Schichau-Werke byla německá loděnice se sídlem v Elbingu. Pobočky měla i v dalších městech. Založena byla roku 1837 jako továrna na lisy a zemědělské stroje. Od roku 1854 stavěla i lodě a roku 1860 dodala svou první lokomotivu. Stavěla civilní a vojenská plavidla, věnovala se i výrobě lokomotiv a dalších produktů. Německému císařskému námořnictvu dodala osm bitevních lodí a několik křižníků. Kromě toho byla významným stavitelem torpédoborců. Pro nástupnickou německou Kriegsmarine stavěla loděnice například torpédovky a ponorky. Lokomotiv vyrobila více než 4300 kusů. Loděnice zanikla v roce 1945, neboť po druhé světové válce se její závody ocitly na území Sovětského svazu a Polska.

Historie thumb|Schichau-Werke v roce 1893

Společnost F. Schichau GmbH vznikla roku 1837 jako továrna na lisy a zemědělské stroje. Jejím zakladatelem byl Ferdinand Schichau. Roku 1854 společnost otevřela loděnici v Elbingu a roku 1860 dodala první lokomotivu. Od roku 1877 se společnost úspěšně věnovala stavbě torpédových člunů a později též torpédoborců pro německé námořnictvo a na export. Roku 1889 společnost postavila malý dok pro údržbu a opravy plavidel v Pilavě. Protože loděnice v Elbingu byla omezena svou polohou na řece Elbing, bez přímého přístupu k moři, roku 1892 společnost otevřela loděnici pro stavbu velkých plavidel v Danzigu. Tam mohla stavět i bitevní a zaoceánské lodě. Roku 1929 byla společnost ve finančních problémech odkoupena německou vládou. Roku 1930 se její součástí stala malá loděnice a vagonka Union Giesserei v Královci.

V letech 1941–1945 nesla loděnice nový název F. Schichau AG. Za druhé světové války byly Schichau-Werke významným dodavatelem ponorek. Celkem jich v letech 1941–1945 dokončila 94 kusů, z toho 64 typu VIIC a třicet typu XXI. Dalších 192 zůstalo nedokončeno, nebo byla stavba zrušena před založením kýlu. Poslední lokomotivy společnost dodala v lednu 1945. Celkem jich za dobu své existence vyrobila více než 4300. Během války Schichau-Werke využívaly práce vězňů z koncentračního tábora Stutthof.

Po druhé světové válce bylo území, na kterém loděnice působila, rozděleno mezi Sovětský svaz a Polsko. Závod v Elblągu nahradil polský podnik Zakłady Mechaniczne Zamech a loděnice v Gdaňsku se stala součástí polského závodu Stocznia Gdańska. Kromě stavby lodí se továrna zabývala také stavbou vagonů, kotlů a tanků. Loděnici v Královci nahradila sovětská loděnice Jantar. Část vedení a zaměstnanců založila nový podnik F. Schichau AG v Bremerhavenu.

Postavená plavidla (výběr) Bitevní lodě thumb|SMS Baden

Třída Bayern Baden

Třída Kaiser König Albert

Třída Helgoland Oldenburg

Třída Deutschland Schlesien

Třída Braunschweig Elsass Lothringen

Třída Wittelsbach Wettin

Třída Kaiser Friedrich III. Kaiser Barbarossa

Bitevní křižníky thumb|SMS Lützow

Třída Mackensen Graf Spee – nedokončen

Třída Derfflinger Lützow

Křižníky thumb|SMS Pillau

Třída Kolberg Kolberg

Třída Pillau Pillau (ex Muravjov-Amurskij) Elbing (ex Admiral Něvelskoj)

SMS Gefion

Novik – ruské námořnictvo

Torpédoborce thumb|Francouzský torpédoborec Deligny (ex S 139) třídy S 131 thumb|SMS S 14 třídy S 14

Třída S 178 (21 ks) Třída S 152 (6 ks) Třída S 131 (9 ks) Třída S 113 (3 ks) Třída S 53 (14 ks) Třída S 49 (4 ks) Třída S 31 (6 ks) Třída S 13 (12 ks) Třída S 176 (4 ks) Třída S 165 (8 ks) Třída S 138 (12 ks) Třída S 126 (6 ks) SMS S 125 Třída S 120 (5 ks) Třída S 114 (6 ks) Třída S 102 (6 ks) Třída S 90 (12 ks)

Třída Bditělnyj (10) Třída La Plata (2 ks) – argentinské námořnictvo Třída Lampo (6 ks) – italské námořnictvo Třída Chaj-lung (4 ks) – Říše Čching

Ponorky Typ XXI (30 ks) Typ VIIC (64 ks)

Ostatní Torpédovka typu 1941 (15 ks, nedokončeny) Torpédovka typu 1939 (15 ks) Torpédovka typu 1937 (9 ks) Torpédovka typu 1935 (6 ks)

Třída Iltis SMS Iltis SMS Jaguar

RMS Homeric – zaoceánský parník

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Německé firmy Kategorie:Firmy založené roku 1837 Kategorie:Němečtí výrobci lodí