Septakord je pojem z oblasti hudební teorie, označující souzvuk čtyř současně zahraných tónů, které jsou navíc poskládány podle určitých harmonických pravidel – odpovídají požadavkům terciového systému.
Konstrukce septakordů V rámci většinově užívaného terciového systému jsou septakordy odvozovány od některého z kvintakordů přidáním malé nebo velké tercie „nad“ třetí tón kvintakordu – vzniká tak akord, který kromě základního tónu, tercie a kvinty obsahuje jako čtvrtý tón septimu.
Pokud jsou uvažovány pouze základní čtyři kvintakordy vzniklé kombinací malých a velkých tercií (durový kvintakord, mollový kvintakord, zmenšený kvintakord a zvětšený kvintakord), lze teoreticky s využitím malé nebo velké tercie „poskládat“ osm základních septakordů. V praxi je jich pouze sedm, neboť velká tercie přidaná ke zvětšenému kvintakordu znamená, že by akord obsahoval zvětšenou septimu, která je ale totožná s oktávou, a tedy (z harmonického hlediska) se základním tónem.
Následující odstavec obsahuje seznam sedmi základních septakordů a jejich vlastnosti.
Typy septakordů Následující tabulka obsahuje základní typy septakordů a jejich vlastnosti: název – obsahuje běžně používaný název septakordu, kvintakord – obsahuje název kvintakordu, na kterém je septakord postaven pomocí terciového systému, septima – obsahuje typ použité septimy, příklad – obsahuje tónové složení septakordu od základního tónu C, akordová značka – obsahuje běžně užívané značky pro akord od základního tónu C, alternativy k těmto značkám lze najít v článku Seznam akordových značek, dur, moll, harm. moll, mel. moll – obsahuje informaci, od kterého stupně dané stupnice lze akord použít (například V u dur pro dominantní septakord znamená, že tento akord postavený na pátém stupni durové stupnice obsahuje pouze tóny této stupnice – lze jej tedy použít jako dominantu v durových skladbách).
Název kvintakord septima příklad akordová značka dur moll harm. moll mel. moll Dominantní septakord durový malá c – e – g – b V VII V IV, V Velký septakord durový velká c – e – g – h I, IV III, VI VI – Malý mollový septakord mollový malá c – es – g – b II, III, VI I, IV, V IV II Velký mollový septakord mollový velká c – es – g – h – – I I Malý zmenšený septakord zmenšený malá c – es – ges – b VII II II VI,VII Zmenšený septakord zmenšený zmenšená c – es – ges – heses(=a) – – VII – Zvětšený septakord zvětšený velká c – e – gis – h – – III III
Příklad použití septakordů V následující tabulce je na příkladu durové tóniny C vidět, jak lze použít septakordy k harmonizaci skladby v této tónině. První sloupec obsahuje stupeň durové stupnice, druhý sloupec tón na tomto stupni v C dur, třetí sloupec kvintakord, který lze postavit na daném stupni (tak, aby obsahoval pouze tóny stupnice C dur) a konečně ve čtvrtém sloupci septakord, který lze postavit na daném stupni. Volba mezi septakordem a kvintakordem je dána charakterem skladby – zatímco u lidové písně se použití septakordů obvykle omezuje na dominantní septakord na pátém stupni, u umělých a zvláště jazzových skladeb je použití septakordů mnohem častější.
Stupeň tón (C dur) kvintakord v C dur septakord v C durIcdurovývelký II d mollový malý mollový III e mollový malý mollový IV f durový velký V g durový dominantní VI a mollový malý mollový VII h zmenšený malý zmenšený
Z tabulky v předchozím oddílu lze vyčíst i použití ostatních méně frekventovaných septakordů – například zvětšeného septakordu na třetím stupni stupnice harmonické moll.
Externí odkazy
Kategorie:Akordy