odkaz=//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a4/Nalanda_university.jpg/220px-Nalanda_university.jpg|náhled| Buddhistická univerzita a klášter Nalanda byly hlavním centrem vzdělanosti v Indii od 5. století n. l. až do 12. století. Barua, Jyoti. Ancient Buddhist Universities in Indian Sub-Continent. Fulton Books, Inc., 2016. Buddhistická filozofie označuje filozofická zkoumání a systémy zkoumání, které se vyvinuly mezi různými buddhistickými školami v Indii po Buddhově parinirváně (tj. smrti) a později se rozšířily po celé Asii. Buddhistická cesta v sobě spojuje jak filozofické uvažování, tak meditaci.Siderits, Mark. Buddhism as philosophy, 2007, p. 6 Buddhistické tradice představují množství buddhistických cest k osvobození a buddhističtí myslitelé v Indii a následně ve východní Asii se při analýze těchto cest zabývali tak různorodými tématy, jako je fenomenologie, etika, ontologie, epistemologie, logika a filozofie času.
Raný buddhismus byl založen na empirických důkazech získaných smyslovými orgány (ájatana)David Kalupahana, Causality: The Central Philosophy of Buddhism. The University Press of Hawaii, 1975, p. 70. a zdá se, že Buddha si zachoval skeptický odstup od některých metafyzických otázek a odmítal na ně odpovídat, protože nevedly k osvobození, ale naopak k dalším spekulacím. Opakujícím se tématem v buddhistické filozofii byla reifikace pojmů a následný návrat k buddhistické střední cestě. David Kalupahana, Mulamadhyamakakarika of Nagarjuna. Motilal Banarsidass, 2006, p. 1.
Jednotlivé body buddhistické filozofie byly často předmětem sporů mezi různými školami buddhismu. Tato rozpracování a spory daly vzniknout různým školám raného buddhismu abhidharmy a mahájánovým tradicím, jako je Pradžňápáramita, Madhjamaka, Buddhova přirozenost a Jógáčára.
Odkazy
Reference
Související články Seznam súter Madhjaamaka Tibetský buddhismus
Kategorie:Buddhismus Kategorie:Čínská filozofie Kategorie:Indická kultura Kategorie:Náboženská filozofie