náhled|Lorraine v roce 2013 Edward Warren Miney (7. září 1926 Bridgeport – 23. srpna 2006 Monroe) a Lorraine Rita Warren (rozená Moran; 31. ledna 1927 Bridgeport – 18. dubna 2019 Monroe) byli američtí paranormální vyšetřovatelé a autoři spojení s významnými případy údajných strašidelných jevů. Edward byl samouk a samozvaný démonolog, spisovatel, přednášející a umělec. Lorraine se hlásila k jasnovidectví a lehkému transu, úzce spolupracovala se svým manželem.

V roce 1952 založili Warrenovi New England Society for Psychic Research (NESPR), nejstarší skupinu lovců duchů v Nové Anglii. Jsou autory mnoha knih o paranormálních jevech a o svých soukromých vyšetřováních různých zpráv o paranormální činnosti. Tvrdili, že během své kariéry vyšetřili více než 10 000 případů. Warrenovi byli mezi prvními vyšetřovateli strašení v Amityville. Podle Warrenových, oficiálních webových stránek NESPR, časopisu Viviglam Magazine a několika dalších zdrojů, NESPR využívá při svých vyšetřováních řadu osob, včetně lékařů, výzkumníků, policistů, zdravotních sester, vysokoškolských studentů a členů duchovenstva.

Příběhy o paranormálních aktivitách a démonech, které manželé Warrenovi zpopularizovali, byly adaptovány nebo nepřímo inspirovaly desítky filmů, televizních seriálů a dokumentů. Mezi nejznámější patří film V zajetí démonů (2013), Annabelle (2014) a další.

Skeptici Perry DeAngelis a Steven Novella prozkoumali důkazy manželů Warrenových a popsali je jako „lži“. Skeptičtí vyšetřovatelé Joe Nickell a Benjamin Radford dospěli k závěru, že známější případy strašení, Amityville a strašení rodiny Snedekerových, se nestaly a byly vymyšlené.

Významná vyšetřování

Annabelle Podle Warrenových v roce 1970 dvě spolubydlící tvrdily, že je jejich hadrová panenka posedlá duchem mladé dívky jménem Annabelle Higgins. Warrenovi panenku vzali a spolubydlícím řekli, že je „ovládána nelidskou přítomností“, a vystavili ji ve svém Okultním muzeu. Legenda o této panence inspirovala několik filmů v sérii V zajetí démonů a je motivem v mnoha dalších.

Rodina Perronových V roce 1971 Warrenovi tvrdili, že v domě rodiny Perronových v Harrisville v Rhode Islandu straší čarodějnice, která tam žila na počátku 19. století. Podle Warrenových Bathsheba Sherman obětovala svého malého syna ďáblu a poté proklela tuto zemi. Tento příběh je tématem filmu V zajetí démonů z roku 2013. Lorraine Warren byla konzultantkou produkce a ve filmu se objevila v cameo roli. Reportér deníku USA Today se zabýval údajným faktickým základem filmu.

Horor v Amytiville Warrenovi nejvíce proslavila účast na případu Horor v Amityville z roku 1975, v němž newyorský pár George a Kathy Lutzovi tvrdili, že jejich dům je pronásledován násilnou démonickou přítomností tak intenzivní, že je nakonec donutila opustit svůj domov. Autoři knihy The Amityville Horror Conspiracy Stephen a Roxanne Kaplanovi tento případ označili za podvod. Lorraine Warren řekla reportérovi deníku The Express-Times, že Horor v Amityville nebyl podvod. Zprávy o strašení byly základem pro knihu Horor v Amityville Jaye Ansona z roku 1977 a byly adaptovány do filmů Horor v Amityville (1979) a 3:15 zemřeš (2005), přičemž také posloužily jako inspirace pro následnou filmovou sérii. Verze událostí podle Warrenových je částečně adaptována a zobrazena v úvodní sekvenci filmu V zajetí démonů 2 (2016). Podle Benjamina Radforda byl příběh „vyvrácen očitými svědky, vyšetřováním a forenzními důkazy“. V roce 1979 právník William Weber prohlásil, že on, Jay Anson a obyvatelé domu vymysleli tento hororový příběh nad mnoha lahvemi vína.

Poltergeist z Enfieldu V roce 1977 Warrenovi vyšetřovali tvrzení, že rodina v severním předměstí Londýna, Enfieldu, byla pronásledována poltergeistem. Zatímco řada nezávislých pozorovatelů incident odmítla jako podvod „pozornosti chtivých“ dětí, Warrenovi byli přesvědčeni, že se jednalo o případ „démonického posednutí“. Tento příběh byl inspirací pro film V zajetí démonů 2 (2016), ačkoli kritici tvrdí, že Warrenovi byli do případu zapojeni „v mnohem menší míře, než jak je znázorněno ve filmu“. Ve skutečnosti se manželé objevili na místě činu bez pozvání. V důsledku toho jim byl odepřen přístup do domu.

