Antonín Formandl (28. května 1882 Hodonín – 20. listopadu 1931 Brodek u Přerova) byl továrník v městysi Brodek u Přerova, filantrop, vicepresident olomoucké Obchodní a živnostenské komory, celní rada, člen Československé ústřední rady železniční, člen předsednictva České obce sokolské, předseda České sportovní společnosti v Olomouci, funkcionář Československé národní demokracie, člen Okresního Národního výboru v Moravské Ostravě, zakládající člen Spolku Národního divadla Moravsko-slezského aj.
Mládí Antonín Formandl se narodil 28. května 1882 v Hodoníně,matrika narozených Hodonín, dostupné online kde se v domku jeho děda Ignáce narodil TGM.Novák, V.: Zrnka a zrníčka z dob dávných i nedávných. Kulturní kalendář města Leden 1969, s. 1 - 2. online 3.9.2022 Ve 4 letech mu umřel otec (1853–1887), když se jako člen komise pro živelné pohromy nachladil při pochůzce. Antonín vychodil v Hodoníně českou obecnou školu a německou měšťanskou školu. Ve 14 letech se s matkou a sestrou přestěhoval do Vídně a nechal se zapsat do Petzeltovy obchodní školy. V 17 mu umřela matka (1854–1899).
Zaměstnání Nejprve pracoval v malé továrně na židle ve Veselí, potom v brněnské firmě Samuela Cerkoviče. Za sirotčí peníze si udělal vojenský kurz jako jednoroční dobrovolník, aby v případě odvodu mohl sloužit jako důstojník. Cerkovič ho pak v rámci školení na ředitelské místo poslal ke svému bratru do vídeňské pobočky své firmy. Bydlel u rodiny Grübäckové a vstoupil do spolku katolické mládeže. Pak přešel jako šéf kanceláře k vídeňské farmaceutické firmě Hammer a Voršak majitele Felixe Pfeifera ve III. okrese. V Českoslovanském zpěváckém spolku ve Vídni Lumír se seznámil s budoucí manželkou Martou Pelikánovu, která též navštěvovala Petzeltovu obchodní školu a roku 1905 se s ní ve Vídni oženil. Roku 1909 byl hlavním účetním mlýna Vinko Majdiče v jugoslávském Kranj, kde v místním Sokole působil jako cvičitelZAL, KRA – 2, a.e. 1333, Zapisnik XIV. rednega občnega zbora z dne 5.1.1909 podle Medved, Nina: RAZVOJ IN DELOVANJE KRANJSKEGA SOKOLA DO PRVE SVETOVNE VOJNE, DIPLOMSKO DELO, UNIVERZA V LJUBLJANI, Fakulteta za šport, Ljubljana 2007, str.59 a 80 dostupné online a jako člen zdejší Narodne čitalnice také hrál divadlo.Narodna čitalnica v Kranju : 1863-1913 : spominska knjižica, posvečena ob petdesetletnici vsem dosedanjim članom in sodelavcem, dobrotnikom in prijateljem. [s. l.]: Narodna čitalnica, 1913. Dostupné online Přečteno 18 listopadu 2022. Roku 1911 již byl prokuristou chemické továrny Luttnar v Moravské Ostravě.Brünner Zeitung. 57. Amtsblatt zur Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, roč. 1911, příl. č. 57, s. . Dostupné online Členem zdejší sokolské jednoty byl od roku 1909.Obzor. V Přerově: Společnost vydavatelská, 1931(268), s. 7. Dostupné online Byl zde též zakládajícím členem Spolku Národního divadla Moravsko-slezskéhoMoravský večerník. Olomouc: Josef Friedl, 1931(268), s. 2. ISSN 2533-4646. Dostupné online a byl první, kdo se přihlásil s větším obnosem k zřízení divadla.