Paolo Pagani, jinak též Paolo Antonio Pagani nebo Paolo Pagano, (22. září 1655 Castello Valsolda – 5. května 1716 Milán ) byl italský barokní malíř, který kromě Itálie působil též na Moravě. Maloval historické obrazy, alegorie, velkoplošné oltářní obrazy a fresky.
Život Pagani pocházel z Castello Valsolda v severní Itálii. O jeho raných letech a vzdělání neexistují téměř žádné dokumenty. V letech 1667–1668 se usadil v Benátkách. Zde byl v roce 1675 pověřen namalováním obrazu Mučednictví svatého Erasma pro Palazzo Molin, který je nyní v Galleria nazionale di palazzo Spinola v Janově. V roce 1680 vytvořil sérii leptů podle obrázků malíře a rytce Giuseppa Diamantiniho. V roce 1687 je registrován v seznamu benátských malířů. Jeho žákem byl mladý malíř Giovanni Antonio Pellegrini.
Nejpozději v roce 1690 Itálii opustil. Krátce snad pobýval ve Vídni a poté působil na Moravě. Olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna ho pověřil výmalbou své rezidence v Kroměříži. Společně se sochařem a štukatérem Baltazarem Fontanou pracovali na výzdobě saly terreny a také reprezentačních prostor v prvním poschodí zámku (ty se však nedochovaly, byly zničeny při požáru v roce 1752). Na Moravě pobyl Pagani nejméně tři roky. Freskami vyzdobil kostel Nanebevzetí Panny Marie na Velehradě, ale jeho dílo zčásti vzalo zasvé při požáru v roce 1719, zčásti (v některých kaplích) bylo přemalováno. Pro biskupovu obrazárnu namaloval čtyři obrazy, z nichž dva se podařilo identifikovat (Hérakles a Paridův soud). Pravděpodobně také pracoval pro knížete Ferdinanda Ditrichštejna při obnově zámku v Mikulově, ale veškeré stopy jeho díla zničil opět požár.
V roce 1695 odešel do Krakova, kde vytvořil obraz sv. Šebestiána pro kostel sv. Anny. U malířské výzdoby sakristie krakovského chrámu Panny Marie je Paganiho autorství sporné. Po několika měsících se Pagani vrátil do Itálie, se zastávkou v Olomouci, kde snad právě při této příležitosti zanechal v augustiniánském klášteře soubor svých kreseb. V rodném Castello Valsolda pak vytvořil jedno ze svých největších děl, výzdobu klenby kostela San Martino. V posledních letech svého života působil v Miláně, kde namaloval několik obrazů pro tamější kostely.Togner, s.32-33
Pagani byl ženatý a měl tři syny. Zemřel v Miláně a byl pohřben v kostele Santa Maria del Giardino. Dílo Paganiho obrazy se vyznačují dynamickým pojetím lidského těla, dramatickou obrazovou kompozicí, naturalistickými detaily a virtuózním světelným stylem inspirovaným Caravaggiem. Sám byl vzorem dalším malířům, např. Pellegrinimu nebo Tiepolovi.
Z Paganiho děl se dochovalo poměrně málo, některá díla mu nelze spolehlivě připsat. Kromě obrazů a fresek se zachovaly i jeho kresby. Nejrozsáhlejší je soubor kreseb, uložený ve sbírkách Vědecké knihovny v Olomouci, který se po zrušení augustiniánského kláštera dostal do tehdejší olomoucké lycejní knihovny.
Výběr z děl Alegorie eucharistie, Museo Casa Pagani, Castello Valsolda Svatý Jeroným (kolem 1685/1690), Lichtenštejnské muzeum ve Vídni fresková výzdoba kleneb (1696–1697), kostel San Martino v Castello Valsolda Umučení svatého Vitala (1696–1697), kostel San Vitale v Chiassu Svatý Liborius uzdravuje nemocného (1712), augustiniánský kostel San Marco v Miláně Svatý Šebestián (1695), kolegiátní kostel sv. Anny v Krakově
Dílo v České republice fresková výzdoba devíti pokojů a saly terreny (mezi 1692–1695), arcibiskupský zámek v Kroměříži (zachováno pouze v sale terreně) Herkules vyvádí Alkéstidu z podsvětí (mezi 1692–1695), obrazárna arcibiskupského zámku v Kroměříži Paridův soud (mezi 1692–1695), obrazárna Arcibiskupského zámku v Kroměříži
Jupiter a Semelé, kolem (kolem 1693), Moravská galerie v Brně fresková výzdoba (mezi 1692–1695) a hlavní oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie (1694), bazilika Nanebevzetí P. Marie ve Velehradě (po požáru roku 1719 zachováno pouze v torzu, poškozený přemalovaný obraz z hlavního oltáře se nachází v kostele sv. Petra a Pavla v Polešovicích)
Museo Casa Pagani V roce 2004 bylo v barokním paláci ve Valsoldě, bývalém sídle rodiny Pagani, zřízeno Muzeum Paola Paganiho. Zaměřením muzea je dokumentace činnosti sochařů, malířů a architektů z Valsoldy, kteří působili po celé Evropě, zejména v období baroka a rokoka.
Odkazy
Reference
Literatura BURRI, Silva. L'affresco di Castello Valsolda nella vicenda artistica di Paolo Pagani. In: Arte Veneta, XXXV, 1981, str. 113-124. (italsky) MORANDOTTI, Alessandro. Paolo Pagani a Pagani di Castello Valsolda. Collana Artisti dei laghi, Fidia edizioni d'arte, Lugano 2000. (italsky) BIANCHI, Federica. Paolo Pagani 1655-1716. (Katalog výstavy konané v Rancate a Campione d'Italia v roce 1998), Milano: Electa, 1998, ISBN 88-435-6552-4 (italsky) TOGNER, Milan. Paolo Pagani: kresby. Olomouc: Votobia, 1997. 233 s. ISBN 80-7198-277-6
Externí odkazy
Paolo Pagani na stránkách Museo Casa Pagani (italsky)
Kategorie:Narození 22. září Kategorie:Narození v roce 1655 Kategorie:Úmrtí 5. května Kategorie:Úmrtí v roce 1716 Kategorie:Úmrtí v Miláně Kategorie:Italští barokní malíři Kategorie:Muži