Ota Jindřich z Vartenberka (německy Otto Heinrich von Wartenberg, 16. století – 29. října 1625 Markvartice u Děčína) byl český šlechtic z rodu Vartenberků, majitel tvrze v Markvarticích poblíž Děčína a přilehlého panství. Podílel se na českém stavovském povstání, následně se však podřídil císaři a konvertoval ke katolictví, krátce zastával také dědičný rodový úřad nejvyššího číšníka Království českého. Na základě jeho krutého jednání s poddanými vypuklo na panství povstání, při kterém ozbrojený dav zaútočil na markvartickou tvrz Červený dvůr a usmrtil jeho a jeho manželku. Byl předposledním členem rodu Vartenberků.
Životopis
Mládí Narodil se jako syn svobodného pána Karla z Vartemberka (1557–1612) z děčínské linie rodu Vartenberků, vlastnících rozsáhlá panství především v severních Čechách a jeho manželky, hraběnky Kateřiny z Mansfeldu (1555–1634), dcery hraběte Jana Jiřího I. z Mansfeld-Eislebenu († 1579) a Kateřiny z Mansfeld-Hinterortu († 1582).Waldstein 12, genealogy.euweb.cz Jeho bratrem byl Jan Jiří z Vartenberka, který byl posledním členem rodu.
Stavovské povstání Aktivně se jakožto evangelík spolu se svým bratrem zapojil do stavovského povstání v letech 1618–1620, které odmítlo vládu císaře Ferdinanda II. a zvolilo nového krále, Fridricha Falckého. Ota Jindřich byl osvoboditelem Elišky Kateřiny ze Smiřic, dědičky ohromného smiřického majetku, která byla vězněna na hradě Kumburku. Jeho sny o značném jmění však přišly vniveč, protože Eliška Kateřina 1. února 1620 zemřela při výbuchu skladu střelného prachu na jičínského zámku.
Po prohře českých a moravských stavů v bitvě na Bílé hoře byla Otovi udělena milost, ten pak přestoupil ke katolicismu a zakoupil si statek Markvartice u Děčína, kde se svou novou manželkou žil. Jeho bratr Jan Jiří naopak všechny své statky Rohozec, panství Nový zámek a Česká Lípa ztratil a v roce 1622 byl nucen emigrovat. Majetek odkoupil jako pobělohorský konfiskát Albrecht z Valdštejna.
Roku 1625 pak zastával úřad nejvyššího číšníka, který byl v rámci rodu děděn.
Selské povstání a úmrtí náhled|Tvrz Červený dvůr Vinou špatné hospodářské situace v zemi během probíhající třicetileté války a vykořisťování poddaných z důvodu zadlužení Oty Vartenberka došlo v říjnu 1625 k povstání. Poté, co nechal opakovaně uvěznit a soudit nespokojené poddané, nabrala vzpoura násilný ráz. Dav markvartickou tvrz oblehl a posléze došlo k prolomení brány. Ota Jindřich byl i s manželkou a dětmi zajati a, patrně ještě na markvartické tvrzi, 28. nebo 29. října zabiti rozzuřeným davem.
Po smrti Poslední člen rodu, bratr Jan Jiří, pak zemřel v Sasku někdy po roce 1630. Údajně na hostině, když prý naráz vypil ohromný pohár vína na opětné slavné pozdvižení české koruny, načež skonal. Jeho smrtí vymírá celý vartenberský rod. Po Otově smrti se nejvyšším číšníkem stal Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a úřad přešel dědičně rodu Slavatů.
Odkazy
Reference
Literatura MÜLLER, Karel. Lázně Sedmihorské na Hrubé Skále a okolí: průvodce pro hosty sedmihorské a cestující. V Praze: M. Knapp, 1882. s. 97. Dostupné online Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto. s. 439. Dostupné online
Externí odkazy
Ota Jindřich Kategorie:Nejvyšší číšníci Českého království Kategorie:Narození v 16. století Kategorie:Úmrtí v roce 1625 Kategorie:Úmrtí 29. října Kategorie:Muži Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Oběti vražd v Česku Kategorie:Oběti třicetileté války Kategorie:Úmrtí v Markvarticích (okres Děčín)