Rudolf Josef II. kníže z Colloredo-MannsfelduPravopis rodového příjmení kolísá ve variantách Colloredo-Mannsfeld nebo Colloredo-Mansfeld. V pramenech a literatuře bývá Rudolf Josef označován jako druhý pro odlišení od svého dědečka Rudolfa Josefa z Colloreda (1706–1788), i když ten užíval jméno Colloredo-Waldsee, zatímco Rudolf Josef II. byl známý pod aliančním příjmením Colloredo-Mannsfeld.( Rudolph Joseph II. Fürst zu Colloredo-Mannsfeld, Graf zu Waldsee, Vicegraf zu Mels, Markgraf zu St. Sophia; 16. dubna 1772 Vídeň – 28. prosince 1843 Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic, vlastník rozsáhlých statků v Čechách (Dobříš, Opočno). Po otci zdědil titul knížete (1807) a v závěru napoleonských válek inicioval setkání spojeneckých panovníků a diplomatů na svém zámku v Opočně.Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 237 Později zastával vysoké posty u císařského dvora ve Vídni, nakonec byl nejvyšším císařským hofmistrem (1835–1843). Byl rytířem Řádu zlatého rouna (1830).

Životopis náhled|vlevo|Zámek Opočno Pocházel ze starého italského rodu Colloredů,Ottův slovník naučný, díl V.; Praha, 1892 (reprint 1997); s. 517–520 (heslo z Colloreda) ISBN 80-7185-102-7Rodokmen Colloredů na webu historickaslechta narodil se jako nejstarší syn říšského vicekancléře Františka Gundakara z Colloreda (1731–1807) a jeho manželky Marie Isabely z Mansfeldu (1751–1794).Rodokmen Mansfeldů in: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 446–447 Otec převzal dědictví vymřelého rodu Mansfeldů a v roce 1789 byl povýšen do knížecího stavu se jménem Colloredo-Mansfeld. Rudolf Josef byl v roce 1791 jmenován císařským komorníkemRudolf Josef Colloredo-Mannsfeld in: Hof- und Staats-Handbuch des österreichischen Kaiserthumes, Vídeň, 1844; s. 80 dostupné online a po otci převzal v roce 1807 správu rodových statků v Čechách a Rakousku. Až za napoleonských válek se aktivně zapojil do veřejného života. Učinil tak po Napoleonově expanzi do německých zemí a rozkladu Svaté říše římské, v jejíž strukturách zastával otec vysoké funkce. Byl veden také příkladem svých mladších bratrů, kteří bojovali v armádě. Do aktivit proti Napoleonovi se zapojil nejprve nepřímo v roce 1809, kdy na svém zámku Skalka zřídil lazaret pro zraněné vojáky.MACH, Jiří: Vyprávění o zámku Skalka, Podbřezí, 2011; s. 89 ISBN 978-80-260-1679-3

náhled|vlevo|Zámecký park Opočno Po Napoleonově porážce v Rusku se kníže Rudolf Josef stal jednou z předních osobností evropské diplomacie, když inicioval setkání diplomatů a panovníků na svém zámku v Opočně. V červnu 1813 na Opočno přijeli ministři zahraničí Rakouska, Ruska a Pruska (Metternich, Hardenberg, Nesselrode), o několik dní později se k nim připojili i ruský car Alexandr I. a pruský král Fridrich Vilém III.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha 1989; s. 346 Na diplomatická jednání navazovaly manévry rakouské armády konané u obce Pulice. Vůdčí osobností diplomatických schůzek byl rakouský kancléř Metternich, který pak další jednání přesunul do nedalekých Ratibořic, mezitím se v Drážďanech setkal i s císařem Napoleonem. Výsledkem spojeneckých jednání byla konvence z Reichenbachu (27. června 1813), která zavazovala Rakousko ke společnému postupu s Ruskem a Pruskem proti Napoleonovi.

Po napoleonských válkách pobýval kníže Rudolf Josef častěji ve Vídni a v návaznosti na modifikaci šlechtické titulatury Rakouského císařství obdržel v roce 1825 nárok na oslovení Jasnost (Durchlaucht).POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 103 ISBN 978-80-85955-39-2 Nakonec zastával vysoké funkce u císařského dvora. V roce 1828 byl jmenován c. k. tajným radou a v letech 1828–1834 byl nejvyšším dvorským maršálkem. V roce 1830 obdržel Řád zlatého rounaLOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 270 a nakonec byl v letech 1835–1843 císařským nejvyšším hofmistrem. Po jeho úmrtí zůstal tento post několik let neobsazen, až v roce 1848 byl obnoven pro Karla Ludwiga Grünneho. Z titulu úřadu nejvyššího hofmistra byl také plukovníkem císařské tělesné stráže. Mimoto byl držitelem dědičného úřadu nejvyššího stolníka v Českém království, který jeho rodu náležel od roku 1723. Jako nejvyšší stolník byl v roce 1836 účastníkem korunovace Ferdinanda I. českým králem v Praze. Obdržel také několik vyznamenání od zahraničních panovníků, byl nositelem sardinského Řádu zvěstování a velkokříže parmského Konstantinova řádu sv. Jiří. Byl též čestným členem řady institucí s kulturním zaměřením, mimo jiné se angažoval v české Společnosti vlasteneckých přátel umění.Rudolf Josef Colloredo-Mannsfeld in: Hof- und Staats-Handbuch des österreichischen Kaiserthumes, Vídeň, 1844; s. 3 dostupné online