České slovo. Olomouc, 1931(316), s. . ISSN 2694-863X. Dostupné online Stanul tehdy v jeho výboru jako divadelní referent.Moravská orlice. František Uman, 17.10.1918, 56(237), s. 3. ISSN 1803-117X. Dostupné online Roku 1916 stanul v pracovním výboru tehdy založeného Ústředního svazu rakouského chemického a hutního průmyslu – Zentralverband der chemischen und metallurgischen Industrie Oesterreichs.Fremden-Blatt 6. Juni 1916, str 19, online Ještě jako ředitel firmy Luttnar se přihlásil k hospodářské spolupráci s Národnímu výborem,Vzpomínky hornického činovníka J. Šavla in Ostravský úderník: oficielní orgán Ústředí ostravsko-karvinského kamenouhelného revíru a Krajské odborové komise horníků v Moravské Ostravě. Moravská Ostrava: Ústředí ostravsko-karvinského kamenouhelného revíru, 17.10.1947, 3(43). s. 11. ISSN 2464-7357. Dostupné online členem Okresního národního výboru v Moravské Ostravě se stal již roku 1918 kooptován jako zástupce České sociálně demokratické strany.Ostrava: příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska. Ostrava: Profil, 1969, undefined(5). s. 195. ISSN 0232-0967. Český svět: illustrovaný čtrnáctidenník. Praha: Karel Hipman, 10.07.1919, 15(45). s. . Dostupné online
Továrníkem v Brodku u Přerova Brodecká pobočka firmy August Luttnar, Moravská Ostrava, byla 16. listopadu 1918 převedena na jejího dosavadního ředitele, který v tisku 23. listopadu 1918 oznámil její převzetí do svého majetku.Stráž Severní Moravy. Zábřeh: Rudolf Hrabě, 1918(94), s. . Dostupné online. Od počátku roku 1920 nesla firma název Chemická továrna a impregnace dřeva A. Formandl, Brodek. Nový majitel postupně rozšířil plochu závodu, v roce 1919 zřídil podnikovou železniční vlečku, kterou ještě v letech 1921 a 1930 rozšířil.Lapáček, Jiří: Archiv obce Brodek u Přerova, Inventář Státního okresního archivu Přerov, Přerov 2008 online Továrna se věnovala výrobě technických tuků, leštidel a cídidel, barev a laků a zejména impregnaci železničních pražců a telegrafních sloupů. Součástí areálu továrny byla i tzv. Luttnarova vila, vystavěná předchozím majitelem továrny, s parkovou úpravou okolíZEDEK, Jan. Olomouc město i okres. Brno: Národohospodářská propagace ČSR, , s. . Dostupné online a soukromým tenisovým kurtem.Himmler, Radim: Návštěva Karla Koželuha v Olomouci. Himmler, Radim. In: Střední Morava : vlastivědná revue / Olomouc : Memora 13, č. 25, (2007,) s. 115-118. dostupné online Roku 1923 měla Chemická továrna a impregnace dřeva Antonína Formandla s prokuristy Bohumilem Ležatkou (továrníkův švagr) a Antonem Mühlem svůj poboční závod: v Praze na Královských Vinohradech, Korunní třída 47.Compass – Finanzielles Jahrbuch 1923, Industrie und Handel, Band V. Tschechoslovakei, C. Berg. u. Hüttenwerke: I. Kohle, Eisen etc., Wien 1923, str. 212 str. 634 Později byly filiálky v Praze Nuslích a na Slovensku v obci Kysak Obyšovce.
Sokol Továrník Formandl byl štědrým podporovatelem své obce, kde postavil nákladem více než miliónu korun sokolovnu,České slovo. Olomouc, 1931(316), s. . ISSN 2694-863X. Dostupné onlineWikiTree contributors, "Antonín Formandl (1882-1931)," WikiTree: The Free Family Tree, Sokolovna v Brodku u Přerova, Dostupné . online kam byla umístěna i Masarykova knihovna a čítárna městyse Brodku u Přerova, jejíž knihovní rady se stal místopředsedou.Hýbl, František:Sto let od založení Masarykovy knihovny a čítárny městyse Brodku u Přerova, Brodecký zpravodaj, 1/2020,vydává Městys Brodek u Přerova, str 5-6, online V srpnu roku 1920 se započalo se stavbou a roku 1921 sokolovna stála. Roku 1921 byl zvolen starostou jednoty, roku 1922 starostou Středomoravské župy Kratochvílovy v Přerově a roku 1925 členem předsednictva ČOS.Pozor. Olomouc: Bohumír Knechtl, 1931(269), s. 8. Dostupné online V obci financoval chod mateřské školy a zasloužil se i o vybudování měšťanské školy.
