Bedřich Vojtěch princ z Lichtenštejna ( Friedrich Adalbert Prinz von und zu Liechtenstein; 21. září 1807 Vídeň – 1. května 1885 Vídeň) byl rakouský šlechtic, princ z rodu Lichtenštejnů a rakouský generál. Od mládí sloužil v armádě, vyznamenal se v v revolučních letech 1848–1849 v Itálii a Uhrách. Kariéru zakončil jako vrchní velitel v Uhrách (1865–1869), byl také rytířem Řádu zlatého rouna a členem rakouské Panské sněmovny.Ottův slovník naučný; díl 15.; Praha, 1900 (reprint 1997); s. 1057 ISBN 80-7185-226-0

Životopis náhled|vlevo|Busta Bedřicha z Lichtenštejna v památníku rakouských vojevůdců v Heldenbergu (Dolní Rakousko) Pocházel z knížecího rodu Lichtenštejnů, narodil se jako třetí syn polního maršála knížete Jana I. Josefa z Lichtenštejna (1760–1836) a jeho manželky Josefíny Fürstenbergové (1776–1848), kmotrem byl strýc Bedřich Karel Fürstenberg.Rodokmen Lichtenštejnů dostupné online V armádě sloužil od roku 1827 a již o rok později byl nadporučíkem. V letech 1828–1829 krátce působil u velvyslanectví v Petrohradě, poté sloužil u různých pluků jezdectva a postupoval v hodnostech. V revolučních letech 1848–1849 bojoval nejprve v Itálii ve válce se Sardinií vynikl v několika bitvách pod velením maršála Radeckého. Již v lednu 1848 dosáhl hodnosti generálmajora, poté byl přeložen do Uher, kde jako velitel divize bojoval pod velením generála Šlika proti maďarským povstalcům. V roce 1849 byl povýšen na polního podmaršála a jako velitel divize se vrátil do Itálie. Od roku 1853 byl velitelem 6. armádního sboru ve Vídni.

náhled|vlevo|Zámek Rosegg (Korutansko) V roce 1858 byl jmenován c. k. tajným radouHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 87 dostupné online a v letech 1858–1861 zastával funkci guvernéra v Sedmihradsku, kde byl zároveň v čele 12. armádního sboru také zemským velitelem.Přehled představitelů státní správy v Sedmihradsku na webu worldstatesmen dostupné onlineGothaischer genealogischer Hofkalender 1859; Gotha, 1859; s. 31 dostupné online V roce 1861 byl povýšen do hodnosti generála jezdectvaSlužební postup Bedřicha z Lichtenštejna in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918; Vídeň, 2007; s. 105 dostupné online a v letech 1861–1865 byl velitelem v Banátu. Svou kariéru zakončil jako vrchní velitel v Uherském království (1865–1869), kde z titulu této funkce zasedal také ve Sněmovně magnátů.

Za zásluhy v revolučních bojích 1848–1849 získal Vojenský řád Marie Terezie (1848) a Řád železné koruny I. třídy (1849).MĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Klub pro českou heraldiku a genealogii; Praha, 1990; s. 70Hof und Staats Handbuch Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 64, 87 dostupné online V roce 1867 obdržel Řád zlatého rounaLOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie); Praha, 1991; s. 274 a při příležitosti odchodu do výslužby byl dekorován velkokřížem uherského Řádu sv. Štěpána (1869). V roce 1872 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny. Zemřel ve Vídni, pohřben byl v rodové hrobce ve Vranově u Brna.

Rodinné a majetkové poměry náhled|vlevo|Manželka Sophie Löwe, operní pěvkyně Jeho majetkem byl velkostatek Rosegg v Korutansku se zámkem postaveným v 18. století rodem Orsini-Rosenbergů (panství koupil otec v roce 1831).Historie zámku Rosegg na webu burgen-austria dostupné online V korutanském hlavním městě Klagenfurtu byl také majitelem statků zrušeného kláštera Viktring.Historie kláštera Viktring dostupné online

V září 1848 uzavřel morganatický sňatek s operní zpěvačkou Sophií Löwe (1815–1866). Seznámili se v Miláně, kde Sophie proslula jako interpretka Verdiho oper v La Scale. Manželství zůstalo bezdětné.

Nejstarší bratr Alois II. z Lichtenštejna (1796–1858) byl vládnoucím knížetem v Lichtenštejnsku (1836–1858) a majitelem rozsáhlých majetků v Čechách a na Moravě, další bratři sloužili v armádě a dosáhli vysokých hodností. František de Paula (1802–1887) byl také generálem jezdectva a vrchním velitelem v Uhrách, další bratr Eduard (1809–1864) dosáhl hodnosti polního podmaršála.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Životopis Bedřicha z Lichtenštejna Bedřich z Lichtenštejna in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich Bedřich z Lichtenštejna na webu rakouského parlamentu

Bedřich Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Členové Sněmovny magnátů Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Narození 21. září Kategorie:Narození v roce 1807 Kategorie:Úmrtí 1. května Kategorie:Úmrtí v roce 1885 Kategorie:Pohřbení v Lichtenštejnské hrobce ve Vranově Kategorie:Muži