Karel Ferdinand říšský hrabě z Königsegg-Rothenfelsu, respektive Königsegg-Erps, Karl Ferdinand Reichsgraf von Königsegg-Rothenfels-Erps (1. listopadu 1696 Vídeň – 20. prosince 1759 Vídeň) byl německý šlechtic, diplomat, dvořan, ekonom a státník ve službách Habsburků. Mládí strávil na diplomatických misích ve Francii a Španělsku, poté se v různých funkcích dlouhodobě podílel na správě Belgie (Rakouské Nizozemí). Na počátku vlády Marie Terezie inicioval reformy v ekonomické sféře a svou kariéru završil v úřadu prezidenta dvorské komory (1755–1759). Byl nositelem Řádu zlatého rouna.

Životopis Pocházel ze šlechtické rodiny Königseggů,Rodina Königseggů dostupné onlineRodokmen Königseggů na webu almanachdegotha dostupné online která od 17. století působila ve službách rakouských Habsburků. Byl prvorozeným synem císařského komořího Albrechta Eusebia z Königsegg-Rothenfelsu (1669–1736) a jeho manželky Marie Filipíny, rozené hraběnky Manderscheidové (1667–1751).Der landständische Adel des Herzogtums Steiermark, Štýrský Hradec, 2020; 1052 s. (heslo Königsegg, s. 297–299)

Původně byl předurčen ke kněžské dráze a již v dětském věku obdržel jako obročí post kanovníka ve Štrasburku. V roce 1718 na duchovní kariéru rezignoval, stal se císařským komořím a pod patronátem svého strýce Lothara Dominika z Königsegg-Rothenfelsu vstoupil do diplomatických služeb. Nejprve působil jako tajemník vyslanectví v Paříži, krátce byl pak hofmistrem arcivévodkyně Marie Josefy provdané za saského kurfiřta Augusta a pobýval v Drážďanech (odtud také gratuloval do Prahy císaři Karlovi VI. ke kornovaci českým králem).VÁCHA, Štěpán a kolektiv: Karel VI. a Alžběta Kristýna. Česká korunovace 1723, Národní galerie Praha, 2009; s. 45, 281 ISBN 978-80-7035-428-5 V letech 1725–1728 byl císařským vyslancem v Haagu.KUBEŠ, Jiří: Náročné dospívání urozených. Kavalírské cesty české a rakouské šlechty (1620–1750), Pelhřimov, 2013; s. 89 Jeho působení zde nebylo příliš úspěšné, protože Nizozemí vnímalo jako ohrožení svých obchodních zájmů založení Ostendské společnosti.WANNER, Michal, STANĚK, Karel: Císařský orel a vábení Orientu. Zámořská obchodní expanze habsburské monarchie (1715–1789), Dolní Břežany, 2021; s. 71–72 ISBN 978-80-7649-010-9 Jako diplomat pak působil znovu v Paříži a také v Madridu, kde v letech 1728–1730 zastupoval svého nemocného strýce Lothara Dominika. V roce 1729 byl jmenován členem státní rady v Rakouském Nizozemí (dnešní Belgie), později byl též členem nejvyšší rady pro Rakouské Nizozemí ve Vídni a cestoval mezi Vídní a Bruselem. Úzce spolupracoval s místodržitelkou arcivévodkyní Marií Alžbětou a v roce 1740 byl krátce prezidentem státní rady. V roce 1740 byl též jmenován tajným radou a od roku 1742 zastával funkci nejvyššího hofmistra nové místodržitelky arcivévodkyně Marie Anny. Jako zplnomocněný ministr byl v letech 1743–1744 krátce guvernérem v Bruselu.Přehled představitelů státní správy v Belgii na webu worldstatesmen dostupné online

Po úmrtí Marie Anny se vrátil do Vídně a stal se nejvyšším hofmistrem ovdovělé císařovny Alžběty Kristiny. V roce 1744 obdržel Řád zlatého rounaKUBEŠ, Jiří: V zastoupení císaře. Česká a moravská aristokracie v habsburské diplomacii 1640–1740; NLN, Praha, 2018; s. 393, 450 ISBN 978-80-7422-574-1 a byl pověřen důležitými úkoly v hospodářské politice habsburské monarchie v době probíhajících válek o rakouské dědictví. Od roku 1747 byl prezidentem Dvorního kolegia pro hornické a mincovní záležitosti, později zemským maršálkem v Dolním Rakousku (1750–1753)Přehled představitelů státní správy v Dolním Rakousku na webu worldstatesmen dostupné online a nakonec od roku 1755 prezidentem dvorské komory.LACKO, Miroslav: Mária Terézia, Karol Ferdinand Königsegg von Erps a reformy štátnej banskej spravy v habsburskej monarchii in: Kolektiv Císařovna Marie Terezie a střední Evropa. 300 let od narození reformátorky; Hodonín, 2019; ISBN 978-80-87375-12-9 s. 135–174

Vzhledem k jeho působení ve správě dolů na vzácné kovy v Horních Uhrách je jeho portrét dochován v muzeu v Banské Štiavnici, další portrét s dekorací Zlatého rouna má ve svých sbírkách Rakouská národní knihovna.

Rodina V roce 1720 se oženil s hraběnkou Helenou Hyacintou van Erps-Boischott (1694–1776) z vlivné nizozemské rodiny, podle ní se pak někdy psal jako Königsegg-Erps. Z jejich manželství se narodily dvě dcery. Starší Marie Josefa (1724–1785) byla manželkou hraběte Jana Karla ze Žerotína (1719–1775), mladší Marie Františka (1725–1752) byla první manželkou hraběte Leopolda Josefa z Neippergu (1728–1792), který se pak oženil ještě třikrát.WISSGRILL, Karl: Schauplatz der landsässigen Niederoesterreichischen Adels, díl V.; Vídeň, 1804; s. 251–252 dostupné online

Ze sourozenců Karla Ferdinanda vynikl bratr Kristián Mořic (1705–1778), který v dynastických válkách 18. století dosáhl v císařské armádě hodnosti polního maršála. Kromě výše zmíněného strýce Lothara měl Karel Ferdinand další dva strýce, kteří zastávali vysoké církevní posty v Čechách – Hugo František (1660–1720) byl biskupem v Litoměřicích a František Antonín (1672–1744) velkopřevorem Maltézského řádu v Čechách.

Odkazy Reference

Literatura Kolektiv: Portréty komorských grófov a osobností baníctva a hutníctva na území Slovenska v 17.–19. storočí, Banská Štiavnica, 2007; 191 s. ISBN 978-80-968621-8-4

Externí odkazy Karel Ferdinand Königsegg-Rothenfels in: Allgemeine Deutsche Biographie

Kategorie:Königseggové Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Hrabata Kategorie:Místodržitelé Kategorie:Guvernéři Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Narození 1. listopadu Kategorie:Narození v roce 1696 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 20. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1759 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži