náhled|Čínská růže (ilustrační foto) Koruna (corolla) je vnitřní část obalu květu. Skládá se z korunních lístků (petalum). Koruna je u rostlin opylovaných hmyzem při kvetení nejnápadnější části, tedy nejvíce přitažlivou, naopak u rostlin opylovaných větrem může být nenápadná nebo může zcela chybět. Uspořádání koruny je důležitý znak při určování rostlin. Role koruny v evoluci se zkoumá zejména od doby, kdy Charles Darwin přišel s teorií o původu prodloužených korun (řekl, že jsou výsledkem koevoluce opylovače a rostliny).
Druhy korun
Dlouhou evolucí vznikly dva základní typy koruny, které mají rozdílně vyvinuté korunní lístky. Může to být: koruna volnolupenná (corolla choripetala) – je tvořena na sobě zcela volnými korunními lístky (např. čeleď Ranunculaceae – pryskyřníkovité), z nichž každý je rozdělen na: nehet (unguis) – tyčinkovitá tenká dolní část téměř zcela ukrytá v kalichu a čepel (lamina) – horní část vystupující z kalichu, do plochy rozšířená, převážně nejviditelnější část květu. nebo koruna srostlolupenná (corolla sympetala) – korunní lístky jsou k sobě navzájem přirostlé (např. čeleď Oleaceae – olivovníkovité). U některého květu více, u jiného méně. Taková koruna je rozdělená na: korunní trubku (tubus corollae) – trubkovitá spodní část vystupující z kalichu, je to srostlá část korunních lístků, korunní lem (limbus corollae) – rozložená horní část koruny, je to nesrostlá část korunních lístků.
Typ srůstu lístků Koruna srostlolupenná má několik rozdílných podob podle toho, do jakého tvaru korunní lístky srostly: koruna baňkovitá (corolla urceolata) – korunní trubka se směrem ven z kalichu zužuje, na konci má krátké, směrem ven zahnuté cípy, např. čeleď Ericaceae – vřesovcovité, k. dvoupyská (c. bilabiata) – z korunní trubky vycházejí dva pysky s otevřeným ústím umístěné nad sebou, např. čeleď Lamiaceae – hluchavkovité, k jazykovitá (c. ligulata) – krátká korunní trubka přechází v horní části v plochý jazyk, např. čeleď Asteraceae – hvězdnicovité, květy s korunou jazykovitou mohou vytvářet buď celé úbory anebo vyrůstají jen na okraji úboru a uprostřed jsou květy s korunou trubkovitou , k. kolovitá (c. rotata) – krátká korunní trubka se rozšiřuje do cípů plošně rozložených, např. čeleď Scrophulariaceae – krtičníkovité, k. kulovitá (c. globosa) – kulovitá trubka zúžena na konci do hrdla s malým lemem většinou vytočeným směrem ven, např. čeleď Convallariaceae – konvalinkovité, k. nálevkovitá (c. infundibuliformis) – s trubkou směrem ven se zvolna rozšiřující, např. čeleď Solanaceae – lilkovité, k. řepicovitá (c. hypocrateridormis) – dlouhá trubka se v horní části rozšiřuje v široký plochý okraj, např. čeleď Caprifoliaceae – zimolezovité, k. šklebivá (c. personata) – z korunní trubky vycházejí dva pysky s uzavřeným ústím, při zmáčknutí se otevře, např. čeleď Lentibulariaceae – bublinatkovité, k. tlamatá (c. ringens) – z korunní trubky vycházejí dva pysky se širokým otevřeným ústím, např. čeleď Lamiaceae – hluchavkovité, k. trubkovitá (c. tubulosa) – korunní trubka je tvaru úzkého dutého válce, lem tvoří pokračování aniž se nápadně rozšiřuje, v horní části má jen velmi malé cípy, např. čeleď Asteraceae – hvězdnicovité, k. zvonkovitá (c. campanulata) – korunní trubka s cípy má tvar zvonku, např. čeleď Campanulaceae – zvonkovité.
Květy bez koruny Korunu nemusí mít všechny květy, například: květ bezobalný (flos achlamydeus) nemá kalich ani korunu – např. čeleď Salicaceae – vrbovité, květ monochlamydní (flos monochlamydeus) má buď jen kalich nebo jen korunu – např. čeleď Caryophyllaceae – hvozdíkovité (silenkovité).
Odkazy
Reference
Související články Lístek Květ Kalich Květní obal
Externí odkazy
http://botanika.wendys.cz
Kategorie:Květ Kategorie:Morfologie rostlin