Třída S 113 byla třída torpédoborců německé Kaiserliche Marine z období první světové války. Celkem byly rozestavěny tři tyto velké a silně vyzbrojené torpédoborce. Do konce války nebyl dokončen ani jeden. Prototypový S 113 na konci války procházel zkouškami. Roku 1920 jej získalo francouzské námořnictvo a provozovalo jej do roku 1936. Nedokončená sesterská plavidla byla sešrotována.
Na třídu S 113 koncepčně navazovaly ještě torpédoborce tříd V 116 a B 122. Celá skupina čítala dvanáct plavidel
Stavba Celkem byly objednány tři jednotky této třídy. Představovaly nový typ velkých torpédoborců se silnou výzbrojí. Stavby se ujala loděnice Schichau-Werke v Elbingu.
Jednotky třídy S 113: Jméno Zahájení stavby Spuštění na vodu Zařazena do služby Status S 113 1916 31. ledna 1918 srpen 1919 V květnu 1920 v rámci reparací předán francouzskému námořnictvu a zařazen jako Amiral Sénès. Vyřazen 1936. Později potopen jako cvičný cíl. S 114 1917 11. dubna 1918 – Dokončen z 75 %. Sešrotován 1919. S 115 1917 20. července 1918 – Dokončen z 60 %. Sešrotován 1919.
Konstrukce thumb|left|Amiral Sénès (ex S 113)
Hlavní výzbroj představovaly čtyři 150mm/42 kanóny TK L/45 C/16 a dva dvojité 600mm torpédomety se zásobou osmi torpéd. Dále bylo neseno až čtyřicet námořních min. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Marine a dvě parní turbíny Schichau o výkonu 45 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 34,5 uzlu. Dosah byl 2500 námořních mil při rychlosti dvacet uzlů.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Německé torpédoborce