Školka Podle zápisu v kronice byla založena soukromá mateřská škola v roce 1920 místním továrníkem Antonínem Formandlem, který ji finančně zajišťoval. Do této mateřské školy byl zapsáno 44 dětí a byla nejprve prozatímně umístěna v budově měsťanské školy, později natrvalo v budově zrušeného hostince. Po smrti A. Formandla nemohla obec z finančních důvodů mateřskou školu provozovat, a proto byla v roce 1932 uzavřena.Zmrzlík František: Dějiny činnosti a působení Formandlovy soukromé mateřské školy v Brodku, rukopis, str. 9, dostupné online
Církev československá V Brodku byl i podporovatelem náboženské obce Církve československé (husitské) Brodku u Přerova začal v únoru 1921. Tehdy na jeho popud zde nastalo hromadné vystupování z římskokatolické církve, jeho rodina přestoupila do Církve československé (CČS), on sám však zůstal bez vyznání. Bohoslužby se konaly v místnosti místní mateřské školy, která byla v jeho majetku a církvi dal i zřídit vlastním nákladem oltář. V jeho domě č.p. 92 bylo sídlo místního výboru CČS od jeho vzniku a bezplatně výboru zapůjčoval místnost až do své smrti.Weiglová Karolína: Náboženská obec Církve československé (husitské) Brodek u Přerova Inventář fondu 1921–1973 (1988), bakalářská práce, Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta, Katedra historie Archivnictví, Olomouc 2023, dostupné online
Národní Jednota Byl také známým podporovatelem menšinovým. Vedle mateřských škol v Moravské Ostravě, kde je později jmenován čestným členem spolku jejich učitelek, podporoval vydatně i menšinovou mateřskou školku v Nemilanech u Olomouce, kam s rodinou často zajížděl. Tamní odbor Národní Jednoty mu vícekrát vystavil své díky. Celoroční provoz menšinové školky z popudu Národní Jednoty hradil též v Kyselově u Olomouce. Roku 1922 byl zvolen do Ústředního výboru Národní Jednoty v Olomouci.Moravský sever. Zábřeh: Josef V. Koruna, 1921 - 1922(32), s. . Dostupné online
České srdce Ve svém domě v Brodku hostil pravidelně na celé prázdniny v ozdravném programu Českého srdce chudé děti z českých vídeňských rodin, OstravskaDuch času: orgán strany sociálně-demokratické. 31.03.1922. Ostrava: Jan Prokeš, roč. 24, č. 89, s. 4. ISSN 1805-5990. Dostupné online a z Těšínska. Dětem také vždy daroval oděv a obuv a jeho manželka pro děti vařila.Dopis OZ KSČ Valašských dřevařských závodů Brodek u Přerova kádrovému oddělení Ministerstva Obchodu z 8. října 1958. Dostupné onlineČINNOST SLEZSKÉ MATICE OSVĚTY LIDOVÉ NA TĚŠÍNSKU A HLUČÍNSKU za rok 1922, OSTRAVA 1923, Nákladem Matice Osvěty Lidové pro Těšínsko a Hlučínsko Roku 1922 také přispěl obnosem 1000 korun na Vlastenecký spolek muzejní v Olomouci.Časopis Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci. Olomouc: Nákladem Vlasteneckého spolku musejního, 1922, 33(126). s. 74. ISSN 1212-6063. Dostupné online
Následkem požáru v září 1923 utrpěla firma A. Formandla škodu přes 600 000 Kč; finanční nesnáze skončily vyrovnávacím řízením. Po dalších pět let pracoval podnik naplno, bylo zde zaměstnáno 280 osob.Řiháková Helena: Historie obce v letech 1918-2000 in Brodek u Přerova: historie a současnost. Brodek u Přerova: Obecní úřad, 2001. 171 s., s. obr. příl. ISBN 80-238-7198-6. str. 80
Podle nekrologu "Formandl patřil mezi nejvýznačnější národohospodářské autority v republice. Od konce války (1918) byl členem a od roku 1926 viceprezidentem olomoucké Obchodní a živnostenské komory, která v něm měla nenahraditelného člena. Byl jedním z nejvýznačnějších členů Československé Ústřední Rady Železniční v Praze, kde jeho názory a slova bývaly vždy rozhodnými."Pozor. Olomouc: Bohumír Knechtl, 1931(268), s. 2. Dostupné také online Dále byl předsedou místní skupiny Ústředního svazu čs. průmyslníků.Prager Tagblatt 31. März 1926 strana 7, online Od jejího ustanovení roku 1920 byl členem československé celní rady.Československo. Protokol o ustavovacím valném sezení celní rady dne 26. července 1920. V Praze: Státní tiskárna, , s. 4. Dostupné online 1928 se jako předseda přípravného výboru stává jednatelem nové místní skupiny Masarykovy Letecké Ligy v Brodku.Nové místní skupiny, Letec: měsíčník věnovaný zpopularisování letectví. V Praze: Masarykova letecká liga, 15.2.1929, 5(2), 96, s. 96. ISSN 1805-7365. Dostupné také online
Obrana Jakuba Demla Roku 1925 Antonín Formandl velmi odvážně vystoupil článkem ve Zpravodaji Sokolské župy Středomoravské, ve které byl starostou, na obranu Jakuba Demla, když na něj v jeho sokolském období bylo útočeno pro jeho kněžství. Článek uzavřel: „Bojujme proti špatným zásadám a špatným činům, nesuďme však svědomí svých bratrů a sester; k tomu schází nám vševědoucnost a neomylnost.” Deml pak článek otiskl ve svých Šlépějích.DEML, Jakub. Šlépěje, Sv. 9. Tasov na Moravě: [Pavla Kytlicová], 1925. s. 103-104 Dostupné onlineFORMANDL, Antonín. Směs in Zpravodaj Sokolské župy Středomoravské, 5. ročník z roku 1925 (II. str 4-5)DEML, Jakub et al. Sebrané spisy. VI, V Sokole a v Tasově. Vydání první. Praha: Academia, 2021. 726 stran, 12 nečíslovaných stran obrazových příloh. ISBN 978-80-200-3316-1.