Parapsycholog Guy Lyon Playfair, který spolu s Mauricem Grossem vyšetřoval případ Enfield, také tvrdí, že film značně zveličil roli Warrenových ve vyšetřování. V roce 2016 uvedl, že se „objevili jednou“ a že Ed Warren Playfairovi řekl, že „[Warrenovi] by mohli na [tomto případu] vydělat spoustu peněz [...]“. Potvrdil tvrzení, že Warrenovi „nebyli pozváni“ do domu v Enfieldu a že „nikdo [...] z rodiny o něm nikdy neslyšel, dokud se [Ed Warren] neobjevil“.

Arne Johnson V roce 1981 byl Arne Cheyenne Johnson obviněn z vraždy Alana Bona, který mu pronajímal jeho byt. Ed a Lorraine Warrenovi byli před vraždou povoláni, aby se zabývali údajným démonickým posednutím mladšího bratra Johnsonovy snoubenky. Warrenovi následně tvrdili, že Johnson byl také posedlý. Při soudním řízení se Johnson pokusil hájit se tvrzením, že je nevinen z důvodu démonického posednutí, ale jeho argumentace nebyla úspěšná. Tento příběh slouží jako inspirace pro film V zajetí démonů 3: Na Ďáblův příkaz (2021). Případ byl popsán v knize Geralda Brittla z roku 1983 Démonologové: Ďábel v Connecticutu.

Dům Snedekerových V roce 1986 Ed a Lorraine Warrenovi a prohlásili, že dům Snedeker, bývalý pohřební ústav, je posedlý démony. Případ byl popsán v knize z roku 1993 In a Dark Place: The Story of a True Haunting (v překladu: Na temném místě: Příběh skutečného strašení). V roce 2002 byl natočen televizní film, který se později stal součástí série kanálu Discovery Channel A Haunting (v překladu: Strašení). V roce 2009 byl do kin uveden film Petera Cornwella Hrůza v Connecticutu, založený na verzi událostí podle Warrenových. Spisovatel hororů Ray Garton, který napsal zprávu o údajném strašení rodiny Snedekerových v Southingtonu v Connecticutu, později zpochybnil pravdivost zpráv obsažených v jeho knize a řekl: „Rodina, která procházela vážnými problémy, jako je alkoholismus a drogová závislost, nedokázala udržet svou verzi příběhu, a já jsem byl velmi frustrovaný; je těžké psát knihu založenou na skutečných událostech, když vám všichni zúčastnění vyprávějí různé příběhy.“ Paranormálnímu vyšetřovateli Benjaminu Radfordovi Garton o Lorraine řekl: „Kdyby mi řekla, že zítra ráno vyjde slunce, vyžádal bych si druhý názor.“

Rodina Smurlových Obyvatelé Pensylvánie Jack a Janet Smurlovi nahlásili, že jejich dům byl narušen četnými nadpřirozenými jevy, včetně zvuků, pachů a zjevení. Warrenovi se zapojili do případu a tvrdili, že dům Smurlových byl obýván čtyřmi duchy a také démonem, který údajně sexuálně napadl Jacka a Janet. Verze příběhu Smurlových se stala námětem knihy z roku 1986 s názvem The Haunted a stejnojmenného televizního filmu v režii Roberta Mandela, stejně jako filmu V zajetí démonů 4: Poslední rituály (2025).

Hřbitov Union Kniha Eda Warrena Graveyard: True Hauntings from an Old New England Cemetery (1992) popisuje ducha „Bílé paní“, který straší na hřbitově Union. Warren tvrdil, že „zachytil její podstatu“ na film.

Osobní život Ed a Lorraine Warrenovi byli členy římskokatolické církve. Vzali se v roce 1945. Dne 11. ledna 1946 se jim narodila dcera Judy.

Warrenovi věřili, že démonické síly pravděpodobně ovládají ty, kteří postrádají víru.

Ed zemřel 23. srpna 2006 a Lorraine zemřela 18. dubna 2019. Oba byli pohřbeni na hřbitově ve městě Monroe ve státě Connectitut v USA.

Obvinění Judith Penney V roce 2017 Judith Penney tvrdila, že měla 40 let sexuální vztah s Edem, kterému bylo v té době 27 let, a který začal, když jí bylo 15. Podle Penney ji Lorraine přesvědčila, aby podstoupila potrat když otěhotněla, protože narození dítěte by se stalo veřejným skandálem a mohlo by zničit podnikání Warrenových. Penney také tvrdila, že byla svědkem fyzického napadání mezi manželi. Lorraine si nechala do smlouvy na filmovou sérii The Conjuring vložit podmínku, že ona a Ed nesmějí být zobrazováni jako osoby zapletené do mimomanželských poměrů nebo trestných činů, jako je sex s nezletilými. Dcera a zeť Warrenových uvedli, že během desítek let, které strávili s Warrenovými a Judith Penney, nikdy nebyli svědky žádného z údajných činů.

Kritika Dle rozhovoru z roku 1997 pro Connecticut Post, Steve Novella a Perry DeAngelis vyšetřovali Warrenovy pro Skeptickou společnost Nové Anglie (New England Skeptical Society, NESS). Shledali, že jsou to příjemní lidé, ale s ohledem na jejich tvrzení o démonech a duších je považovali „v nejlepším případě za vypravěče bezvýznamných strašidelných příběhů a v nejhorším případě za nebezpečné podvodníky“. Zaplatili si prohlídku za 13 dolarů a prohlédli si všechny důkazy, které Warrenovi měli o duších a duších. Shlédli videa a prohlédli si nejlepší důkazy. Došli k závěru, že „je to všechno výmysl“. Objevili běžné chyby při fotografování s bleskem a nic zlého v artefaktech, které Warrenovi nasbírali. Podle Novelly, „Mají... spoustu vymyšlených příběhů o důkazech, které jim unikly... Nedělají dobré vědecké vyšetřování; mají předem daný závěr, kterého se doslova a nábožensky drží“. Lorraine Warrenová řekla, že problém s Perrym a Stevem je, že „nic nezakládají na Bohu“. Novella odpověděl: „Je třeba vynaložit úsilí, aby člověk dokázal kriticky uvažovat, skutečně využít své intelektuální schopnosti a dojít k závěru, který skutečně odráží realitu ... To je to, co vědci dělají každý den, a to je to, co zastávají skeptici.“

V článku pro The Sydney Morning Herald, který zkoumal, zda jsou filmy o nadpřirozených jevech skutečně založeny na skutečných událostech, bylo toto vyšetřování použito jako důkaz opaku. Jak cituje Novella: „Oni [Warrensovi] tvrdí, že mají vědecké důkazy, které skutečně prokazují existenci duchů, což zní jako ověřitelné tvrzení, do kterého se můžeme pustit s plnou silou. Našli jsme velmi milý pár, několik skutečně upřímných lidí, ale absolutně žádné přesvědčivé důkazy...“ Ačkoli bylo jasné, že ani DeAngelis, ani Novella si nemysleli, že by Warrenovi úmyslně někomu ublížili, varovali, že tvrzení jako ta Warrenových slouží k posílení bludů a zmatení veřejnosti ohledně legitimní vědecké metodologie.

Okultní muzeum Kromě vyšetřování manželé provozovali ještě muzeum okultních jevů – Warrens' Occult Museum (které bylo zavřeno pro veřejnost v roce 2019) v zadní části svého domu v Monroe v Connecticutu za pomoci zetě Lorraine Tonyho Spera. V muzeu bylo vystaveno mnoho předmětů z celého světa, které byly podle manželů nějakým způsobem posednuté. Bylo zde vystaveno mnoho artefaktů z jejich nejslavnějších vyšetřování. V roce 2020 bylo muzeum ve vlastnictví Judy Warrenové a Tonyho Spery. Muzeum bylo uzavřeno z důvodu problémů s územním plánováním a obav, že dům je rezidenční nemovitostí, která byla využívána k nerezidenčním účelům.

V srpnu 2025 komik Matt Rife oznámil, že spolu s youtuberem Eltonem Casteem koupili dům a muzeum Warrenových a budou až do roku 2030 zákonnými správci všech vystavených artefaktů. Rife poznamenal, že muzeum bude znovu otevřeno a návštěvníci v něm budou moci strávit noc.

Reference

Kategorie:Američtí římští katolíci Kategorie:Američtí spisovatelé 20. století Kategorie:Američtí spisovatelé 21. století Kategorie:Paranormální jevy Kategorie:Démonologové Kategorie:Narození v roce 1926 Kategorie:Narození v roce 1927 Kategorie:Narození 7. září Kategorie:Narození 31. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 2006 Kategorie:Úmrtí v roce 2019 Kategorie:Úmrtí 23. srpna Kategorie:Úmrtí 18. dubna