhlý se zaoblenými rohy. Nejdříve byl tábor vyměřen, pak byl vyhlouben jeden metr hluboký příkop a hlína byla navršena na vnitřní stranu. Na vrcholku tohoto 60 centimetrů vysokého valu bylo připevněno Pilum murale, které s sebou vezla každá jednotka, a svázáno lany. Tím vznikla palisáda vysoká asi 100 až 120 centimetrů. Vnější strana valu byla podle možností zakryta drnem.

Skutečná velikost tábora závisela na složení půdy a síle mužstva. Čím větší byl tábor, tím méně opevňovací práce bylo na legionáře; při budování dvojitého legionářského tábora musel každý voják vykopat 25 centimetrů výkopu a valu, u tábora pro kohortu se kopalo již 1,2 metru. Opevnění nestavěl každý voják, část stavěla opevnění a druhá část stavěla vybavení tábora (stany, budovy).

Stálé vojenské tábory

Stálý tábor byl postaven pro dlouhodobé používání a proto se při jeho stavbě použilo ve větším množství kamene a kladl se větší důraz na reprezentativnost budovy štábu

Zařízení legionářského tábora Budova štábu (Principia) Budova štábu byla principiálně ve všech legionářských táborech stavěna z kamene, vedle štábu s místnostmi pro písaře (tabularia) a služebními místnostmi velitele se nacházela místnost pro uložení standardy legie (aedes) a zbrojnice (armamentaria). Ve sklepě byla skladována pokladna legie. Obě hlavní cesty tábora se zde křížily a Via Praetoria vedla přímo ke vstupu do budovy. Ve velké hale (basilica) se při špatném počasí prováděly nástupy a cvičení. Bočně od úřední budovy se nacházela ubytovací budova velitele a štábu.

Dům velitele (Praetorium) Praetorium bylo většinou vybaveno veškerým luxusem městského domu římské horní vrstvy – z té se velitelé rekrutovali. Dodávky luxusního zboží z blízkého okolí i z celé říše umožňovaly život jako v Římě.

Táborový život Ubytovna pro jednotky V ubikacích se dodržovalo organizační dělení legie. Každá skupina (contubernium) měla místnost pro spaní, ve které bylo topeniště a předsíň pro výstroj. Před těmito dvěma místnostmi bývalo podloubí. Deset místností Centurie bylo seřazeno v řadě. V čele se nacházela místnost centuriona a dalších velitelů.

Zásobování Ve stálém legionářském táboře se nacházely vedle výše jmenovaných budov stáje, lazaret (valetudinarium), lázně, latríny, dílny a sklady. Ve skladech byly potraviny uskladněny po dobu až dvou let. Tyto sklady byly velmi dobře zpracovány. Obilné zásobníky (Horreum) byly postaveny na sloupech a byly tak od spodu větrány přes průchozí kanály ve střeše. Skladované zboží tak zůstalo suché a nekazilo se.

Vedle dílen, zpracovávajících kovy, se nacházely také stavbařské provozy na území tábora nebo vně hradeb tábora, protože legiím příslušely různé stavební práce na jimi kontrolovaném území. Z tohoto důvodu jsou označené razítkem legie i cihly, které nebyly použity ve stavbách s vojenským účelem.

Okolí tábora Osady V okolí stálého tábora rychle vznikala osada (Vicus) ve které žil civilní podpůrný personál legie, řemeslníci, obchodníci, hostinští a manželky s rodinami oficiálně svobodných legionářů. Tato osada tvořila společně s vlastním táborem základní kámen romanizace dané provincie. Romanizace byla v okolí vojenských táborů a hranic silnější, než v zázemí.

Hřbitovy Mimo tábor se nacházely hřbitovy.

Vývoj z legionářského tábora na města Z osad vici a vojenských táborů vznikala sídliště s vlastní civilní správou, která se stávala hospodářskými a politickými centry určitých oblastí. Takto vzniklo mnoho významných měst v Porýní (Kolín nad Rýnem, Trevír) Římské označení Pozdější názvy Země Castrum Apulum Alba Iulia (Weißenburg) Rumunsko Augusta Vindelicorum Augsburg Německo Augusta Raurica Kaiseraugst Švýcarsko Castra Bonnensia Bonn Německo Aquincum Budapest Maďarsko Arrabona Győr Maďarsko Castellum apud Confluentes Koblenz Německo Castra Mogontiacum Mohuč Německo Castra Novaesium Neuss Německo Castra Batava / Boiotro Pasov Německo Castra Regina Řezno Německo Castra Rigomagus Remagen Německo Castra Argentorate Straßburg Francie Castra Ulcisia Szentendre Maďarsko Castra Biriciana Weißenburg v Bavorsku Německo Aquae Mattiacorum Wiesbaden Německo Castra Veldidena Wilten, dnes městská část Innsbrucku Rakousko Vindobona Vídeň Rakousko Lauriacum Enns/OÖ Rakousko Favianis Mautern/NÖ Rakousko Carnuntum Bad Deutsch-Altenburg Rakousko Colonia Ulpia Traiana Xanten Německo Eboracum York Velká Británie

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Starověké římské vojenství Kategorie:Starověká římská vojenská architektura Kategorie:Latinská slova a fráze