Kníže Rudolf Josef zemřel ve Vídni v prosinci 1842 ve věku 71 let, pohřben je v kostele Panny Marie v Opočně, kde v roce 1810 přestavbou zřídil rodinnou hrobku.Hřbitovní kostel Panny Marie v Opočně na webu Národního památkového ústavu dostupné onlineKUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 4. díl; Praha, 2000; s. 726 ISBN 80-85983-16-8

Majetkové poměry náhled|vlevo|Zámek Dobříš Jako nejstarší syn převzal v roce 1807 po otci rozsáhlý majetek v Čechách a v Rakousku. V Čechách zdědil fideikomisní panství OpočnoKUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; 4. díl; Praha, 2000; s. 724 ISBN 80-85983-16-8 a Dobříš,KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl; Praha, 1996; s. 670 v Dolním Rakousku zdědil panství Sierndorf se zámkem. Další české panství Zelená Hora s Colloredo-Mansfeldským palácem v Praze převzal mladší bratr Jeroným,MAREŠOVÁ, Marie: Rodinný archiv Auerspergů, Zelená Hora; Státní oblastní archiv v Plzni, Plzeň, 2008; s. 4 dostupné online nejmladší z bratrů Ferdinand získal dolnorakouské panství Staatz poblíž hranic s Moravou. V případech Dobříše a Opočna se jednalo o velký pozemkový majetek, k panství Opočno patřila tři městečka (Opočno, Dobruška, Třebechovice pod Orebem) a 89 vesnic, panství Dobříš zahrnovalo městečko Dobříš a 63 vesnic.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 60 Počtem obyvatel bylo větší panství Opočno, ale rozsahem v hektarech bylo jen poloviční k Dobříši, k níž patřily rozsáhlé lesní porosty na Příbramsku.

V Opočně inicioval Rudolf Josef vybudování rozsáhlého parku v prostoru pod zámkem v údolí Zlatého potoka (část parku je známá pod názvem Rudolfovo údolí).Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 347 Koncepce parku v krajinářském stylu s vyhlídkami, altány a lávkami byla dílem zahradníka J. Exnera.HIEKE, Karel: České zámecké parky a jejich dřeviny; Praha, 1984; s. 289–291 K proměně zámeckého areálu přispěl také výstavbou empírové jízdárny. Na nedalekém zámku Skalka nechal kolem roku 1825 upravit zámeckou kapli (panství Skalka bylo k Opočnu připojeno až v roce 1800 nákupem za 70 000 zlatých od Mladotů ze Solopisk).Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 446MACH, Jiří: Vyprávění o zámku Skalka, Podbřezí, 2011; s. 23, 43 ISBN 978-80-260-1679-3 K rozšiřování rodového dědictví přistoupil jen jednou v roce 1838, kdy k Dobříši přikoupil od rodu Harbuval-Chamaré statek Dlouhá Lhota se zámkem.Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 57 Krátce po jeho smrti bylo dobříšské panství obohaceno ještě o panství Buková (1845).Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985, s. 44 Příležitostně se uplatnil také jako podnikatel a v obci Ledce na opočenském panství nechal v letech 1835–1836 postavit cukrovar.HOŘEJŠ, Miloš: Podnikatelské aktivity šlechty v cukrovarnictví na příkladu Colloredo-Mannsfeldského cukrovaru v Opočně-Podzámčí in: Listy cukrovarnické a řepařské, Národní technické muzeum Praha, 2010; s. 317–320 dostupné online

Jako vysoký hodnostář císařského dvora potřeboval sídlo ve Vídni a v roce 1827 koupil od Esterházyů palác na náměstí Freyung. Současná podoba paláce pochází však až z doby dalších majitelů Hardeggů, kteří jej koupili v roce 1845 a díky nim je také známý pod názvem Palais Hardegg.Palais Hardegg dostupné online

Rodina V roce 1792 se jako dvacetiletý oženil s hraběnkou Filipínou Marií z Oettingen-Katzensteinu (1776–1842). Sňatek se konal v Salcburku a byl posvěcen Rudolfovým strýcem, salcburským knížetem-biskupem Jeronýmem z Colloreda.Rodina Colloredo-Mannsfeld in: WISSGRILL, Karl von: Schauplatz des landsässigen nieder-oesterreichischen Adels , díl I.; Vídeň, 1794; s. 142 dostupné online Filipína Marie se později stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže.Rodina Colloredo-Mannsfeld in: Gothaischer genealogischer Hofkalender auf das Jahr 1841; Gotha, 1841; s. 86 dostupné online Manželství zůstalo bez potomstva. Dědicem veškerého majetku se stal synovec František de Paula II. z Colloredo-Mannsfeldu.

Rudolf Josef měl čtyři mladší sourozence, z nichž byly dvě sestry-dvojčata. Marie Gabriela (1773–1788) zemřela předčasně, Marie Henrietta (1773–1814) byla manželkou hraběte Emericha z Eltzu (1765–1844), významného rakouského diplomata a dlouholetého velvyslance ve Španělsku. Bratr Jeroným (Hieronymus) (1775–1822) sloužil v armádě, vyznamenal se v napoleonských válkách, nakonec dosáhl hodnosti polního zbrojmistra. Nejmladší bratr Ferdinand (1777–1848) původně také sloužil v armádě, později se ale věnoval správě svých statků v Rakousku a zastával řadu funkcí v ekonomické správě rakouských zemí.

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

Rodokmen Colloredů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)

Rudolf Josef Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Nositelé Řádu zvěstování Kategorie:Lidé s dvojitým příjmením Kategorie:Narození 16. dubna Kategorie:Narození v roce 1772 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 28. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1843 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení v Opočně Kategorie:Muži