Sebevraždy v Litvě se v zemi staly výrazným společenským problémem kvůli jejich velmi vysoké míře. Od svého vrcholu v roce 1995 míra sebevražd neustále klesá, i přesto zůstává v EU a OECD nejvyšší.
Míra sebevražd činila 20,2 na 100 tisíc obyvatel v roce 2019.
Příčiny V 90. letech 20. století, po pádu komunismu, zažila Litva dramatické sociální a ekonomické změny. Dřívější studie připisovaly vysokou míru sebevražd účinkům velkých přeměn ve společnosti, drsným ekonomickým podmínkám, klesajícím životním podmínkám, alkoholismu a také nedostatku psychologických a psychiatrických služeb. Novější studie naznačují, že příčiny mohou být složitější.
Podle Onutė Davidonienė, ředitelky Státního centra duševního zdraví, stojí za vysokou mírou sebevražd psychologické a ekonomické důvody, včetně ekonomické recese, alkoholismu, nedostatku tolerance ve společnosti a šikany.
Studie z roku 2006 poznamenala, že míra sebevražd je výrazně vyšší u méně vzdělané a zejména venkovské populace. Míra sebevražd se mezi některými obcemi výrazně liší. Například míra sebevražd v okrese Kupiškis (přes 70 na 100 tisíc obyvatel) byla v roce 2017 více než dvakrát vyšší než je celostátní průměr. Další obce s obzvláště vysokou mírou sebevražd leží v okresech Varėna a Kalvarija (67 na 100 tisíc obyvatel). Naproti tomu byla čísla mnohem nižší v městské samosprávě Palanga (méně než 15 na 100 tisíc obyvatel), následovala městská samospráva Vilnius a okresní obec Plungė (15 na 100 tisíc obyvatel).
V Litvě je výrazný rozdíl míry sebevražd mezi muži a ženami. Tradiční normy maskulinity, spojené s nadměrnou konzumací alkoholu a stigmatem vyhledání psychologické pomoci, mohou k sebevražednému chování podle některých studií přispívat. Několik studií o vztahu mezi religiozitou a sebevraždou neposkytlo přesvědčivý pohled na příčiny vysoké míry.
Statisticko-ekonometrická studie Comunale (2020) zjistila, že hlavní faktory, které mohou být spojeny se sebevraždami, jsou růst HDP, demografie, spotřeba alkoholu, psychologické faktory a počasí. Stejná studie uvádí, že je mezi zeměmi EU populace Litvy jedna z nejvíce introvertních, podstatně více než lotyšská a estonská populace.
Zpráva, zveřejněná v roce 2017 Úřadem pro prevenci sebevražd v Litvě, uvádí, že míra sebevražd mezi vězni a zatčenými jednotlivci je několikanásobně vyšší, než je státní průměr. Stejná zpráva upozornila na nedostatečnou dostupnost psychologických služeb a nedostatečnou prevenci v mnoha obcích.
Prevence V roce 2007 představil Litevský parlament Národní strategii duševního zdraví založenou na Deklaraci WHO o duševním zdraví v Evropě 2005. Země také přijala Akční plán prevence sebevražd 2016—2020. V roce 2015 byl pod Státním střediskem duševního zdraví zřízen Úřad pro prevenci sebevražd (litevsky Savižudybių prevencijos biuras). V roce 2017 však Litevský národní kontrolní úřad dospěl k závěru, že dosud neexistuje žádný komplexní systém, který by poskytoval pomoc jednotlivcům ohrožených sebevraždou.
Statistiky Míra sebevražd (na 100 tisíc obyvatel) podle pohlaví Pohlaví 1981 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 2019 Muži 59.4 58.0 44.3 79.1 75.6 68.1 56.1 51.7 36.1 Ženy 10.7 12.9 9.7 15.6 16.1 12.9 9.6 8.9 6.2 Celkem 33.6 34.1 26.1 45.6 44.1 38.6 31.3 28.9 20.2<center>Zdroj: Světová zdravotnická organizace (WHO)
Počet sebevražd podle věkové skupiny pohlaví v roce 2009 Věk (roky) 5–14 15–24 25–34 35–44 45–54 55–64 65–74 75+ Celkem Muži 3 109 116 195 233 148 91 57 952 Ženy 2 16 15 26 39 27 21 40 186 Celkem 5 125 131 221 272 175 112 97 1138Zdroj: Světová zdravotnická organizace (WHO)
Sebevraždy významných osobností v Litvě 1822 — Theodor Grotthuss — Němec, chemik 1943 — Yitzhak Wittenberg — židovský odbojář, sebevražda pozřením jedu 1972 — Romas Kalanta — sebevražda sebeupálením na protest proti sovětské svéře vlivu v Litvě 1989 — Vytautas Vičiulis — malíř, sebevražda sebeupálením 2006 — Saulius Mykolaitis — režisér, herec, sebevražda oběšením 2013 — Vytautas Šapranauskas — herec, komik a televizní moderátor, sebevražda oběšením
Odkazy Reference
Související články Sebevražda