Textilní tkáňový nosič (angl.: textile scaffold, něm.: Gewebegerüst) je vysoce porézní matrice z textilních materiálů vhodná k nasazení buněk, které se rozmnožují a vedou k tvorbě živé tkáně.
Význam tkáňových nosičů Tkáňové nosiče s textilní strukturou jsou jeden ze tří druhů, na kterých se zakládá tkáňové inženýrství. Vedle textilních se používají nosiče vyrobené ze syntetické pěny a trojdimenzionálním tiskem. Hodnota celosvětové výroby umělých tkání se odhaduje v roce 2022 na 24 miliard USD. Více než polovina výrobků pochází ze severní Ameriky, Evropa se podílí na celkovém množství asi 31 %.
Vlastnosti Textilní nosiče jsou známé od začátku 80. let s prvními kožními implantáty. V následujících 40 letech byly vyvinuty tkáňové nosiče pro řadu tělesných orgánů s velmi rozdílnými požadavky na vlastnosti nosiče.
Vedle mechanických vlastností jsou bezpodmínečně požadovány: nejedovatost, sterilita, biologická kompatibilita a odbouratelnost , porozita, absorpce, jemnost a mnoho dalších. Shahid/Adivarekar: Advances in Functional Finishing of Textiles, Springer 2020, ISBN 978-981-15-3668-7, str. 169-191
Příprava textilních tkáňových nosičů Materiál Výrobky tkáňového inženýrství obsahují průměrně 54 % biologických látek a 16 % syntetických materiálů (převážně textilií). Z textilních materiálů jsou to především:
Hedvábná vlákna se dají použít v různých formách na tkáně šlach. Roztok z regenerovaného hedvábí se zpracovává hlavně elektrostaticky na nanovlákna, mokrým zvlákňováním a lyofilizací. Použití ve tkáňovém inženýrství je mnohostranné – od kostních, cévních až po nervové tkáně. Keratinový protein extrahovaný z ovčí vlny se začal používat teprve ve 2. dekádě 21. století. Připravuje se elektrostatickým zvlákňováním a lyofilizací. Použití: vazivové tkáně Viskózová nanovlákna se používají na kostní tkáně a ve směsi s kolagenem se počítá s použitím na nervové tkáně. Polyester se nesnadno odbouratelný, použití se proto omezuje jen na některé implantáty šlach. Ve stádiu vývoje jsou biologicky odbouratelné polymery jako polylaktidová vlákna nebo poly-ε-kaprolakton (PCL). Textilní struktury Jak naznačuje následující tabulka, připravuje se většina tkáňových nosičů z plošných textilií. Na těch se v roce 2018 podílely netkané textilie 64 % a tkaniny asi 15 %.
Tělesný orgán Tkáňový nosič způsob textilní výrobyvelikost pórů (µm)porézní plocha (%)moč. měchýř netkané t.10-100040-95krevní cévy tkaní, pletení splétání, netkané t. 10-100030-95kostinetkané t. , (pěna)0,5-10000-90chrupavkynetkané t.10-100040-90zuby(pěna), netkané t.0,5-10000-90srdeční chlopnětkaní, netkané t.0,5-100030-95šlachytkaní, netkané t.0,5-100030-95vazivavýroba příze,splétání0,5-100030-90játra(pěna), netkané t., (3D)0,5-10000-90nervy(pěna), netkané t.0,5-10000-90pokožka(pěna), tkaní0,5-10000-90
Související články Tkáně, Tkáňové inženýrství, Transplantace
Reference
Kategorie:Technické textilie